• Autor: Astrid Lindgrenová
• Ilustrátor: Adolf Born (v nejznámějším českém vydání)
• Žánr: Příběhy o dětech / Dobrodružný román
• Hlavní postavy: Pipi (Pippilotta), Tomík, Anika, opička Pan Nilsson, kůň.

Děj a obsah knihy

Kniha vypráví o devítileté holčičce jménem Pipi, která se nastěhuje do opuštěného domu zvaného Vila Vilekula. Pipi je úplně jiná než ostatní děti. Nemá maminku (ta je andělem v nebi) ani tatínka (ten je námořním kapitánem a králem černochů na ostrově Kurekuredutů), takže si může dělat, co chce.

Pipi má velkou sílu, uzvedne dokonce i svého koně, kterého má na verandě. Také je velmi bohatá, má kufr plný zlatých peněz. Jejími nejlepšími kamarády se stanou sousedé Tomík a Anika. Ti jsou na rozdíl od Pipi velmi slušní a poslušní.

Děti spolu zažívají různá dobrodružství:

• Pipi jde do školy, ale nelíbí se jí tam, protože se tam musí sedět v klidu.
• Jdou do cirkusu, kde Pipi porazí nejsilnějšího muže světa.
• Pipi nakoupí ve městě spoustu sladkostí a hraček pro všechny děti.
• Společně si hrají na „hledače věcí“.

Kniha končí tím, že se vrátí Pipin tatínek a chce ji odvézt na svůj ostrov. Pipi se ale rozhodne zůstat ve Vile Vilekule se svými kamarády Tomíkem a Anikou, aby jim nebylo smutno.

Můj názor (Hodnocení)

Pipi se mi moc líbila, protože je s ní legrace a má dobré srdce. I když je divoká a neumí se chovat u stolu, vždycky se zastane slabších a rozdává dárky. Líbilo se mi, jak si vymýšlí neuvěřitelné příběhy („prášilovské historky“) o tom, jak to chodí v jiných zemích.

„Nebojte se o mě! Já se neztratím,“ říká Pipi často, protože si věří a ničeho se nebojí.

Knížku bych doporučil/a každému, kdo má rád legraci. Je to jedna z nejveselejších knížek, jakou jsem četl/a. Také se mi líbí, že Pipi nosí každou punčochu jinou a spí s nohama na polštáři.

Článek Čtenářský deník: Pipi Dlouhá punčocha se nejdříve objevil na Bohemista.

• Autor: Josef Kolář
• Ilustrátor: Helena Zmatlíková (nejznámější vydání)
• Žánr: Příběhy o zvířatech / Dětská literatura
• Hlavní postavy: Kocour Modroočko (samský kocourek), Dvojnožec (jeho páníček), kočka Zelenoočka, kocour Bělovous Zrzunda.

Děj a obsah knihy

Kniha je napsaná netradičně jako deník malého siamského kocoura, který má modré oči. Modroočko nám vypráví svůj životní příběh od doby, kdy byl malé kotě, až do dospělosti.

Na začátku se Modroočko učí poznávat svět. Bydlí se svým „Dvojnožcem“ (tak říká svému páníčkovi), který se o něj stará. Modroočko popisuje, jak se učí lovit mouchy, jak poprvé vyleze na strom a nemůže dolů, nebo jak se pere se zlým kocourem Žluťákem.

V průběhu knihy si Modroočko najde kamarády:

• Bělovous Zrzunda – zkušený toulavý kocour, který Modroočka učí moudrosti a jak přežít venku.
• Zelenoočka – krásná kočka, do které se Modroočko později zamiluje.

Kniha končí tím, že Modroočko dospěje a sám se stane tatínkem čtyř malých koťátek, která učí lovit a chovat se slušně, stejně jako to Dvojnožec učil jeho.

Můj názor (Hodnocení)

Tato knížka se mi moc líbila, protože je vtipná. Bavilo mě číst o tom, jak kocourek vidí svět lidí. Lidem říká „Dvojnožci“ a autům „smradlavé potvory“. Je to legrace, protože my víme, o co jde, ale on se toho bojí nebo tomu nerozumí.

„Kdo se umí správně dívat, ten vidí, že i zvířata mají svá tajemství a své příběhy.“

Doporučil/a bych ji všem, kdo mají doma kočku nebo psa, protože tam určitě poznají spoustu věcí, které jejich zvířátka dělají. Také se mi líbily obrázky Heleny Zmatlíkové, kocourek na nich vypadá roztomile.

