Raška (příjmení)

PŘÍJMENÍ

Raška

Od radostných jmen přes ptačí říši k olympijskému zlatu

Výrazné, zvučné a historicky velmi bohaté české příjmení, které se nesmazatelně zapsalo do dějin světového sportu i moderní medicíny.

📜 Původ a význam

Příjmení Raška má ne zcela jednoznačný, ale velmi barvitý původ. Nejpravděpodobněji vzniklo jako domácká zdrobnělina (hypokoristikum) ze staročeských osobních jmen začínajících na slavnostní předponu Rad- (např. Radoslav, Radomír). Přes zkrácený mezistupeň Radka se postupným zjednodušováním výslovnosti vyvinul současný rázovitý tvar Raška.

Další uznávanou možností je odvození od obecného slova raška, což byl v lidové mluvě našich předků název pro ptáka bramborníčka, červenku nebo rehka. V ojedinělých případech mohlo jméno vzniknout i na základě slezského nářečí, kde se výrazem „raška“ v dřívějších dobách expresivně označovala starší žena.

📊 Statistika v ČR

Počet nositelů

2 819

Včetně přechýlené formy Rašková

Pořadí v ČR

1 004.

Běžné české příjmení (pozice mužské formy)

Rozložení podle pohlaví

❄️ Věděli jste, že…?

Když v roce 1968 ovládl skokan na lyžích Jiří Raška olympijský můstek, zapsal se do historie nejen svým výkonem, ale i legendární vlněnou čepicí. Tradiční pletené pokrývce hlavy s bambulí se od té doby u nás neřekne jinak než „raškovka“. Český olympijský výbor na tuto tradici dokonce oficiálně navázal o padesát let později, kdy byla raškovka hlavním motivem národní kolekce pro zimní olympiádu v Pchjongčchangu.

Slavní nositelé

  • Jiří Raška (1941–2012)
    Legendární československý skokan na lyžích, který na zimních olympijských hrách v Grenoblu (1968) vybojoval historicky vůbec první zlatou medaili pro tehdejší Československo na zimních hrách. V anketě byl zvolen českým lyžařem století.
  • Prof. MUDr. Karel Raška, DrSc. (1909–1987)
    Světoznámý český lékař, epidemiolog a zakladatel moderní epidemiologie. Jako ředitel sekce nakažlivých nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě navrhl a úspěšně řídil celosvětový program na úplné vymýcení pravých neštovic, což je řazeno k největším triumfům světové vědy.
Statistická data o četnosti příjmení vycházejí z veřejných evidencí Ministerstva vnitra ČR k roku 2016. Nejvyšší koncentraci nositelů tohoto jména najdeme na Ostravsku, Kopřivnicku a Přerovsku.