Osobní zájmena

Osobní zájmena jsou zájmena, která označují osoby, zvířata, věci nebo skutečnosti, aniž bychom je museli opakovaně pojmenovávat.

Mezi základní osobní zájmena patří:

já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona

Používáme je například ve větách:

• Já čtu knihu.
• Ty jdeš do školy.
• On hraje fotbal.
• Ona zpívá.
• My se učíme.
• Vy pracujete.
• Oni čekají venku.

Co osobní zájmena vyjadřují?

Osobní zájmena označují účastníky komunikace nebo osoby a věci, o kterých mluvíme.

Rozlišujeme tři osoby:

1. osoba

Označuje toho, kdo mluví.

• jednotné číslo: já
• množné číslo: my

Příklady:

• Já mám rád čokoládu.
• My pojedeme na výlet.

2. osoba

Označuje toho, ke komu mluvíme.

• jednotné číslo: ty
• množné číslo: vy

Příklady:

• Ty jsi můj kamarád.
• Vy už máte hotovo?

Zájmeno vy používáme také při zdvořilém oslovování jednoho člověka.

Například:

• Pane učiteli, Vy nám dnes zadáte úkol?

3. osoba

Označuje osobu, zvíře nebo věc, o které mluvíme.

V jednotném čísle používáme:

• on – mužský rod
• ona – ženský rod
• ono – střední rod

Příklady:

• Petr přišel pozdě. On zaspal.
• Jana má novou knihu. Ona hodně čte.
• Kotě spí. Ono je unavené.

V množném čísle používáme:

• oni – rod mužský životný
• ony – rod mužský neživotný a ženský
• ona – rod střední

Příklady:

• Chlapci běží. Oni závodí.
• Dívky zpívají. Ony vystupují na koncertě.
• Auta stojí před domem. Ona jsou zaparkovaná.
• Kuřata běhají po dvoře. Ona jsou malá.

Přehled osobních zájmen

Skloňování osobních zájmen

Osobní zájmena se skloňují. Jejich tvary se mohou v jednotlivých pádech výrazně měnit.

Například zájmeno já:

Příklady:

• Beze mě nechoď.
• Dej mi tu knihu.
• Mluvil o mně.
• Půjdeš se mnou?

Krátké a dlouhé tvary

Některá osobní zájmena mají krátké i dlouhé tvary.

Například:

• mě – mne
• mi – mně
• tě – tebe
• ti – tobě
• ho – jeho
• mu – jemu

Krátké tvary používáme hlavně tehdy, když na zájmeno neklademe důraz:

• Petr mi pomohl.
• Viděl jsem ho včera.
• Řeknu ti to později.

Dlouhé tvary se používají například při zdůraznění nebo po předložce:

• Dal to právě mně.
• Bez tebe tam nepůjdu.
• Mluvili jsme o něm.

Tvary po předložkách

U zájmen třetí osoby se po předložkách často objevuje počáteční n-.

Například:

• bez něho
• k němu
• o něm
• s ním
• bez ní
• k ní
• s ní

Příklady:

• Šel jsem s ním do kina.
• Mluvili jsme o ní.
• Bez něho bychom to nezvládli.

Kdy osobní zájmeno ve větě nemusí být?

V češtině často nemusíme osobní zájmeno v podmětu vůbec vyslovit, protože osobu poznáme podle tvaru slovesa.

Například:

Jdu domů.

Už podle slovesa jdu poznáme, že jde o 1. osobu jednotného čísla, tedy „já“.

Nemusíme proto vždy říkat:

Já jdu domů.

Zájmeno já použijeme hlavně tehdy, když chceme osobu zdůraznit:

Já jsem to neudělal.

Jak poznat osobní zájmeno?

Při určování osobního zájmena si můžeme položit otázku:

Zastupuje toto slovo určitou osobu, zvíře, věc nebo skupinu?

Například:

Eva přišla domů. Ona byla unavená.

Slovo ona zastupuje jméno Eva, a proto jde o osobní zájmeno.

Další příklad:

Viděl jsem Petra. Pozdravil jsem ho.

Slovo ho zastupuje Petra a je tvarem osobního zájmena on.

Pozor na „vy“ a „Vy“

Zájmeno vy používáme při oslovování více lidí:

• Děti, vy půjdete první.

Při zdvořilém oslovování jedné osoby můžeme v dopisech, e-mailech nebo jiných osobních textech napsat velké písmeno:

• Děkuji Vám za odpověď.
• Rád bych se s Vámi setkal.

Velké písmeno zde vyjadřuje úctu.

Shrnutí

Osobní zájmena:

• zastupují názvy osob, zvířat, věcí nebo skutečností,
• rozlišují 1., 2. a 3. osobu,
• mají jednotné i množné číslo,
• ve 3. osobě rozlišují také rod,
• skloňují se,
• mohou mít krátké a dlouhé tvary.

Mezi základní osobní zájmena patří:

já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona

Příklad

Tomáš a Petr přišli pozdě. Oni zaspali.

Zájmeno oni zastupuje jména Tomáš a Petr a je osobním zájmenem ve 3. osobě množného čísla.