Základní informace o díle
- Autor: Petr Šabach (1951–2017)
- Název díla: A co?
- Rok vydání: 1995
- Literární druh: Epika (próza)
- Literární žánr: Povídkový soubor (sbírka povídek)
Kontext vzniku díla
Kniha A co? vyšla v polovině 90. let, tedy v době, kdy česká společnost procházela obdobím svobodné reflexe své nedávné komunistické minulosti. Pád režimu v roce 1989 umožnil autorům nahlížet na éru tzv. normalizace (70. a 80. léta) s odstupem, ironií a bez nutnosti přímého politického apelu či cenzury. Šabach mistrně využil této svobody k vytvoření díla, které není hořkou obžalobou, ale spíše humornou a nostalgickou vzpomínkou na absurditu doby a na to, jak se v ní obyčejní lidé snažili normálně žít.
Autor
Život a dílo autora
Petr Šabach (1951–2017) byl jedním z nejpopulárnějších a čtenářsky nejoblíbenějších českých spisovatelů po roce 1989. Narodil se a většinu života prožil v Praze, zejména v Dejvicích, které se staly častým dějištěm jeho příběhů. Vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a pracoval v různých profesích, než se plně začal věnovat psaní.
Jeho tvorba je charakteristická autobiografickými prvky, anekdotickým stylem a mistrným využitím hovorového jazyka. Šabachovy příběhy jsou často založeny na „hospodských historkách“ – krátkých, úderných a vtipných vyprávěních, která zachycují lidské osudy na pozadí velkých dějin.
Další významná díla:
- Hovno hoří (1994) – předloha pro film Pelíšky
- Opilé banány (2001) – předloha pro film Pupendo
- Občanský průkaz (2006) – zfilmováno pod stejným názvem
- U mě dobrý (1992) – zfilmováno pod stejným názvem
Vliv na tvorbu díla
Šabachova tvorba je neoddělitelně spjata s jeho osobními zážitky z dospívání a života v období normalizace. Jeho styl byl silně ovlivněn tradicí českého pábitelství, jak ji známe například od Bohumila Hrabala. Stejně jako Hrabal, i Šabach nacházel své hrdiny mezi obyčejnými lidmi, v jejich každodenních radostech a strastech, a dokázal povýšit banální situace na literární událost. Klíčovým vlivem byla také atmosféra pražských hospod, které pro něj představovaly centrum společenského života a nevyčerpatelnou studnici příběhů.
Literární druh a žánr
- Literární druh: Jedná se o epiku, konkrétně prózu. Dílo je založeno na vyprávění příběhů.
- Literární žánr: Povídkový soubor. Kniha se skládá z několika samostatných povídek, které nejsou propojeny jednotným dějem ani postavami, ale spojuje je společná atmosféra, doba, místo a tematika. Žánrově se dílo pohybuje na pomezí humoristické prózy, satiry a nostalgické literatury. Obsahuje silné prvky tragikomedie, kde se smích mísí se smutkem a absurditou.
Kompozice díla
Struktura a členění
Kniha je strukturována jako volný cyklus povídek. Každá povídka funguje jako samostatný celek s vlastní zápletkou a postavami. Kompozice je tedy fragmentární a epizodická. Jednotlivé příběhy na sebe chronologicky nenavazují, ale společně skládají mozaiku života v jedné konkrétní historické epoše.
Vypravěčské postupy
- Vypravěč: Převažuje ich-forma (vyprávění v 1. osobě). Vypravěčem je často mladý muž, alter ego samotného autora, který vzpomíná na své dětství a dospívání. Tento postup dodává vyprávění na autentičnosti a bezprostřednosti.
- Styl vyprávění: Vyprávění je velmi konverzační a neformální, často připomíná ústní podání. Autor využívá krátké věty, přímou řeč a dynamické dialogy, které vtahují čtenáře přímo do děje. Děj povídek je většinou chronologický.
Postavy
Hlavní postavy
Vzhledem k povídkové formě dílo nemá jednu ústřední postavu, která by procházela celou knihou. Hlavními postavami jsou protagonisté jednotlivých povídek. Často se jedná o:
- Vypravěče: Mladíka, který s humorem a nadhledem pozoruje svět dospělých a absurditu doby.
- Postavy otců a strýců: Muži, kteří se snaží v nesvobodném režimu zachovat si zdravý rozum a osobní hrdost. Často jsou zdrojem komických situací a životních mouder. Jsou to typičtí „páčové“ a kutilové, kteří si vždy vědí rady.
Vedlejší postavy
Svět Šabachových povídek je zalidněn množstvím barvitých vedlejších postav – sousedé, spolužáci, učitelé, příslušníci Veřejné bezpečnosti nebo vojáci. Jsou to právě tyto postavy, které dotvářejí autentickou atmosféru doby.
