Slovníkové heslo

psaní přípon

sousloví dělení: psa-ní pří-pon

Pravopisná pravidla týkající se podoby přípon a jejich změn při odvozování slov.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky	Přípona se posuzuje spolu se slovním základem: Při odvozování se může měnit nejen připojená přípona, ale i podoba základu. Proč podobná zakončení nemusí mít stejný pravopis: Dvě slova mohou na konci znít podobně, ale mít odlišnou slovotvornou stavbu.
Použití / funkce	Přípona se posuzuje spolu se slovním základem: Vedle pravidelných vztahů se objevuje střídání souhlásek, krácení samohlásek nebo jiné hláskové změny. Proto je vhodné nejprve určit základové slovo a teprve potom sledovat, jak nový výraz vznikl. Proč podobná zakončení nemusí mít stejný pravopis: Psaní přípony se tedy neopírá jen o poslední slabiku, nýbrž o vztah k základovému slovu a o konkrétní slovotvorný typ. U nejistých nebo nepravidelných podob je vhodné ověření ve slovníku.
Příklady	Od slovesa „učit“ vzniká podstatné jméno „učitel“ pomocí přípony. Při tvoření odvozených slov se může změnit i podoba základu, například „ruka – ruční“.

Gramatika

Tvary slova psaní přípon

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?)	psaní přípon
2. pád (Koho? Čeho?)	psaní přípon
3. pád (Komu? Čemu?)	psaní přípon
4. pád (Koho? Co?)	psaní přípon
5. pád (Oslovujeme, voláme)	psaní přípon
6. pád (O kom? O čem?)	psaní přípon
7. pád (Kým? Čím?)	psaním přípon

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

psaní předpon, psaní vlastních jmen

Nadřazené pojmy

← Zpět do slovníku