Slovníkové heslo

polopřímá řeč

sousloví dělení: po-lo-pří-má řeč

Způsob reprodukce řeči nebo myšlenek postavy, který kombinuje prvky řeči vypravěče a postavy.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Dvojí hlas v polopřímé řeči: Polopřímá řeč propojuje gramatickou perspektivu vypravěče s výrazivem nebo intonací postavy.
Použití / funkce
  • Dvojí hlas v polopřímé řeči: Text tak může ve třetí osobě zachovat subjektivní zabarvení myšlenek, aniž by je oddělil jako přímou citaci.
Příklady
  1. Petr se zastavil. Proč tam vlastně chodil? Byla to chyba.
  2. Polopřímá řeč může přiblížit myšlení postavy, aniž by použila uvozovací větu nebo uvozovky.

Gramatika

Tvary slova polopřímá řeč

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) polopřímá řeč
2. pád (Koho? Čeho?) polopřímé řeči
3. pád (Komu? Čemu?) polopřímé řeči
4. pád (Koho? Co?) polopřímou řeč
5. pád (Oslovujeme, voláme) polopřímá řeči
6. pád (O kom? O čem?) polopřímé řeči
7. pád (Kým? Čím?) polopřímou řečí

Slovní vztahy

Významové vztahy

← Zpět do slovníku