Slovníkové heslo

základní skladební dvojice

sousloví dělení: zá-klad-ní skla-deb-ní dvo-ji-ce

Spojení podmětu a přísudku, které tvoří gramatické jádro dvojčlenné věty.

Hledat jiné slovo

Prakticky

Praktický přehled

Hlavní znaky
  • Jádro dvojčlenné věty: Základní skladební dvojice zachycuje vztah mezi tím, o kom nebo o čem se vypovídá, a tím, co se o tomto nositeli sděluje.
Použití / funkce
  • Jádro dvojčlenné věty: Jejím určením se odhalí gramatické jádro dvojčlenné věty a usnadní další větný rozbor.
Příklady
  1. Ve větě „Pes štěká“ tvoří základní skladební dvojici podmět „pes“ a přísudek „štěká“.
  2. Ve větě „Děti si hrály“ je základní dvojicí „děti – hrály“.

Gramatika

Tvary slova základní skladební dvojice

Jednotné číslo

1. pád (Kdo? Co?) základní skladební dvojice
2. pád (Koho? Čeho?) základní skladební dvojice
3. pád (Komu? Čemu?) základní skladební dvojici
4. pád (Koho? Co?) základní skladební dvojici
5. pád (Oslovujeme, voláme) základní skladební dvojice
6. pád (O kom? O čem?) základní skladební dvojici
7. pád (Kým? Čím?) základní skladební dvojicí

Množné číslo

1. pád (Kdo? Co?) základní skladební dvojice
2. pád (Koho? Čeho?) základních skladebních dvojic
3. pád (Komu? Čemu?) základním skladebním dvojicím
4. pád (Koho? Co?) základní skladební dvojice
5. pád (Oslovujeme, voláme) základní skladební dvojice
6. pád (O kom? O čem?) základních skladebních dvojicích
7. pád (Kým? Čím?) základními skladebními dvojicemi

Slovní vztahy

Významové vztahy

Související pojmy

přimykání, přístavek

Nadřazené pojmy

syntax

← Zpět do slovníku