Všechny řitě světa i ta má je povídková sbírka Charlese Bukowského, která ukazuje Ameriku úplně jinak než reklamy, filmy a učebnice: jako svět opilců, outsiderů, osamělých žen, násilníků, hazardních hráčů, laciných bytů, barů, nemocnic a lidí, kteří často neumějí žít slušně, ale pořád v nich zůstává kus lidskosti. Bukowski je drsný, vulgární a cynický, ale pod tím je velmi přesný pozorovatel samoty.
Základní údaje
| Autor | Charles Bukowski |
|---|---|
| Originální název | South of No North: Stories of the Buried Life |
| Rok vydání | 1973 |
| České vydání | 1991, překlad Josef Rauvolf a Ladislav Šenkyřík |
| Literární druh | epika |
| Žánr | povídková sbírka, autobiograficky laděná próza, undergroundová próza |
| Období | americká literatura 2. poloviny 20. století, kontrakultura, literatura outsiderů |
| Prostředí | Los Angeles, bary, ubytovny, ulice, nemocnice, dostihy, laciné byty |
| Hlavní téma | život lidí na okraji společnosti, samota, tělesnost, alkohol, sex, ponížení, svoboda bez iluzí |
Autor a kontext
Charles Bukowski byl americký básník a prozaik německého původu. V literatuře se proslavil tím, že psal o lidech, kteří většinou nestojí ve středu „slušné“ společnosti: o opilcích, dělnících, prostitutkách, hazardních hráčích, násilnících, samotářích a neúspěšných spisovatelích. Často používal své alter ego Henryho Chinaskiho.
Bukowski není autor uhlazených vět a krásných hrdinů. Jeho styl je jednoduchý, přímočarý, vulgární a záměrně neestetický. Právě tím je silný: ukazuje, že literatura nemusí vyprávět jen o vznešených citech, ale i o bolesti těla, špíně, trapnosti, chudobě a obyčejném přežívání.
Obsah a děj sbírky
Sbírka nemá jeden souvislý děj. Tvoří ji 27 povídek, které spojuje podobný svět: lidé žijí ze dne na den, pijí, střídají partnery, prohrávají peníze, pracují v mizerných zaměstnáních, zažívají ponižující situace a většinou se nesnaží působit lépe, než jací jsou.
V povídce Osamělost žena odpoví na inzerát muže, který hledá partnerku. Setkání se rychle změní v nepříjemnou a násilnou zkušenost. Bukowski zde ukazuje, že samota člověka může dohnat k riskantnímu rozhodnutí, ale zároveň neztrácí ironii.
V povídce Všechny řitě světa i ta má se vypravěč potýká s hemoroidy a podstupuje lékařské vyšetření. Téma je schválně nízké a tělesné, ale právě v tom je Bukowski typický: bere něco, co by se v „vznešené“ literatuře obvykle neobjevilo, a udělá z toho obraz lidské bezmoci, bolesti a trapnosti.
V dalších textech se objevují motivy opilců, boxerů, barových existencí, podivných vztahů, sexuálních posedlostí, vzpomínek na mládí, nemocí a lidí, kteří se snaží přežít v prostředí, kde se moc neodpouští. Některé povídky jsou realistické, jiné groteskní až absurdní. Společné mají to, že člověka neidealizují.
Celkově sbírka působí jako mozaika „pohřbeného života“: života těch, o kterých se obvykle nepíše slavnostně. Bukowski ukazuje, že i vulgární, směšný a poražený člověk může být literárně zajímavý.
