Slovníkové heslo

asonance

podstatné jméno dělení: aso-nan-ce

Opakování podobných nebo shodných samohláskových zvuků, zejména na koncích veršů.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Samohlásková zvuková ozvěna: Asonance vytváří zvukovou podobnost opakováním stejných nebo blízkých samohlásek, aniž by muselo dojít k plnému rýmu.
Použití / funkce
  • Samohlásková zvuková ozvěna: Může spojovat verše, zesilovat melodii textu a působit jemněji než výrazná koncová shoda.
Příklady
  1. Slova „rána – brána“ sdílejí podobnou vokalickou stavbu a mohou vytvářet asonanční účinek.
  2. Asonance stojí na opakování samohlásek, nikoli na úplné shodě zakončení jako plný rým.

Gramatika

Tvary slova asonance

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) asonance
2. pád (Koho? Čeho?) asonance
3. pád (Komu? Čemu?) asonanci
4. pád (Koho? Co?) asonanci
5. pád (Oslovujeme, voláme) asonance
6. pád (O kom? O čem?) asonanci
7. pád (Kým? Čím?) asonancí

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) asonance
2. pád (Koho? Čeho?) asonancí
3. pád (Komu? Čemu?) asonancím
4. pád (Koho? Co?) asonance
5. pád (Oslovujeme, voláme) asonance
6. pád (O kom? O čem?) asonancích
7. pád (Kým? Čím?) asonancemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

césura, verš

← Zpět do slovníku