1. Vyhnete se plagiátorství: Přebírání cizích myšlenek bez uvedení zdroje je krádež duševního vlastnictví. Správnou citací dáváte jasně najevo, co je vaše myšlenka a co jste převzali.
2. Prokazujete znalost tématu: Seznam použité literatury ukazuje, že jste se s tématem seznámili, prostudovali relevantní zdroje a vaše práce stojí na pevných základech.
3. Umožňujete ověření: Čtenář si díky vašim citacím může snadno dohledat původní zdroje, ověřit si vaše interpretace nebo se o tématu dozvědět více.
4. Vzdáváte hold autorům: Uvedením zdroje projevujete respekt autorům, jejichž práci jste využili.

Dva klíčové prvky: Odkaz v textu a záznam v seznamu literatury

Každá citace se skládá ze dvou propojených částí:

• Odkaz v textu: Krátká informace v závorce přímo ve vašem textu, která odkazuje na konkrétní zdroj.
• Bibliografický záznam: Kompletní údaj o zdroji uvedený na konci práce v seznamu použité literatury.

Nejčastěji se používá metoda jméno-datum, která je přehledná a jednoduchá. V textu uvedete příjmení autora a rok vydání publikace.

Příklad parafráze (volné převzetí myšlenky):

Problematika umělé inteligence se v posledních letech stala klíčovým tématem technologického vývoje (Novák, 2021).

Příklad přímé citace (doslovné převzetí textu):

Jak uvádí autor, „strojové učení představuje revoluci v analýze dat“ (Novák, 2021, s. 45).

Všimněte si, že u přímé citace je nutné uvést i číslo stránky, odkud text pochází.

Jak vytvořit záznam v seznamu literatury

Seznam literatury je abecedně seřazený soupis všech zdrojů, na které jste v textu odkázali. Každý typ zdroje má trochu jinou strukturu záznamu. Zde jsou ty nejběžnější.

1. Kniha (monografie)

Knihy jsou základním stavebním kamenem většiny prací. Struktura záznamu je následující:

Vzor: PŘÍJMENÍ, Jméno. Název knihy: Podnázev, pokud existuje. Vydání (pokud není první). Místo vydání: Nakladatel, rok vydání. ISBN (nepovinné, ale doporučené).

Příklad: NOVÁK, Petr. Úvod do moderní psychologie. 2. vydání. Praha: Grada, 2021. ISBN 978-80-271-3210-5.

Příklad s více autory (dva až tři): SVOBODA, Jan a Marie ČERNÁ. Dějiny evropského umění. Praha: Argo, 2019.

2. Článek v odborném časopise

Odborné články jsou klíčové pro aktuální poznatky v daném oboru.

Vzor: PŘÍJMENÍ, Jméno. Název článku. Název časopisu. Rok vydání, ročník(číslo), s. rozsah stran.

Příklad: DOLEŽAL, Tomáš. Vliv digitálních médií na pozornost dětí. Pedagogika. 2022, 72(3), s. 281-295.

Pokud je článek dostupný online, je dobré přidat i DOI (Digital Object Identifier), což je unikátní a trvalý identifikátor článku.

Příklad s DOI: KRÁTKÝ, Pavel. Nové metody v organické syntéze. Chemické listy. 2020, 114(1), s. 15-23. Dostupné z: doi:10.1234/chem.2020.1.15

3. Webová stránka nebo online článek

Citování webových zdrojů je často největším oříškem, protože mnohé údaje (autor, datum vydání) mohou chybět. Vždy se snažte najít co nejvíce informací. Klíčový je zde údaj o datu citování, protože obsah webu se může měnit.

Vzor: PŘÍJMENÍ, Jméno (pokud je autor znám). Název stránky nebo článku [online]. Vydavatel nebo název webu (pokud se liší od autora), datum publikování (pokud je známo) [cit. RRRR-MM-DD]. Dostupné z: URL adresa

Příklad (autor je znám): ZELENÝ, Jakub. Jak se starat o pokojové rostliny [online]. Zahradnický portál, 15. 3. 2023 [cit. 2023-10-26]. Dostupné z: https://www.zahradnickyportal.cz/clanky/pokojove-rostliny

Příklad (autorem je organizace): MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Národní parky v České republice [online]. Mzp.cz, ©2023 [cit. 2023-10-26]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/cz/narodni_parky

Příklad (autor ani datum nejsou známy): Historie Karlova mostu [online]. Praga-magica.cz [cit. 2023-10-26]. Dostupné z: https://www.praga-magica.cz/karluv-most/historie

Článek Jak na citace: Praktický návod pro knihy, články a weby se nejdříve objevil na Bohemista.