Slovníkové heslo

dialog

podstatné jméno dělení: dia-log

Rozhovor dvou nebo více postav tvořený střídajícími se promluvami.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky	Dialog vzniká střídáním replik: Literární dialog není pouhý přepis běžné konverzace. Jak dialog působí na tempo a vztahy mezi postavami: Krátké střídající se repliky zpravidla zrychlují tempo, zatímco delší promluvy mohou situaci zpomalit a přenést pozornost k argumentaci nebo emocím.
Použití / funkce	Dialog vzniká střídáním replik: Výběr replik, jejich délka, přerušování, nedořečenost a rytmus mohou charakterizovat postavy, posouvat děj nebo vytvářet konflikt a podtext. Důležité je sledovat nejen to, co postavy říkají přímo, ale i to, co zamlčují, obcházejí nebo naznačují způsobem reakce. Jak dialog působí na tempo a vztahy mezi postavami: Rozdílný slovník, zdvořilost, oslovení či mlčení zároveň ukazují společenský odstup, napětí nebo převahu jedné postavy nad druhou.
Příklady	„Přijdeš?“ – „Nevím. Možná večer.“ je krátký dialog dvou postav. Střídání replik může současně odhalovat vztah postav a posouvat děj.

Gramatika

Tvary slova dialog

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?)	dialog
2. pád (Koho? Čeho?)	dialogu
3. pád (Komu? Čemu?)	dialogu
4. pád (Koho? Co?)	dialog
5. pád (Oslovujeme, voláme)	dialogu
6. pád (O kom? O čem?)	dialogu
7. pád (Kým? Čím?)	dialogem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?)	dialogy
2. pád (Koho? Čeho?)	dialogů
3. pád (Komu? Čemu?)	dialogům
4. pád (Koho? Co?)	dialogy
5. pád (Oslovujeme, voláme)	dialogy
6. pád (O kom? O čem?)	dialozích
7. pád (Kým? Čím?)	dialogy

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

nevlastní přímá řeč, monolog

← Zpět do slovníku