Slovníkové heslo

proslov

podstatné jméno dělení: pro-slov

Připravený nebo částečně improvizovaný mluvený projev určený posluchačům při určité příležitosti. Má jasný účel, přiměřenou kompozici a obvykle počítá s přímým kontaktem s publikem.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Proslov jako veřejný mluvený komunikát: Proslov je určen k přednesu, proto by měl být srozumitelný při poslechu.
  • Komunikační situace a adresát proslovu: Proslov vzniká pro konkrétní příležitost a konkrétní publikum.
Použití / funkce
  • Proslov jako veřejný mluvený komunikát: Pomáhá jasné oslovení, stručná struktura, práce s důrazem, přiměřená délka a závěr odpovídající konkrétní příležitosti.
  • Komunikační situace a adresát proslovu: Jeho slovní zásoba, míra formálnosti, délka i argumentace se proto odvozují od vztahu mezi mluvčím a posluchači a od cíle vystoupení. Jinou strukturu má slavnostní řeč, uvítání, poděkování nebo přesvědčovací projev. Text určený k přednesu musí být srozumitelný i bez možnosti vracet se k předchozím větám.
Příklady
  1. Slavnostní proslov má odpovídat příležitosti i publiku.
  2. Při přednesu proslovu je důležitá práce s hlasem a intonací.

Gramatika

Tvary slova proslov

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) proslov
2. pád (Koho? Čeho?) proslovu
3. pád (Komu? Čemu?) proslovu
4. pád (Koho? Co?) proslov
5. pád (Oslovujeme, voláme) proslove
6. pád (O kom? O čem?) proslovu
7. pád (Kým? Čím?) proslovem

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) proslovy
2. pád (Koho? Čeho?) proslovů
3. pád (Komu? Čemu?) proslovům
4. pád (Koho? Co?) proslovy
5. pád (Oslovujeme, voláme) proslovy
6. pád (O kom? O čem?) proslovech
7. pád (Kým? Čím?) proslovy

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

stylistika, intonace, prozodie

← Zpět do slovníku