Slovníkové heslo
nářečí
podstatné jméno
dělení: ná-ře-čí
Územně vymezená podoba jazyka s vlastními hláskovými, tvaroslovnými nebo lexikálními rysy.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova nářečí
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | nářečí |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | nářečí |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | nářečí |
| 4. pád (Koho? Co?) | nářečí |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | nářečí |
| 6. pád (O kom? O čem?) | nářečí |
| 7. pád (Kým? Čím?) | nářečím |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | nářečí |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | nářečí |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | nářečím |
| 4. pád (Koho? Co?) | nářečí |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | nářečí |
| 6. pád (O kom? O čem?) | nářečích |
| 7. pád (Kým? Čím?) | nářečími |
Slovní vztahy