Slovníkové heslo
hláska
podstatné jméno
dělení: hlá-s-ka
Nejmenší zvuková jednotka řeči, kterou lze při mluvení vyslovit a sluchově vnímat.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova hláska
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | hláska |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | hlásky |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | hlásce |
| 4. pád (Koho? Co?) | hlásku |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | hlásko |
| 6. pád (O kom? O čem?) | hlásce |
| 7. pád (Kým? Čím?) | hláskou |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | hlásky |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | hlásek |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | hláskám |
| 4. pád (Koho? Co?) | hlásky |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | hlásky |
| 6. pád (O kom? O čem?) | hláskách |
| 7. pád (Kým? Čím?) | hláskami |
Slovní vztahy