Slovníkové heslo
superlativ
podstatné jméno
dělení: su-per-la-tiv
Třetí stupeň přídavného jména nebo příslovce vyjadřující nejvyšší nebo nejnižší míru vlastnosti.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova superlativ
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | superlativ |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | superlativu |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | superlativu |
| 4. pád (Koho? Co?) | superlativ |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | superlative |
| 6. pád (O kom? O čem?) | superlativu |
| 7. pád (Kým? Čím?) | superlativem |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | superlativy |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | superlativů |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | superlativům |
| 4. pád (Koho? Co?) | superlativy |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | superlativy |
| 6. pád (O kom? O čem?) | superlativech |
| 7. pád (Kým? Čím?) | superlativy |
Slovní vztahy