Nový sešit ještě neznamená dobré zápisky. Pokud mají poznámky při učení skutečně pomáhat, nestačí jen přepisovat prezentaci nebo zvýraznit polovinu stránky. Mnohem užitečnější je zapisovat si hlavní myšlenky, tvořit vlastní otázky a průběžně si zkoušet, co si dokážeme vybavit bez nápovědy.
Zdroj: ChatGPT
Začátek školního roku bývá ideální chvílí, kdy změnit způsob, jakým si vedeme poznámky. Nové sešity jsou ještě prázdné a není nutné pokračovat ve starém systému, který spočíval hlavně v co nejrychlejším opisování všeho, co se objevilo na tabuli.
Dobré zápisky přitom nemusí být ani dokonale barevné, ani graficky propracované. Jejich hlavním úkolem je pomoci nám pochopit látku a později si ji co nejsnadněji vybavit.
Neopisujte všechno, vybírejte podstatné
Jednou z nejčastějších chyb je snaha zachytit každou větu, kterou učitel řekne. Výsledkem bývají dlouhé bloky textu, které se před testem jen obtížně procházejí.
Místo toho je užitečnější zapisovat především hlavní pojmy, definice, příčiny a důsledky, důležitá data, jména, příklady a vztahy mezi jednotlivými informacemi. Pokud něčemu nerozumíte, označte si to rovnou otazníkem. Při pozdějším opakování okamžitě uvidíte, ke kterým místům se potřebujete vrátit.
Například při hodině o romantismu není nutné zapisovat celé věty z učebnice. Často stačí zachytit základní znaky směru, významné autory, typická témata a několik děl. Podstatné informace jsou pak na stránce vidět na první pohled.
Cornellova metoda rozdělí stránku na tři části
Jedním z nejznámějších způsobů vedení poznámek je Cornellova metoda. Stránka se při ní rozdělí na tři základní části.
Největší prostor vpravo slouží pro samotný zápis z hodiny. Užší sloupec vlevo je určen pro klíčová slova a otázky. Ve spodní části stránky vzniká krátké shrnutí celé látky.
Výhodou je, že zápis lze později velmi snadno použít k opakování. Stačí zakrýt pravou část stránky a postupně odpovídat na otázky v levém sloupci.
U zápisu o Karlu Čapkovi mohou být vlevo například otázky „Která Čapkova díla patří mezi dramata?“, „Jaké téma řeší R.U.R.?“ nebo „S čím je spojen vznik slova robot?“. Vpravo budou stručné odpovědi a souvislosti. Dole pak může být několika větami shrnuto, proč je Čapek pro českou literaturu důležitý.
Pište si otázky místo dalších odstavců
Velmi jednoduchou změnou je převádět důležité informace do otázek. Místo toho, abyste si pouze zapsali „Romantismus kladl důraz na city, individualitu a fantazii“, připište si vedle otázku „Jaké jsou hlavní znaky romantismu?“
Taková otázka promění sešit z pasivního zdroje textu v nástroj k procvičování. Při opakování nejprve zkuste odpovědět bez nahlížení do poznámek a teprve potom svou odpověď zkontrolujte.
Aktivní vybavování místo opakovaného čtení
Častým způsobem přípravy na test je několikáté přečtení stejné stránky. Text postupně začíná působit velmi známě, což ale ještě neznamená, že bychom dokázali informace sami vysvětlit.
Aktivní vybavování funguje opačně. Sešit zavřete a pokusíte se odpověď dostat z paměti. Můžete si položit otázku, napsat několik bodů na prázdný papír nebo zkusit látku někomu vysvětlit vlastními slovy.
Teprve potom se podíváte do zápisků a zjistíte, co vám chybělo. Právě tak lze velmi rychle odhalit rozdíl mezi tím, co nám pouze připadá známé, a tím, co skutečně umíme.
Zápisky si rovnou připravujte jako vlastní test
U každé větší kapitoly si zkuste vytvořit několik otázek, které by se mohly objevit v písemce nebo při ústním zkoušení. Nemusí jít o nic složitého.
U literatury to mohou být například otázky: Do kterého období autor patří? Jaká jsou jeho nejznámější díla? Jaké znaky má daný literární směr? Jaké téma se v díle objevuje? Co bych měl být schopen vysvětlit vlastními slovy?
Podobně lze postupovat i v dějepisu, biologii, zeměpisu nebo cizích jazycích. Z jednoho sešitu tak postupně vzniká vlastní databáze otázek k opakování.
Barvy mají pomáhat, ne zdobit
Zvýrazňovače mohou být užitečné, pokud každá barva něco znamená. Jedna může označovat pojmy, jiná důležitá jména a další například příklady. Pokud je ale barevná téměř každá věta, zvýraznění ztrácí smysl.
Stejně důležitá je jednoduchá hierarchie stránky. Nadpis, hlavní bod, krátké vysvětlení, příklad a otázka k opakování obvykle fungují lépe než souvislá stránka textu bez mezer.
Pět minut po hodině může ušetřit dlouhé opakování
Po skončení hodiny není nutné zápisky přepisovat načisto. Stačí se k nim ještě tentýž den na několik minut vrátit. Doplňte chybějící slovo, označte nejasné místo, napište dvě nebo tři otázky a zkuste jednou větou shrnout, o čem celá hodina byla.
Taková krátká kontrola je výrazně jednodušší než snaha po několika týdnech zjistit, co znamenala zkratka napsaná uprostřed stránky.
Dobré zápisky nejsou přepis učebnice
Cílem není vytvořit co nejdelší zápis. Dobré poznámky mají obsah zjednodušit, uspořádat a připravit k pozdějšímu vybavování.
Pokud chcete letos změnit jedinou věc, zkuste po každé hodině připsat několik vlastních otázek. Už při nejbližším testu poznáte, že se ze sešitu, který jste dříve pouze četli, stal nástroj, se kterým se dá skutečně učit.