Slovníkové heslo
vykřičník
podstatné jméno
dělení: vy-křič-ník
Interpunkční znaménko vyjadřující zvolání, rozkaz, důraz nebo silné citové zabarvení výpovědi.
Hledat jiné slovo
Prakticky
Praktický přehled
| Hlavní znaky |
|
|---|---|
| Použití / funkce |
|
| Příklady |
|
Gramatika
Tvary slova vykřičník
Jednotné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | vykřičník |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | vykřičníku |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | vykřičníku |
| 4. pád (Koho? Co?) | vykřičník |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | vykřičníku |
| 6. pád (O kom? O čem?) | vykřičníku |
| 7. pád (Kým? Čím?) | vykřičníkem |
Množné číslo
| 1. pád (Kdo? Co?) | vykřičníky |
|---|---|
| 2. pád (Koho? Čeho?) | vykřičníků |
| 3. pád (Komu? Čemu?) | vykřičníkům |
| 4. pád (Koho? Co?) | vykřičníky |
| 5. pád (Oslovujeme, voláme) | vykřičníky |
| 6. pád (O kom? O čem?) | vykřičnících |
| 7. pád (Kým? Čím?) | vykřičníky |
Slovní vztahy