Negace (zápor)

Negace, česky zápor, je jazykový prostředek, kterým se popírá platnost určitého sdělení, vlastnosti, děje nebo vztahu. Vyjadřuje, že něco není, neplatí, neděje se nebo není pravdivé.

V češtině se zápor nejčastěji tvoří pomocí záporky ne-, která se připojuje ke slovesu, přídavnému jménu, příslovci nebo jinému výrazu. Například píše – nepíše, šťastný – nešťastný, správně – nesprávně.

Slovesný zápor

Slovesný zápor popírá děj nebo stav vyjádřený slovesem. Záporka ne- se píše se slovesem dohromady.

• Petr přišel. – Petr nepřišel.
• Student rozumí výkladu. – Student nerozumí výkladu.
• Budeme pokračovat. – Nebudeme pokračovat.

U slovesného záporu se popírá celé tvrzení nebo jeho podstatná část. Věta Petr nepřišel znamená, že děj příchodu nenastal.

Jmenný zápor

Jmenný zápor se týká především přídavných jmen, podstatných jmen a příslovcí. Vyjadřuje opačnou nebo popřenou vlastnost, stav či označení.

• šťastný – nešťastný
• pravda – nepravda
• přítel – nepřítel
• správně – nesprávně

U některých výrazů se záporná podoba významově osamostatnila. Například slovo nepřítel neznamená pouze „ten, kdo není přítel“, ale označuje protivníka nebo odpůrce.

Záporná zájmena a příslovce

Zápor se v češtině vyjadřuje také pomocí záporných zájmen a příslovcí. Patří mezi ně například nikdo, nic, žádný, nikde, nikam, nikdy nebo nijak.

• Nikdo nepřišel.
• Nic jsem neviděl.
• Nikdy na to nezapomenu.
• Nikde ho nenašli.

Čeština užívá tzv. vícenásobný zápor. To znamená, že ve větě může být současně záporné zájmeno nebo příslovce a záporné sloveso. Spisovně je tedy Nikdo nepřišel, nikoli Nikdo přišel.

Větný a členský zápor

Podle rozsahu popření se rozlišuje zejména zápor větný a zápor členský.

Větný zápor popírá platnost celé věty nebo celého sdělení.

• Marie dnes nepřijde.
• Žáci úkol neodevzdali.

Členský zápor popírá pouze určitý větný člen nebo část sdělení. Často se vyjadřuje pomocí spojení ne …, ale ….

• Nepřišel Petr, ale Pavel.
• Koupil ne knihu, ale časopis.
• Ne dnes, ale zítra se rozhodne.

Zápor a význam věty

Negace významně ovlivňuje obsah výpovědi. Změnou kladné věty na zápornou se nemění pouze tvar slovesa, ale také celkový význam sdělení.

• Student splnil úkol. – úkol byl splněn.
• Student nesplnil úkol. – úkol splněn nebyl.

Zápor může mít také zdůrazňovací nebo opravnou funkci. Uplatňuje se například tehdy, když mluvčí odmítá předpoklad nebo opravuje předchozí sdělení.

• To není chyba, ale záměr.
• Nešlo o náhodu, nýbrž o promyšlený postup.

Dvojí zápor

V češtině je třeba rozlišovat běžný vícenásobný zápor od významového zrušení záporu. Spojení dvou záporných výrazů může někdy vyjadřovat kladný význam nebo zmírněné tvrzení.

• Není nemožné, že přijde. – Je možné, že přijde.
• Nelze nesouhlasit. – Je třeba souhlasit.
• Nebylo to nezajímavé. – Bylo to poměrně zajímavé.

Takové konstrukce bývají typické pro odbornější, publicistický nebo stylově vytříbený projev. V běžné komunikaci mohou působit složitě, protože vyžadují přesnější porozumění vztahu mezi jednotlivými zápory.

Příklady užití

• Ve větě se uplatňuje slovesný zápor.
• Čeština připouští vícenásobnou negaci.
• Záporná zájmena se pojí se záporným tvarem slovesa.
• Členský zápor popírá pouze jednu část výpovědi.

Související pojmy

• záporka – prostředek vyjadřující zápor, zejména ne-;
• větný zápor – zápor vztahující se k celé větě;
• členský zápor – zápor vztahující se pouze k určité části věty;
• vícenásobný zápor – užití více záporných prostředků v jedné větě;
• kladná věta – věta, která neobsahuje zápor a něco tvrdí jako platné.