Článek Čtenářský deník: Z deníku kocoura Modroočka se nejdříve objevil na Bohemista.

• Autor: Ondřej Sekora
• Ilustrátor: Ondřej Sekora (autor si knihu sám ilustroval)
• Žánr: Pohádkový příběh / Dobrodružná literatura pro děti
• Hlavní postavy: Ferda Mravenec (šikovný, nosí červený šátek), Brouk Pytlík (popleta, co „všechno zná“), Beruška (krásná, ale pyšná a zlá).

Děj a obsah knihy

Kniha vypráví o dobrodružstvích šikovného mravence Ferdy, který opustí mraveniště a vydá se do světa hmyzu. Ferda je známý tím, že nosí červený šátek s černými puntíky kolem krku. Je velmi zručný a umí si poradit v každé situaci – opravuje věci, staví domky a pomáhá ostatním broučkům.

V příběhu se Ferda potkává s Broukem Pytlíkem, který je sice legrační, ale také velký chlubil a nešika. Pytlík tvrdí, že všude byl a všechno zná, ale většinou věci jen poplete.

Důležitou částí knihy je Ferdův vztah k Berušce sedmitečné. Ferda se do ní zamiluje a snaží se jí ve všem vyhovět (dokonce ji vozí v kočáře taženém hlemýžděm). Beruška je ale namyšlená, Ferdovi se vysmívá a nakonec zaviní, že se Ferda dostane do vězení. Ferda se ale nevzdává, z vězení se dostane a zažije ještě spoustu dobrodružství, třeba boj s Ťutínkem nebo stavbu lunaparku.

Můj názor (Hodnocení)

Knížka se mi líbila, protože je plná akce a vtipných situací. Nejvíc se mi líbilo, jak je Ferda vynalézavý. Kdykoliv měl nějaký problém, dokázal něco sestrojit nebo vymyslet plán. Naopak jsem neměl/a rád/a Berušku, protože se chovala k Ferdovi ošklivě, i když on byl na ni hodný.

„Práce všeho druhu“ – to je heslo, které Ferdu přesně vystihuje. Umí všechno opravit a nikoho nenechá ve štychu.

Knihu bych doporučil/a všem dětem, protože se dobře čte a jsou v ní krásné obrázky přímo od pana Sekory, které přesně ukazují, co se v příběhu děje.

Článek Čtenářský deník: Knížka Ferdy Mravence se nejdříve objevil na Bohemista.

• Autor: Astrid Lindgrenová
• Ilustrátor: Helena Zmatlíková (nejznámější české vydání)
• Žánr: Příběhy o dětech / Dětská literatura
• Hlavní postavy: Lisa (vypravěčka), její bratři Lasse a Bosse, sestry Anna a Britta, Olle a malá Kerstin.

Děj a obsah knihy

Kniha vypráví o životě šesti dětí v malé švédské vesničce Bullerbyn. Ve vesnici jsou jen tři statky – Severní, Střední a Jižní. Vypravěčkou je sedmiletá Lisa, která bydlí na Středním statku se svými bratry Lassem a Bossem.

Děti spolu prožívají různé každodenní příhody a dobrodružství. Nemají mobily ani počítače, takže si hrají venku v přírodě. Kniha popisuje celý rok na vsi:

• Jaro a léto: Děti hledají poklad, spí v seníku, chytají raky u jezera nebo chodí do školy, která je ve vedlejší vesnici.
• Podzim a zima: Pečou vánoční cukroví, sáňkují a těší se na Vánoce, které jsou v knize popsány velmi kouzelně.

V knize není jeden hlavní padouch ani velká zápletka. Je to soubor veselých příhod o přátelství. Například když se kluci a holky pošťuchují, posílají si zprávy provázkovou poštou mezi okny nebo když se starají o zvířátka (například o jehňátko Pontuse).

Můj názor (Hodnocení)

Kniha se mi moc líbila, protože je v ní spousta legrace. Nejvtipnější byla postava Lasseho, který si pořád z někoho dělal legraci. Líbilo se mi, jak děti drží při sobě a pořád něco podnikají.

„Kdybych si mohl/a vybrat, chtěl/a bych bydlet v Bullerbynu, protože tam mají děti velkou svobodu a spoustu zvířat.“

Knížku bych doporučil/a všem, kdo mají rádi klidné a milé příběhy. Také se mi moc líbily obrázky od Heleny Zmatlíkové, které jsou roztomilé a ke knížce se skvěle hodí.

Článek Čtenářský deník: Děti z Bullerbynu se nejdříve objevil na Bohemista.