Slovníkové heslo

kompozice

podstatné jméno dělení: kom-po-zi-ce

Způsob uspořádání jednotlivých částí a významových složek literárního díla do výsledného celku.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Kompozice určuje vztahy mezi částmi díla: Kompozice není jen pořadí kapitol.
Použití / funkce
  • Kompozice určuje vztahy mezi částmi díla: Zahrnuje členění, návaznost scén, práci s časem, střídání perspektiv i způsob, jakým se motivy a dějové linie vracejí a vytvářejí celek.
Příklady
  1. Román může střídat dvě dějové linie po jednotlivých kapitolách.
  2. Kompozice určuje, jak jsou části díla seřazeny, propojeny a rytmizovány.

Gramatika

Tvary slova kompozice

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) kompozice
2. pád (Koho? Čeho?) kompozice
3. pád (Komu? Čemu?) kompozici
4. pád (Koho? Co?) kompozici
5. pád (Oslovujeme, voláme) kompozice
6. pád (O kom? O čem?) kompozici
7. pád (Kým? Čím?) kompozicí

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) kompozice
2. pád (Koho? Čeho?) kompozic
3. pád (Komu? Čemu?) kompozicím
4. pád (Koho? Co?) kompozice
5. pád (Oslovujeme, voláme) kompozice
6. pád (O kom? O čem?) kompozicích
7. pád (Kým? Čím?) kompozicemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

syžet, chronologická kompozice

← Zpět do slovníku