Slovníkové heslo

nářečí

podstatné jméno dělení: ná-ře-čí

Územně vymezená podoba jazyka s vlastními hláskovými, tvaroslovnými nebo lexikálními rysy.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Územní zakotvení nářečí: Nářečí je tradiční regionální podoba jazyka, jejíž znaky se mohou týkat výslovnosti, tvarů i slovní zásoby.
Použití / funkce
  • Územní zakotvení nářečí: Jednotlivé nářeční rysy se nemusí šířit stejně daleko a jejich hranice v reálné mluvě bývají postupné, ne ostré.
Příklady
  1. Výraz „ogar“ se v některých moravských nářečích používá ve významu chlapec.
  2. Nářeční výslovnost i slovní zásoba se mohou lišit mezi sousedními oblastmi.

Gramatika

Tvary slova nářečí

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) nářečí
2. pád (Koho? Čeho?) nářečí
3. pád (Komu? Čemu?) nářečí
4. pád (Koho? Co?) nářečí
5. pád (Oslovujeme, voláme) nářečí
6. pád (O kom? O čem?) nářečí
7. pád (Kým? Čím?) nářečím

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) nářečí
2. pád (Koho? Čeho?) nářečí
3. pád (Komu? Čemu?) nářečím
4. pád (Koho? Co?) nářečí
5. pád (Oslovujeme, voláme) nářečí
6. pád (O kom? O čem?) nářečích
7. pád (Kým? Čím?) nářečími

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

obecná čeština, slang

← Zpět do slovníku