Odpověď je jednoduchá: překlad vtipů není ani tak překladem, jako spíše uměním. Je to disciplína, která vyžaduje nejen dokonalou znalost obou jazyků, ale také kreativitu, cit pro rytmus a hluboké porozumění oběma kulturám.

Hlavní překážky na cestě k smíchu

Překladatel humoru čelí několika klíčovým výzvám, které z jeho práce dělají skutečný oříšek.

1. Slovní hříčky

Slovní hříčky jsou korunní disciplínou nepřeložitelnosti. Jsou založeny na víceznačnosti jednoho slova nebo na zvukové podobnosti dvou různých slov. Klasický anglický příklad:

„Why was six afraid of seven? Because seven eight nine.“

Vtip funguje díky tomu, že slovo „eight“ (osm) zní stejně jako sloveso „ate“ (snědl). Doslovný český překlad: „Proč se šestka bála sedmičky? Protože sedmička osm devět,“ nedává absolutně žádný smysl.

Řešení: Překladatel musí původní hříčku opustit a vytvořit zcela novou, která funguje v češtině. Cílem není přeložit slova, ale přenést vtipný záměr. Místo původního vtipu by tak mohl vzniknout například úplně jiný vtip o číslech, který by zapadl do kontextu. Tomuto postupu se říká transkreace.

2. Kulturní reference

Mnoho vtipů odkazuje na konkrétní celebrity, politiky, televizní pořady, značky nebo historické události, které jsou známé jen v dané zemi. Vtip o britské královské rodině nebo o americkém baseballu bude v českém prostředí s největší pravděpodobností vyžadovat vysvětlující poznámku pod čarou. A jak víme, vtip, který se musí vysvětlovat, přestává být vtipem.

Řešení: Zde se nabízí lokalizace. Překladatel se pokusí najít český ekvivalent. Místo amerického politika dosadí českého, místo neznámé televizní hvězdy zmíní někoho z českého showbyznysu. Je to však riskantní. Ne vždy existuje přesný protějšek a necitlivá náhrada může působit křečovitě. V některých případech je nejlepším řešením vtip zcela vynechat a nahradit ho jiným, nebo ho prostě obětovat ve prospěch plynulosti dialogu.

3. Idiomy a fráze

Jazyky jsou plné ustálených slovních spojení, jejichž význam nelze odvodit z jednotlivých slov. Anglické „it’s raining cats and dogs“ neznamená, že z nebe padají kočky a psi, ale že hustě prší (česky by se řeklo „padají trakaře“). Vtip postavený na doslovném významu takového idiomu je v překladu ztracen.

Řešení: Podobně jako u kulturních referencí musí překladatel najít funkční český ekvivalent, nebo celou myšlenku přeformulovat tak, aby vtip zůstal zachován, i když v jiné podobě.

Strategie úspěšného překladu

Dobří překladatelé humoru jsou vlastně spoluautoři. Používají několik osvědčených strategií.

• Lokalizace: Přizpůsobení vtipu domácímu prostředí. To je důvod, proč postavy v amerických sitcomech někdy zmiňují Karla Gotta nebo mluví o dovolené v Chorvatsku. Cílem je, aby divák reagoval stejně jako divák originálu.
• Transkreace: Kreativní novotvorba. Místo překladu původního vtipu se vytvoří zcela nový, který plní stejnou funkci. Je to nejčastější řešení pro slovní hříčky.
• Kompenzace: Pokud je vtip na jednom místě nepřeložitelný, překladatel ho může „nahradit“ tím, že přidá jiný vtip o pár vět dál. Celkový dojem humoru tak zůstane zachován, i když se jeho těžiště mírně posune.
• Vynechání: Někdy je nejlepší variantou vtip prostě vypustit. Pokud je příliš specifický, jeho vysvětlení by narušilo tempo a není pro děj klíčový, je lepší ho obětovat. Lepší žádný vtip než špatný a matoucí.

Mistrovská díla českého překladu

Česká republika má v překladu humoru, zejména v dabingu, dlouhou a úspěšnou tradici. Seriály jako Simpsonovi, Červený trpaslík nebo filmy jako Shrek jsou dokonalou ukázkou toho, jak se to má dělat. Překladatelé jako Helena Štáchová nebo Zdeněk Štěpán se nebáli být kreativní a vytvořili dialogy, které nejenže zachovaly humor originálu, ale často přidaly i novou, specificky českou vrstvu vtipu.

Článek Jak se překládají vtipy do češtiny se nejdříve objevil na Bohemista.