Číslovka „dva“

Dva (v ženském a středním rodě dvě) je základní číslovka. Používáme ji, když chceme jednoduše vyjádřit počet. Odpovídá na otázku „kolik?“. Neříká nic víc než to, že jde o dva kusy z nějakého možného většího celku.

Příklady:

• Na stole leží dvě jablka. (Možná jich v košíku bylo deset, ale na stole jsou jen dvě.)
• Mám dva bratry. (Prosté konstatování počtu sourozenců.)
• Potřebuji dva dobrovolníky. (Z celé skupiny vyberu dva.)

Číslovka „oba“

Oba (v ženském a středním rodě obě) je číslovka souborová. Zdůrazňuje, že mluvíme o celé dvojici, tedy o jednom i druhém prvku zároveň. Vyjadřuje úplnost dané dvojice.

Příklady:

• Snědl jsem obě jablka. (Na stole byla dvě a já jsem je snědl všechna.)Oba moji bratři studují v Praze. (Mám dva bratry a tato skutečnost se týká obou.)Oba dobrovolníci přišli včas. (Ti dva, kteří se přihlásili, dorazili v plném počtu.)

Hlavní rozdíl v kostce

Zjednodušeně řečeno:

• Dva/dvě používáme pro určení počtu.
• Oba/obě používáme pro zdůraznění, že se jedná o kompletní, celou dvojici.

Často se tyto dvě číslovky objeví ve větách blízko sebe. První věta stanoví počet, druhá se odkazuje na celou skupinu.

Příklad: Mám dva syny. Oba hrají fotbal.

Článek Číslovky dva a oba: Kdy použít jakou se nejdříve objevil na Bohemista.