Slovníkové heslo

infinitiv

podstatné jméno dělení: in-fi-ni-tiv

Neurčitý slovesný tvar, který nevyjadřuje osobu ani číslo a obvykle končí na -t.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Co infinitiv nevyjadřuje: Infinitiv neukazuje osobu ani číslo a sám nevyjadřuje konkrétní čas děje.
Použití / funkce
  • Co infinitiv nevyjadřuje: Díky této neurčitosti může fungovat jako slovníkový tvar slovesa a zároveň se zapojovat do složených slovesných konstrukcí.
Příklady
  1. Tvary „číst“, „psát“ a „běžet“ jsou infinitivy.
  2. Infinitiv nevyjadřuje osobu ani číslo a často stojí po modálních slovesech: „musím odejít“.

Gramatika

Tvary slova infinitiv

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) infinitiv
2. pád (Koho? Čeho?) infinitivu
3. pád (Komu? Čemu?) infinitivu
4. pád (Koho? Co?) infinitiv
5. pád (Oslovujeme, voláme) infinitive
6. pád (O kom? O čem?) infinitivu
7. pád (Kým? Čím?) infinitivem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) infinitivy
2. pád (Koho? Čeho?) infinitivů
3. pád (Komu? Čemu?) infinitivům
4. pád (Koho? Co?) infinitivy
5. pád (Oslovujeme, voláme) infinitivy
6. pád (O kom? O čem?) infinitivech
7. pád (Kým? Čím?) infinitivy

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

slovesný vid, příčestí

Nadřazené pojmy

morfologie

← Zpět do slovníku