Druhy příslovcí

Podle toho, jakou okolnost vyjadřují, je dělíme do několika základních skupin:

• Příslovce místa: Odpovídají na otázky kde?, kam?, odkud?, kudy?. Například: doma, venku, blízko, tam, nahoru, tudy.
• Příslovce času: Odpovídají na otázky kdy?, odkdy?, dokdy?, jak dlouho?. Například: dnes, zítra, večer, pozdě, někdy, navždy.
• Příslovce způsobu: Odpovídají na otázku jak? nebo jakým způsobem?. Například: rychle, pomalu, dobře, smutně, hlasitě, česky.
• Příslovce příčiny: Odpovídají na otázku proč? nebo z jakého důvodu?. Například: proto, schválně, náhodou, úmyslně.
• Příslovce míry: Odpovídají na otázku jak moc? nebo kolik?. Například: velmi, hodně, málo, trochu, příliš, úplně.

Tvoření a stupňování

Mnoho příslovcí, zejména příslovcí způsobu, je odvozeno od přídavných jmen. Nejčastěji se tvoří pomocí přípon -e, -ě nebo -o. Například z přídavného jména rychlý vznikne příslovce rychle, z pomalý vznikne pomalu.

Stejně jako přídavná jména můžeme i příslovce stupňovat. Mají tři stupně:

1. Základní tvar (pozitiv): rychle, dobře
2. Druhý stupeň (komparativ): rychleji, lépe
3. Třetí stupeň (superlativ): nejrychleji, nejlépe

Článek Příslovce se nejdříve objevil na Bohemista.