Viserys I. Targaryen

Viserys I. Targaryen byl pátým targaryenským králem na Železném trůnu a jednou z nejdůležitějších postav období před Tancem draků. Na první pohled působil jako mírumilovný a oblíbený panovník, za jehož vlády říše dál bohatla a dvůr v Králově přístavišti patřil k nejokázalejším místům Západozemí. Právě za jeho vlády však zároveň vznikly podmínky pro občanskou válku, která později téměř zničila dračí moc Targaryenů.

Viserys nepatřil mezi krále válečníky. Nebyl dobyvatelem jako Aegon I., krutým vládcem jako Maegor ani velkým reformátorem jako Jaehaerys I. Jeho vláda byla postavena především na snaze zachovat mír, dobré vztahy mezi rody a odkaz svého děda. Tragédie jeho života spočívá v tom, že právě jeho snaha vyhýbat se konfliktům umožnila, aby se pod povrchem dvora hromadilo napětí, které po jeho smrti vybuchlo naplno.

Do dějin vstoupil hlavně jako otec Rhaenyry Targaryen a Aegona II. Targaryena. Tím, že Rhaenyru jmenoval svou dědičkou, ale po druhém sňatku s Alicent Hightower měl zároveň syny, vytvořil nebezpečnou nástupnickou situaci. Dokud Viserys žil, jeho autorita držela říši pohromadě. Jakmile zemřel, ukázalo se, že mír jeho vlády byl mnohem křehčí, než se zdálo.

Vzhled a povaha

Viserys I. měl typický valyrijský vzhled rodu Targaryenů, tedy stříbrozlaté vlasy a královské vystupování. V knižním podání je popisován jako plnější muž s kulatou tváří a huňatým stříbrozlatým knírem. Často se oblékal bohatě a okázale, nosil drahé látky a vystupoval jako panovník, který má rád lesk dvora, hostiny a slavnosti.

Jeho povaha byla mírná, přátelská a štědrá. Viserys měl rád lidi, zábavu, rodinný život a nádheru královského dvora. Za jeho vlády byla Rudá bašta místem plesů, turnajů, hostin a dvorského života. Mnozí lordi i prostí lidé ho měli rádi, protože nepůsobil krutě ani nepředvídatelně.

Zároveň však nebyl silným vládcem v okamžicích, kdy bylo potřeba tvrdě rozhodnout. Nesnášel hádky a často se snažil problémy spíše uhladit než skutečně vyřešit. To se nejvíce projevilo ve vztahu mezi Rhaenyrou a Alicent, mezi černými a zelenými i v otázce nástupnictví.

Viserys nebyl nerozhodný v tom smyslu, že by stále měnil názory. Naopak, když se pro něco rozhodl, držel se toho velmi pevně. Problém byl v tom, že často odmítal vidět důsledky vlastních rozhodnutí. Jmenoval Rhaenyru dědičkou, ale nedokázal zajistit, aby její nárok po jeho smrti přijala celá říše.

Historie

Mládí a původ

Viserys se narodil roku 77 p. D. jako syn prince Baelona Targaryena a princezny Alyssy Targaryen. Byl vnukem krále Jaehaeryse I. Targaryena a královny Alysanne. Vyrůstal tedy přímo v srdci nejmocnější generace rodu Targaryenů, v době, kdy dynastie měla silné postavení, mnoho dračích jezdců a pevnou kontrolu nad Sedmi královstvími.

Jeho mladším bratrem byl Daemon Targaryen, s nímž ho po celý život pojilo komplikované pouto. Viserys Daemona miloval, ale zároveň se ho často obával. Daemon byl prudký, ctižádostivý a nebezpečný muž, zatímco Viserys dával přednost klidu, rodinnému smíru a stabilitě.

V mládí se Viserys stal posledním jezdcem Baleriona, Černého děsu. Balerion byl největší a nejslavnější drak rodu Targaryenů, kdysi drak Aegona Dobyvatele. V době, kdy si ho Viserys nárokoval, už byl však starý a zesláblý. Viserys na něm krátce létal, ale po Balerionově smrti si už nikdy nevzal jiného draka.

Velká rada roku 101 p. D.

Po smrti několika možných dědiců krále Jaehaeryse vznikla otázka, kdo má po Starém králi nastoupit na Železný trůn. Aby se zabránilo válce, byla svolána Velká rada roku 101 p. D. Ta měla rozhodnout mezi různými nároky uvnitř rodu Targaryenů.

Nejdůležitější spor se týkal nároku Viseryse a linie Rhaenys Targaryen. Rada nakonec dala přednost Viserysovi. Toto rozhodnutí potvrdilo, že většina lordů Západozemí dává přednost mužské linii před ženskou, i když nárok ženské linie může být podle krve silný.

Právě toto rozhodnutí mělo později zásadní význam. Viserys se stal dědicem díky tomu, že byl mužským potomkem Baelona Targaryena. Později však sám určil za dědičku svou dceru Rhaenyru. Tím se dostal do rozporu s politickou tradicí, která kdysi pomohla na trůn jemu samotnému.

