Bohemista

český jazyk, literatura a sloh na jednom místě

Slovníkové heslo

povídka

podstatné jméno dělení: po-víd-ka

Kratší prozaický žánr, který zpravidla zachycuje omezený okruh postav, kratší časový úsek nebo jednu výraznou událost. Oproti románu pracuje s menším rozsahem a větší dějovou sevřeností.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Povídka jako krátký epický žánr: Povídka pracuje s omezeným prostorem, a proto obvykle vybírá jen několik postav a jednu hlavní situaci nebo dějovou linii.
  • Povídková koncentrace a práce s detailem: Krátký rozsah vede povídku k výběrovosti.
Použití / funkce
  • Povídka jako krátký epický žánr: Často směřuje k výraznému závěru, ale pointa není povinnou vlastností každé povídky.
  • Povídková koncentrace a práce s detailem: Postava může být charakterizována několika výraznými detaily, prostředí jen několika scénami a konflikt jedinou situací. To neznamená jednoduchost: moderní povídka často staví na významové nedořečenosti, otevřeném konci nebo detailu, který zpětně mění interpretaci celku.
Příklady
  1. Povídka může vystavět děj kolem jediné rozhodující události.
  2. Krátký rozsah nutí autora povídky pracovat úsporně s postavami i prostředím.

Gramatika

Tvary slova povídka

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) povídka
2. pád (Koho? Čeho?) povídky
3. pád (Komu? Čemu?) povídce
4. pád (Koho? Co?) povídku
5. pád (Oslovujeme, voláme) povídko
6. pád (O kom? O čem?) povídce
7. pád (Kým? Čím?) povídkou

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) povídky
2. pád (Koho? Čeho?) povídek
3. pád (Komu? Čemu?) povídkám
4. pád (Koho? Co?) povídky
5. pád (Oslovujeme, voláme) povídky
6. pád (O kom? O čem?) povídkách
7. pád (Kým? Čím?) povídkami

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

novela, román, vypravování

← Zpět do slovníku