Slovníkové heslo

predikace

podstatné jméno dělení: pre-di-ka-ce

Vztah mezi podmětem a přísudkem, jímž se ve větě přisuzuje nositeli určitý děj, stav nebo vlastnost.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky	Predikace vytváří základ sdělení: Predikace spojuje nositele s dějem, stavem nebo vlastností, která se mu přisuzuje.
Použití / funkce	Predikace vytváří základ sdělení: V běžné dvojčlenné větě se tento vztah realizuje mezi podmětem a přísudkem a umožňuje vytvořit úplné tvrzení.
Příklady	Ve větě „Dítě spí“ vzniká predikační vztah mezi podmětem „dítě“ a přísudkem „spí“. Predikace vytváří základ větného sdělení o nositeli a jeho ději, stavu nebo vlastnosti.

Gramatika

Slovní vztahy