Nástup na trůn

Když Jaehaerys I. roku 103 p. D. zemřel, Viserys nastoupil na Železný trůn. Zdědil stabilní říši, plnou pokladnici a odkaz jednoho z nejúspěšnějších panovníků v dějinách Západozemí. Jeho vláda proto začínala v mimořádně dobré situaci.

Viserys chtěl pokračovat v míru a prosperitě svého děda. Nebyl králem, který by toužil po válkách nebo velkých výbojích. Spíše se snažil udržet dvůr pohromadě, odměňovat věrné služebníky a zajistit, aby království dál fungovalo bez větších otřesů.

Jeho první manželkou byla Aemma Arryn, kterou upřímně miloval. Společně měli dceru Rhaenyru, která se stala Viserysovou radostí a nadějí. Protože se králi dlouho nedařilo získat zdravého mužského dědice, postavení Rhaenyry u dvora postupně rostlo.

Smrt Aemmy Arryn a jmenování Rhaenyry

Největší zlom v mladé Viserysově vládě přišel se smrtí královny Aemmy Arryn. Aemma zemřela při porodu syna Baelona, který krátce po narození rovněž zemřel. Viserys tak během krátké chvíle přišel o milovanou manželku i vytouženého mužského dědice.

V této době se vyostřil také vztah mezi Viserysem a Daemonem. Daemon byl tehdy mnohými považován za možného následníka, ale Viserys ho nechtěl pustit k trůnu. Po skandálu kolem Daemonových slov o zemřelém Baelonovi se král rozhodl jednat.

Viserys jmenoval svou dceru Rhaenyru dědičkou Železného trůnu a nechal lordy Sedmi království přísahat, že budou její nárok respektovat. Byl to mimořádně důležitý krok. Rhaenyra se stala princeznou Dračího kamene a oficiální nástupkyní dynastie.

Druhé manželství s Alicent Hightower

Po smrti Aemmy se od Viseryse očekávalo, že se znovu ožení. Někteří rádci navrhovali sňatek s Laenou Velaryon, který by posílil vztahy s rodem Velaryonů. Viserys si však vybral Alicent Hightower, dceru svého Pobočníka Otta Hightowera.

Sňatek s Alicent roku 106 p. D. změnil politickou rovnováhu u dvora. Alicent porodila Viserysovi syny Aegona, Aemonda a Daerona a dceru Helaenu. Tím vznikl problém, který Viserys nikdy skutečně nevyřešil: Rhaenyra zůstávala jmenovanou dědičkou, ale král měl nyní také mužské potomky.

Část dvora začala považovat Aegona za přirozeného následníka. Alicent, Otto Hightower a jejich spojenci postupně prosazovali zájmy královniných dětí. Viserys však trval na tom, že jeho rozhodnutí platí a že po něm má nastoupit Rhaenyra.

Vznik zelených a černých

Za Viserysovy vlády se dvůr postupně rozdělil na dvě frakce. Zelení stáli za Alicent Hightower a jejími syny, především za Aegonem. Černí podporovali Rhaenyru Targaryen a její nárok na trůn. Rozdělení získalo symbolickou podobu během turnaje, kdy Alicent vystoupila v zelených šatech a Rhaenyra byla spojována s černo-červenými barvami Targaryenů.

Viserys se opakovaně snažil mezi oběma stranami udržet klid. Chtěl věřit, že jeho žena, dcera, synové a vnuci mohou žít jako jedna rodina. Ve skutečnosti se však jejich vztahy stále zhoršovaly. Králova přítomnost dokázala konflikt brzdit, ale ne odstranit.

Jeho největší slabinou bylo, že nechtěl připustit rozsah problému. Pochybnosti o původu Rhaenyřiných synů, rivalita mezi Alicent a Rhaenyrou, Daemonova nebezpečná povaha i rostoucí ambice zelených vytvářely směs, kterou nebylo možné uklidnit pouhým královským napomenutím.

Incident na Driftmarku

Jedním z nejjasnějších varování byl incident na Driftmarku. Princ Aemond Targaryen si nárokoval dračici Vhagar a následně se dostal do potyčky s Rhaenyřinými syny. Lucerys Velaryon ho během rvačky zranil nožem a Aemond přišel o oko.

Alicent požadovala odplatu, zatímco Rhaenyra se bránila proti obviněním, která se týkala původu jejích dětí. Viserys se snažil spor ukončit a tvrdě odmítl jakékoli další zpochybňování legitimity Rhaenyřiných synů. Z jeho pohledu bylo potřeba rodinu znovu sjednotit. Ve skutečnosti ale tento okamžik ukázal, že rozkol už zasáhl i nejmladší generaci.

Viserys nedokázal potrestat jednu stranu tak, aby to druhá považovala za spravedlivé. Výsledkem bylo, že všichni odešli s pocitem křivdy. Alicent se utvrdila v tom, že její děti nejsou chráněny, a Rhaenyra v tom, že zelení chtějí zničit její nárok.

Pozdní vláda a zhoršující se zdraví

V pozdějších letech se Viserysovo zdraví zhoršovalo. V knižním podání trpěl především následky obezity, bolestmi kloubů, dnou a dalšími zdravotními potížemi. Zranění od Železného trůnu se mu zanítila a nakonec mu musely být odstraněny dva prsty. Po této nemoci už nikdy skutečně neseděl na trůnu.

