Záporná zájmena v češtině

Záporná zájmena tvoří uzavřenou skupinu deiktických výrazů, jejichž základní funkcí je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti nebo příslušnosti. V tradiční klasifikaci slovních druhů se řadí k zájmenům, v sémanticky orientovaných popisech k tzv. negativům. V české gramatice sem patří především tvary nikdo, nic, ničí, nijaký a žádný.

Na rozdíl od neurčitých zájmen, která existenci pouze neurčitě připouštějí, záporná zájmena ji vylučují. Protikladem dvojic někdo – nikdo, něco – nic, něčí – ničí a nějaký – nijaký / žádný je proto nejen formální, ale i významový.

Základní inventář

Zájmena nikdo a nic jsou substantivní. Zájmena ničí, nijaký a žádný jsou adjektivní a shodují se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.

Zájmeno žádný je v současné češtině nejběžnější adjektivní negativum. Tvar nijaký má stejný významový základ, ale vyskytuje se řidčeji a má spíše knižní nebo zdůrazňující ráz.

Tvoření

Většina záporných zájmen vzniká od tázacích základů prefixem ni-:

• kdo → nikdo
• co → nic
• čí → ničí
• jaký → nijaký

Zájmeno žádný se formálně nevytváří stejným způsobem. Ve vývoji češtiny však obsadilo významové místo, které by jinak náleželo pravidelnému derivátu od jaký. Proto se v popisu zájmen uvádí spolu s negativy na ni-.

Záporová shoda

Charakteristickým syntaktickým rysem českých záporných zájmen je tzv. záporová shoda. Záporné zájmeno se ve větě zpravidla pojí se slovesem opatřeným záporkou ne-. Více formálně záporných prvků přitom nevyjadřuje vícenásobnou negaci, nýbrž jedinou větnou negaci.

Správně:

• Nikdo nepřišel.
• Nic jsem neviděl.
• Žádný žák neodpověděl.
• Nikdo nikomu nic neřekl.

Nevhodně:

• Nikdo přišel.
• Nic jsem viděl.

Věta Nikdo nepřišel tedy neznamená „neexistuje osoba, která by nepřišla“, ale „neexistuje osoba, která by přišla“.

Stejný princip platí i při kumulaci záporných zájmen a záporných příslovcí:

• Nikdo tam nikdy nic nenašel.
• Nikomu o ničem neřekl.

Odlišení od neurčitých zájmen

Příklady:

• Někdo zaklepal. — existence osoby se připouští, identita zůstává neurčitá.
• Nikdo nezaklepal. — existence takové osoby se vylučuje.
• Něco leží na stole. — nějaká věc je přítomna.
• Nic na stole neleží. — žádná věc přítomna není.

Záměna obou skupin mění smysl výpovědi zásadně, nikoli jen stylisticky.

Zájmeno žádný a nijaký

Zájmeno žádný se nejčastěji užívá jako shodný přívlastek:

• Nemám žádný sešit.
• Nepřišel žádný kamarád.
• Nenašli jsme žádné řešení.

Může však stát i samostatně:

• Žádný z žáků neodpověděl.
• Nepřišel žádný.

Zájmeno nijaký se objevuje především ve spojeních s abstraktními jmény a v knižnějším vyjadřování:

• Nemám nijaký důvod k obavám.
• To není nijaká novinka.

V běžném úzu žádný nijaký téměř vždy nahradí.

Zájmeno ničí

Zájmeno ničí je záporné přivlastňovací zájmeno. Popírá příslušnost osoby nebo věci k jakémukoli vlastníkovi.

• Ta bunda není ničí.
• Ten klíč nebyl ničí.
• Ničí auto tu nestojí.

Významový rozdíl vůči neurčitému něčí je opět ostrý:

• něčí kniha — kniha nějakého, blíže neurčeného vlastníka;
• ničí kniha — kniha, která nepatří nikomu.

Skloňování zájmen nikdo a nic

Obě zájmena se skloňují podle substantivního typu tázacích zájmen kdo a co. Pátý pád se neužívá.

Příklady:

• Neviděl jsem nikoho.
• Nemluvil jsem s nikým.
• Neřekl nic.
• Nepotřebuji ničeho.
• Nemluvili jsme o ničem.

V běžném úzu po záporném slovese převládá u předmětu tvar nic nad genitivem ničeho:

• Nemám nic.
• Neviděl jsem nic.

Genitiv ničeho zůstává možný zejména ve vyšším stylu nebo ve spojeních, kde se tvarově vyrovnává s nikoho:

• Neměl nikoho a ničeho.

Skloňování zájmena žádný

Zájmeno žádný se skloňuje jako tvrdé adjektivum vzoru mladý.

Jednotné číslo:

V mužském životném rodě je ve 4. pádě tvar žádného:

• Nepotkal jsem žádného učitele.
• Nenašli jsme žádný dům.

Množné číslo se tvoří pravidelně: žádní, žádné, žádných, žádným, žádnými.

Zájmeno nijaký se skloňuje stejným způsobem.

Skloňování zájmena ničí

Zájmeno ničí se skloňuje podle měkkého adjektivního vzoru jarní. Mnohé tvary jsou homonymní.

Příklady:

• ničí sestra
• bez ničí sestry
• k ničí sestře
• s ničí sestrou
• o ničím autě
• s ničími věcmi

Odlišení od záporných příslovcí

Záporná zájmena je třeba odlišovat od záporných příslovcí, která rovněž patří k negativům, ale nevyjadřují osobu, věc ani příslušnost, nýbrž okolnost.

Příklady:

• Nikdo tu není. — zájmeno
• Nikde nic není. — příslovce + zájmeno
• Nikdy jsem ho neviděl. — příslovce
• Nijak mu to nepomohlo. — příslovce

Určení ve větě

Záporné zájmeno poznáme podle toho, že popírá existenci entity a zároveň odpovídá na otázku kdo?, co?, čí? nebo jaký?.

• Nikdo nepřišel. — Kdo nepřišel? → nikdo
• Nic na stole neleží. — Co neleží? → nic
• To není ničí batoh. — Čí batoh? → ničí
• Nemám žádný sešit. — Jaký sešit? → žádný

Syntakticky může záporné zájmeno plnit funkci podmětu, předmětu i přívlastku:

• podmět: Nikdo se neozval.
• předmět: Neviděl nic.
• přívlastek: žádný důvod, ničí věc

Ilustrativní věty

• Nikdo ve třídě neodpověděl.
• Nic na stole neleží.
• To není ničí batoh.
• Nemám nijaký důvod ke spěchu.
• Žádný žák nechyběl.
• Nepotkal jsem nikoho známého.
• Neřekl jsem o tom nic.
• Nenašli jsme žádné řešení.
• Děti si nevzaly žádné svačiny.
• Nikomu o ničem neřekli.

Shrnutí

Záporná zájmena popírají existenci osoby, věci, vlastnosti nebo příslušnosti. Základní inventář tvoří tvary nikdo, nic, ničí, nijaký a žádný.

Pro jejich správné užití jsou rozhodující tři body:

1. záporné zájmeno se ve větě obvykle pojí se záporným slovesem;
2. žádný je v současné češtině nejběžnější adjektivní negativum;
3. záporná zájmena je nutné odlišovat jak od neurčitých zájmen, tak od záporných příslovcí.

Významový rozdíl je zřetelný už v minimálním páru:

• Někdo si vzal batoh. — nějaká osoba existuje.
• Nikdo si nevzal batoh. — taková osoba neexistuje.