Slovníkové heslo

hláska

podstatné jméno dělení: hlá-s-ka

Nejmenší zvuková jednotka řeči, kterou lze při mluvení vyslovit a sluchově vnímat.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Jak se hláska projevuje v řeči: Hláska je konkrétní zvukový segment, který vzniká činností mluvidel a lze jej sluchově rozlišit v proudu řeči.
Použití / funkce
  • Jak se hláska projevuje v řeči: Její podoba se může podle okolních hlásek mírně měnit, aniž by si toho běžný mluvčí vědomě všiml.
Příklady
  1. Ve slově „pes“ slyšíme tři hlásky.
  2. Hlásku vyslovujeme, zatímco písmeno píšeme.
  3. Délka samohlásky může v češtině rozlišovat význam slov.

Gramatika

Tvary slova hláska

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) hláska
2. pád (Koho? Čeho?) hlásky
3. pád (Komu? Čemu?) hlásce
4. pád (Koho? Co?) hlásku
5. pád (Oslovujeme, voláme) hlásko
6. pád (O kom? O čem?) hlásce
7. pád (Kým? Čím?) hláskou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) hlásky
2. pád (Koho? Čeho?) hlásek
3. pád (Komu? Čemu?) hláskám
4. pád (Koho? Co?) hlásky
5. pád (Oslovujeme, voláme) hlásky
6. pád (O kom? O čem?) hláskách
7. pád (Kým? Čím?) hláskami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

abeceda, písmeno

Nezaměňovat s

písmeno

← Zpět do slovníku