S tím, jak král slábl, sílily dvorské frakce. Alicent a Otto Hightower získávali stále větší vliv v Králově přístavišti, zatímco Rhaenyra pobývala hlavně na Dračím kameni. Viserysovo přání, aby po něm nastoupila dcera, sice formálně platilo, ale praktická moc v hlavním městě se postupně přesouvala k zeleným.

Viserys zůstával až do konce přesvědčen, že jeho rozhodnutí bude respektováno. Věřil v autoritu krále, v rodinný smír a v sílu přísah, které lordové kdysi složili. Nedokázal si však připustit, že po jeho smrti už nebude nikdo, kdo by tyto přísahy dokázal vynutit.

Smrt

Viserys I. zemřel roku 129 p. D. v Rudé baště v Králově přístavišti. Usnul a už se neprobudil. Jeho smrt se stala okamžikem, kdy se dlouho potlačovaný konflikt změnil v otevřený boj o moc.

Alicent Hightower a zelení jeho smrt nejprve utajili. Místo okamžitého oznámení Rhaenyře se sešla Zelená rada, která začala připravovat korunovaci Aegona II. Targaryena. Tím byl přímo porušen Viserysův dlouhodobý záměr předat trůn Rhaenyře.

Po veřejném oznámení Viserysovy smrti už nebylo možné konflikt zastavit. Aegon II. byl korunován v Králově přístavišti, zatímco Rhaenyra na Dračím kameni odmítla jeho nárok uznat. Tím začal Tanec draků, občanská válka, která zničila mnoho draků, oslabila rod Targaryenů a ukázala, jak nebezpečné bylo Viserysovo nevyřešené dědictví.

Viserys v seriálu Rod draka

V seriálu Rod draka ztvárnil Viseryse I. Targaryena britský herec Paddy Considine. Seriálová verze postavy výrazně zdůrazňuje jeho lidskost, únavu, touhu po rodinném smíru a postupný tělesný rozpad. Viserys zde nepůsobí jako chladný kronikářský panovník, ale jako muž, který se snaží být dobrým otcem, manželem i králem, přestože ve všech těchto rolích postupně selhává.

Seriál také zesiluje jeho vztah k Aemmě Arryn, Rhaenyře, Alicent i Daemonovi. Ukazuje Viseryse jako člověka, který nechce být krutý, ale právě jeho měkkost má tragické následky. Divák vidí, že Viserys často chápe, že jeho rodina se rozpadá, ale nemá dost síly ani rozhodnosti, aby tomu zabránil.

Velkou roli v seriálu hraje i jeho nemoc. Zatímco knižní Viserys trpí hlavně potížemi spojenými s váhou a zraněními, seriál z jeho tělesného úpadku dělá výrazný symbol rozkladu celé dynastie. Čím slabší je královo tělo, tím silněji se u dvora prosazují lidé, kteří čekají na jeho smrt.

Význam postavy

Viserys I. Targaryen je významný především jako král, jehož vláda byla navenek úspěšná, ale uvnitř nebezpečně křehká. Udržel mír, ale nevyřešil otázku nástupnictví. Miloval svou dceru, ale nedokázal ji ochránit před budoucím zpochybněním. Miloval svou druhou rodinu, ale tím vytvořil soupeřící větev dynastie.

Jeho tragédie spočívá v dobrých úmyslech bez dostatečné politické tvrdosti. Viserys nechtěl válku, nechtěl nenávist a nechtěl rozdělení rodiny. Jenže právě tím, že před konfliktem příliš dlouho zavíral oči, umožnil jeho růst. Dokud žil, byl poslední překážkou války. Po jeho smrti už zůstaly pouze přísahy, ambice a draci.

V dějinách rodu Targaryenů tak Viserys stojí jako varovný příklad panovníka, který zdědil silnou říši, ale zanechal po sobě nástupnickou krizi. Jeho vláda nebyla krvavá, přesto vedla ke krvavým následkům. Proto patří mezi nejtragičtější krále celé dynastie.

Zajímavosti

• Viserys I. byl pátým targaryenským králem na Železném trůnu.
• Byl vnukem Jaehaeryse I. Targaryena, známého jako Starý král.
• Na trůn byl vybrán po rozhodnutí Velké rady roku 101 p. D.
• Byl posledním jezdcem Baleriona, Černého děsu.
• Po Balerionově smrti už nikdy nejezdil na jiném drakovi.
• Jeho první manželkou byla Aemma Arryn.
• Jeho druhou manželkou byla Alicent Hightower.
• Svou dceru Rhaenyru oficiálně určil za dědičku Železného trůnu.
• Přestože měl později syny s Alicent, své rozhodnutí o Rhaenyře nikdy nezměnil.
• Za jeho vlády se začaly formovat frakce zelených a černých.
• Jeho smrt roku 129 p. D. bezprostředně vedla k Tanci draků.
• V seriálu Rod draka ho ztvárnil Paddy Considine.