Postavy a typy postav
| Postava / typ | Význam ve sbírce |
|---|---|
| Henry Chinaski / vypravěč | Bukowského alter ego. Cynický, vulgární, samotářský, často opilý, ale všímavý pozorovatel světa. |
| Ženy | Nejsou idealizované. Často jsou stejně zranitelné, tvrdé, osamělé nebo ztracené jako muži. |
| Opilci a outsideři | Lidé bez společenské prestiže. Bukowski je neomlouvá, ale dává jim hlas. |
| Lékaři, úředníci, zaměstnavatelé | Představují svět pravidel, institucí a ponižujících situací, do nichž se hrdinové dostávají. |
| Bizarní postavy | Slouží k grotesce. Ukazují absurditu světa, kde je normální často ještě podivnější než šílené. |
Témata a motivy
| Samota | Nejhlubší téma sbírky. Postavy se potkávají, pijí a mají vztahy, ale skutečně blízké si nebývají. |
|---|---|
| Alkohol | Je únikem, životním stylem i sebedestrukcí. Neřeší problémy, jen je na chvíli otupuje. |
| Tělesnost | Nemoc, sex, bolest a trapnost těla jsou ukázány bez zjemnění. |
| Americký sen naruby | Místo úspěchu vidíme lidi bez peněz, bez jistoty a bez velké budoucnosti. |
| Vulgarita | Není samoúčelná. Patří ke světu postav a boří představu, že literatura musí být slušná. |
| Ironie | Vypravěč často shazuje sebe i ostatní. Humor je obrana proti zoufalství. |
Kompozice, vypravěč a jazyk
| Kompozice | Volná povídková sbírka. Jednotlivé texty spojuje atmosféra, typ hrdinů a podobný pohled na svět. |
|---|---|
| Vypravěč | Často ich-forma, někdy autobiograficky působící vypravěč. V některých textech se objevuje Bukowského alter ego. |
| Jazyk | Jednoduchý, hovorový, drsný, vulgární, bez ozdob. Věty jsou krátké a úderné. |
| Styl | Syrový realismus, černý humor, groteska, cynismus, otevřenost. |
| Účinek | Čtenář má pocit, že slyší přímé vyprávění člověka z baru, ne literárně uhlazený text. |
Interpretace
Všechny řitě světa i ta má je kniha o lidech, kteří nejsou vzorní, úspěšní ani hezcí podle společenských pravidel. Bukowski je ukazuje v situacích, kde se člověk často odhalí nejvíc: v opilosti, v sexu, v nemoci, v trapnosti, ve vzteku nebo v osamění.
Důležité je, že autor své postavy nepřikrášluje. Neříká, že jsou dobří. Spíš ukazuje, že jsou skuteční. Jejich život je často směšný, odpudivý nebo smutný, ale právě proto působí pravdivě. Bukowski tím útočí na falešnou představu, že literatura má ukazovat jen kultivované lidi a vznešené city.
U maturity je dobré zdůraznit, že vulgarita u Bukowského není jen provokace. Je to způsob, jak ukázat svět bez dekorace. Pod hrubostí se objevuje citlivost: hlavně soucit s lidmi, kteří jsou slabí, sami a neumějí svůj život zvládnout.
Co říct u maturity
Všechny řitě světa i ta má je povídková sbírka amerického autora Charlese Bukowského z roku 1973. Patří do literatury druhé poloviny 20. století a souvisí s tvorbou mimo hlavní proud. Sbírka obsahuje povídky o lidech na okraji společnosti: opilcích, hazardních hráčích, neúspěšných spisovatelích, osamělých ženách a mužích, kteří žijí bez velkých ideálů. Nejde o jeden souvislý děj, ale o mozaiku drsných a často groteskních situací. Typický je jednoduchý hovorový jazyk, vulgarita, černý humor a autobiografické prvky. Hlavními tématy jsou samota, alkohol, sex, tělesnost, chudoba, ponížení a rozpad amerického snu. Bukowski ukazuje, že i život špinavý, trapný a poražený může být silným literárním tématem.
Nejdůležitější k zapamatování
- Autorem je Charles Bukowski.
- Dílo vyšlo roku 1973.
- Jde o povídkovou sbírku, ne o román s jedním dějem.
- Originální název je South of No North.
- Český název vychází z jedné z povídek sbírky.
- Typické prostředí: bary, ulice, laciné byty, nemocnice, dostihy.
- Typické postavy: outsideři, opilci, samotáři, podivíni, lidé bez společenské prestiže.
- Jazyk je hovorový, syrový, vulgární a úsporný.
- Hlavní témata: samota, tělesnost, alkohol, sex, chudoba, absurdita života.
- U maturity zdůrazni: Bukowski nepíše krásně o krásných lidech, ale pravdivě o lidech, na které se společnost často nechce dívat.