Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

anafora

podstatné jméno dělení: ana-fo-ra

Opakování stejného slova nebo skupiny slov na začátku po sobě následujících veršů, vět či jiných úseků textu. Anafora posiluje rytmus, důraz a soudržnost projevu.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Anafora jako pozičně vázané opakování: Anafora je založena na opakování na začátku sousedních úseků textu.
  • Anafora v kompozici a rytmu: Opakování téhož výrazu na začátku sousedních veršů, vět nebo úseků vytváří rytmickou a kompoziční paralelu.
Použití / funkce
  • Anafora jako pozičně vázané opakování: Právě pozice opakovaného výrazu ji odlišuje od jiných figur založených na opakování.
  • Anafora v kompozici a rytmu: V rozboru je podstatné sledovat, co opakování zdůrazňuje a jak organizuje text, nikoli pouze vypsat opakovaná slova.
Příklady
  1. Opakuje-li se stejné slovo na začátku několika veršů, jde o anaforu.
  2. Anafora může zvýraznit klíčový motiv básně nebo projevu.

Gramatika

Tvary slova anafora

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) anafora
2. pád (Koho? Čeho?) anafory
3. pád (Komu? Čemu?) anafoře
4. pád (Koho? Co?) anaforu
5. pád (Oslovujeme, voláme) anaforo
6. pád (O kom? O čem?) anafoře
7. pád (Kým? Čím?) anaforou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) anafory
2. pád (Koho? Čeho?) anafor
3. pád (Komu? Čemu?) anaforám
4. pád (Koho? Co?) anafory
5. pád (Oslovujeme, voláme) anafory
6. pád (O kom? O čem?) anaforách
7. pád (Kým? Čím?) anaforami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

gradace, stylistika, prozodie

← Zpět do slovníku