Slovníkové heslo

denotace

podstatné jméno dělení: de-no-ta-ce

Základní věcný vztah jazykového výrazu k tomu, co označuje ve skutečnosti nebo v představě.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Věcná složka významu: Denotace zachycuje, k jakému typu skutečnosti nebo referentu výraz základně odkazuje.
Použití / funkce
  • Věcná složka významu: Při sémantickém popisu pomáhá oddělit věcnou obsahovou složku od citového, hodnotícího nebo kulturního zabarvení.
Příklady
  1. Denotací slova „pes“ je živočich, kterého toto slovo přímo označuje.
  2. Denotace zachycuje základní věcný vztah výrazu ke skutečnosti, nikoli jeho citové odstíny.

Gramatika

Tvary slova denotace

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) denotace
2. pád (Koho? Čeho?) denotace
3. pád (Komu? Čemu?) denotaci
4. pád (Koho? Co?) denotaci
5. pád (Oslovujeme, voláme) denotace
6. pád (O kom? O čem?) denotaci
7. pád (Kým? Čím?) denotací

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) denotace
2. pád (Koho? Čeho?) denotací
3. pád (Komu? Čemu?) denotacím
4. pád (Koho? Co?) denotace
5. pád (Oslovujeme, voláme) denotace
6. pád (O kom? O čem?) denotacích
7. pád (Kým? Čím?) denotacemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

konotace, kontext

Nadřazené pojmy

sémantika

Nezaměňovat s

konotace

← Zpět do slovníku