Exonymum
Exonymum je vlastní jméno zeměpisného objektu užívané v určitém jazyce, které se liší od jména používaného v místním jazyce daného území. Jinak řečeno: exonymum je „cizí“ pojmenování místa z pohledu jazyka, v němž se mluví nebo píše.
Typickým příkladem je české označení Vídeň pro město, které se německy nazývá Wien. Český název Vídeň je tedy české exonymum, zatímco Wien je místní podoba názvu, tedy endonymum.
Význam pojmu
Pojem exonymum se užívá především v onomastice, geografii, kartografii a jazykové kultuře. Označuje ustálený název zeměpisného objektu, který vznikl v jiném jazykovém prostředí než místní název.
Exonyma se nejčastěji vztahují k názvům států, měst, řek, pohoří, oblastí, moří nebo světadílů. V češtině jsou mnohá exonyma tradiční a běžně užívaná.
Příklady českých exonym
- Německo – německy Deutschland;
- Rakousko – německy Österreich;
- Vídeň – německy Wien;
- Mnichov – německy München;
- Drážďany – německy Dresden;
- Paříž – francouzsky Paris;
- Londýn – anglicky London;
- Benátky – italsky Venezia;
- Řím – italsky Roma;
- Varšava – polsky Warszawa.
Uvedené názvy nejsou chybné ani zastaralé pouze proto, že se liší od místních podob. Jsou součástí české slovní zásoby a v češtině mají své ustálené místo.
Endonymum a exonymum
Protějškem exonyma je endonymum. Endonymum je místní název užívaný obyvateli daného území v jejich vlastním jazyce.
- exonymum: Vídeň;
- endonymum: Wien.
- exonymum: Paříž;
- endonymum: Paris.
- exonymum: Německo;
- endonymum: Deutschland.
Rozdíl mezi endonymem a exonymem tedy závisí na jazykovém hledisku. Totéž místo může mít v různých jazycích různé názvy.
Vznik exonym
Exonyma vznikala historicky z různých důvodů. Některá se vyvinula dlouhodobým jazykovým kontaktem, jiná vznikla překladem, hláskovým přizpůsobením nebo prostřednictvím starších podob názvů.
- hláskové přizpůsobení: Paris → Paříž;
- tradiční česká podoba: Wien → Vídeň;
- překlad nebo významová úprava: některé názvy států, pohoří nebo oblastí;
- historický vývoj: starší podoby se v cílovém jazyce ustálily jako běžné názvy.
Exonymum tedy nemusí být pouhým mechanickým přepisem cizího názvu. Často jde o samostatně ustálené pojmenování v daném jazyce.
Užívání exonym v češtině
V češtině se běžná a ustálená exonyma užívají zejména tam, kde jsou všeobecně známá a součástí spisovného úzu. V běžném, školním, publicistickém i odborném textu se proto píše například Paříž, Londýn, Řím, Vídeň nebo Drážďany.
U méně známých míst se naopak často dává přednost místní podobě názvu, případně přepisu podle pravidel daného jazyka. Volba mezi exonymem a endonymem závisí na ustálenosti názvu, typu textu, adresátovi i komunikační situaci.
Exonymum a přepis cizích jmen
Exonymum je třeba odlišovat od pouhého přepisu nebo transkripce. Přepis převádí název z jednoho písma do druhého, například z cyrilice do latinky. Exonymum je naproti tomu ustálený název v jiném jazyce.
- transkripce: převod cizího názvu do české grafické podoby;
- exonymum: tradiční nebo ustálené české pojmenování místa.
Například název Kyjev je v češtině tradičně užívaná podoba jména hlavního města Ukrajiny. V odborném popisu je však třeba rozlišovat, zda se mluví o ustáleném českém názvu, o přepisu z ukrajinštiny nebo o místní podobě názvu.
Exonyma v odborných a školních textech
V odborných a školních textech je vhodné užívat ta exonyma, která jsou v češtině ustálená a kodifikovaná. U méně známých názvů může být vhodné uvést také místní podobu, zejména pokud je důležitá pro přesnou identifikaci místa.
- České exonymum Vídeň odpovídá německému endonymu Wien.
- V mapách se užívají jak exonyma, tak místní názvy podle typu mapy a jejího účelu.
- U některých zeměpisných jmen se tradiční české exonymum postupně přestává užívat.
Užívání exonym se může v čase měnit. Některá exonyma zůstávají živá, jiná působí zastarale nebo se nahrazují místními podobami.
Příklady užití
- Slovo Paříž je české exonymum pro francouzské Paris.
- Endonymem města Vídeň je německé Wien.
- V češtině se tradiční exonyma užívají zejména u známých evropských měst.
- Exonyma jsou důležitá pro geografické názvosloví i jazykovou kulturu.
Související pojmy
- endonymum – místní název zeměpisného objektu užívaný v jazyce daného území;
- toponymum – vlastní jméno zeměpisného objektu;
- onomastika – nauka o vlastních jménech;
- toponomastika – nauka o zeměpisných jménech;
- transkripce – přepis výslovnosti cizího slova do jiného jazykového systému;
- transliterace – převod znaků jednoho písma do znaků jiného písma;
- kodifikace – zachycení a stanovení spisovné jazykové normy.