Slovníkové heslo

přívlastek

podstatné jméno dělení: pří-vla-s-tek

Větný člen nebo člen jmenné skupiny, který rozvíjí podstatné jméno a blíže určuje jeho vlastnost, množství, příslušnost nebo jiný významový rys.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Přívlastek jako rozvíjející člen jména: Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a může být shodný nebo neshodný.
  • Shodný a neshodný přívlastek: Přívlastek rozvíjí podstatné jméno a zpřesňuje jeho význam.
  • Přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný: Více přívlastků u téhož jména může vytvářet hierarchickou strukturu, kdy jeden přívlastek rozvíjí spojení vzniklé s jiným přívlastkem, nebo může jít o souřadně spojené vlastnosti.
Použití / funkce
  • Přívlastek jako rozvíjející člen jména: U shodného přívlastku se jeho gramatické kategorie přizpůsobují podstatnému jménu, například ve spojení „starý dům“.
  • Shodný a neshodný přívlastek: Shodný přívlastek se s řídícím jménem shoduje v pádě, čísle a rodě, zatímco neshodný bývá vyjádřen například jiným pádem substantiva nebo předložkovou skupinou. Zvlášť se posuzuje také přívlastek těsný a volný.
  • Přívlastek postupně rozvíjející a několikanásobný: Rozlišení se projevuje významem, intonací a někdy také interpunkcí. Mechanické pravidlo podle počtu přídavných jmen proto nestačí; rozhoduje vztah mezi jednotlivými členy.
Příklady
  1. Ve spojení „stará lípa“ je slovo „stará“ přívlastkem.
  2. Přívlastek může být shodný i neshodný.

Gramatika

Tvary slova přívlastek

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) přívlastek
2. pád (Koho? Čeho?) přívlastku
3. pád (Komu? Čemu?) přívlastku
4. pád (Koho? Co?) přívlastek
5. pád (Oslovujeme, voláme) přívlastku
6. pád (O kom? O čem?) přívlastku
7. pád (Kým? Čím?) přívlastkem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) přívlastky
2. pád (Koho? Čeho?) přívlastků
3. pád (Komu? Čemu?) přívlastkům
4. pád (Koho? Co?) přívlastky
5. pád (Oslovujeme, voláme) přívlastky
6. pád (O kom? O čem?) přívlastcích
7. pád (Kým? Čím?) přívlastky

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

větný člen, epiteton, syntax

← Zpět do slovníku