Obraznost

Obraznost je vlastnost jazykového nebo literárního vyjádření, při níž se skutečnost nepojmenovává pouze přímo, ale prostřednictvím názorných, přenesených nebo smyslově působivých prostředků. Obrazné vyjádření pomáhá čtenáři nebo posluchači vytvořit si živější představu o popisovaném jevu.

Obraznost se uplatňuje zejména v uměleckém stylu, především v poezii a próze, ale objevuje se také v publicistice, řečnictví, reklamě nebo běžné komunikaci. Jejím účelem může být zpřesnění významu, zesílení citového účinku, ozvláštnění textu nebo vyvolání určité nálady.

Základem obraznosti bývá přenesené pojmenování. Mluvčí nebo autor neoznačuje skutečnost doslovně, ale využívá podobnost, souvislost, kontrast nebo jiný významový vztah. Tak vznikají jazykové obrazy, které propojují pojmy a představy z různých oblastí.

Prostředky obraznosti

Mezi nejčastější prostředky obraznosti patří metafora, metonymie, přirovnání, personifikace, symbol, epiteton nebo hyperbola.

• Metafora je přenesení významu na základě podobnosti, například moře lidí.
• Metonymie je přenesení významu na základě věcné souvislosti, například číst Čapka ve významu číst Čapkovo dílo.
• Přirovnání vyjadřuje podobnost pomocí výrazů jako jako, jak, než, například bílý jako sníh.
• Personifikace připisuje neživým věcem nebo abstraktním jevům lidské vlastnosti, například vítr zpíval v korunách stromů.
• Symbol označuje konkrétní jev, který zastupuje širší význam, například holubice jako symbol míru.

Obraznost v literatuře

V literatuře je obraznost jedním z hlavních prostředků uměleckého vyjádření. Umožňuje autorovi zachytit nejen vnější podobu skutečnosti, ale také její náladu, citové zabarvení a hlubší význam. Obraznost často souvisí s autorským stylem, dobovým literárním směrem a funkcí konkrétního textu.

V poezii bývá obraznost zpravidla koncentrovanější a výraznější. Básnický text často pracuje s více významy najednou a ponechává prostor pro interpretaci. V próze se obraznost uplatňuje například v popisu postav, prostředí, atmosféry nebo v charakteristice vnitřního světa hrdiny.

Obraznost a doslovnost

Obrazné vyjádření je třeba odlišovat od vyjádření doslovného. Doslovné pojmenování označuje skutečnost přímo, zatímco obrazné pojmenování využívá přenesený význam.

• Doslovné vyjádření: Na náměstí bylo mnoho lidí.
• Obrazné vyjádření: Na náměstí se valilo moře lidí.

Obraznost tedy nespočívá pouze v ozdobnosti textu. Může být prostředkem významového zhuštění, citového působení i hlubšího poznání zobrazované skutečnosti.

Příklady užití

• Básníkova obraznost je založena na přírodních motivech.
• Text využívá bohatou obraznost a výrazné metafory.
• Obraznost promluvy zesiluje její citové působení.
• V realistické próze bývá obraznost podřízena přesnému popisu prostředí a postav.

Související pojmy

• metafora – přenesené pojmenování na základě podobnosti;
• metonymie – přenesené pojmenování na základě souvislosti;
• přirovnání – vyjádření podobnosti mezi dvěma jevy;
• personifikace – zosobnění neživých nebo abstraktních jevů;
• symbol – konkrétní obraz nesoucí širší význam;
• tropus – obrazné pojmenování založené na přenesení významu.