Jejich role a význam
Vedlejší postavy slouží k dokreslení prostředí a ilustraci různých postojů k režimu – od tichého odporu přes apatii až po aktivní kolaboraci. Jejich vzájemné interakce, dialogy a konflikty jsou hlavním zdrojem humoru a odhalují absurditu normalizační každodennosti.
Téma a motivy
Hlavní téma
Hlavním tématem knihy je život obyčejných lidí v Československu v období normalizace (70. a 80. léta 20. století). Dílo zkoumá, jak se totalitní režim promítal do soukromých životů, a ukazuje strategie přežití, které si lidé vytvářeli – humor, ironii, rodinnou soudržnost a útěk do světa koníčků či přátelství. Název A co? lze chápat jako výraz vzdoru, lhostejnosti a pokrčení rameny tváří v tvář nesmyslným nařízením a ideologickému tlaku.
Vedlejší témata a motivy
- Nostalgie: Vzpomínání na mládí, které je i přes nepřízeň doby vnímáno s určitou láskou a sentimentem.
- Generační konflikt: Střet mezi generací rodičů, poznamenanou válkou a 50. lety, a jejich dětmi, které touží po západní kultuře, svobodě a rock’n’rollu.
- Absurdita: Dílo je plné absurdních situací plynoucích z fungování komunistického aparátu (např. bizarní školní nařízení, politická školení, oslavy svátků).
- Přátelství a rodina: Rodina a okruh přátel jsou zobrazovány jako bezpečné útočiště, kde je možné být sám sebou.
- Hudba: Zejména západní rocková hudba funguje jako symbol svobody, mládí a vzpoury proti oficiální kultuře.
- Hospoda: Prostor, kde se setkávají různé postavy a kde je možné vést (relativně) svobodné diskuze. Je to centrum komunitního života.
Jazyk a styl
Slovní zásoba a syntax
Šabachův styl je postaven na autenticitě jazyka.
- Slovní zásoba: Převažuje obecná čeština, autor hojně využívá slang, argot (např. vojenský) a občas i vulgarismy. Jazyk postav je přirozený a odpovídá jejich sociálnímu postavení a charakteru.
- Syntax: Větná stavba je jednoduchá, často napodobuje mluvenou řeč. Převládají krátké věty a živé, úsečné dialogy.
Umělecké prostředky
- Humor, ironie, satira a nadsázka: Jsou to hlavní stavební kameny Šabachovy poetiky. Humor nevzniká jen ze slovních hříček, ale především ze situační komiky a kontrastu mezi oficiální ideologií a reálným životem.
- Anekdota: Většina povídek má strukturu anekdoty – krátkého příběhu s vtipnou a nečekanou pointou.
- Přímá řeč a dialog: Tvoří podstatnou část textu, slouží k charakterizaci postav a posouvají děj kupředu.
Časoprostor
Doba děje
Děj se odehrává převážně v 70. a 80. letech 20. století, tedy v éře normalizace po potlačení Pražského jara. Vyprávění je však rámováno perspektivou 90. let, odkud se vypravěč ohlíží zpět.
Místo děje
Dějištěm je téměř výhradně Praha, konkrétně čtvrti jako Dejvice nebo Hanspaulka. Lokální prostředí (hospody, byty, ulice, školy) je popsáno velmi věrně a hraje klíčovou roli v utváření atmosféry díla.
Společensko-historický kontext
Doba vzniku díla
Kniha vznikla v polovině 90. let, v atmosféře nově nabyté svobody a demokracie. Společnost se vyrovnávala s komunistickou minulostí a toto téma silně rezonovalo v kultuře i veřejné debatě.
Vliv na dílo
Odstup několika let od pádu režimu umožnil Šabachovi zpracovat téma normalizace bez patosu a nenávisti. Místo toho zvolil pohled, který zdůrazňuje lidský rozměr a absurditu doby. Dílo se tak stalo součástí širšího kulturního trendu „ostalgie“ (nostalgie po Východním bloku), který se projevil zejména v českém filmu.
Interpretace a hlavní myšlenky
Poselství díla
Hlavním poselstvím knihy je, že lidskost, humor a smysl pro svobodu mohou přetrvat i v nesvobodných a absurdních podmínkách. Šabach neoslavuje hrdinské činy disidentů, ale spíše tichý, každodenní odpor „malého českého člověka“, jehož největší zbraní je smích a schopnost nenechat se zlomit. Dílo je oslavou obyčejného života, přátelství a rodinných vazeb jako základních hodnot, které pomáhají přežít jakýkoli režim.
Aktuálnost
Ačkoliv kniha popisuje již zaniklý svět, její témata zůstávají aktuální. Otázky jako vztah jedince a moci, generační spory, hledání osobní integrity nebo síla humoru v těžkých časech jsou nadčasové. Pro mladší generace je dílo cenným a zároveň velmi čtivým svědectvím o životě jejich rodičů a prarodičů.
Přijetí díla a jeho význam
Kritika a ohlasy
Kniha A co? byla, stejně jako většina Šabachovy tvorby, přijata velmi pozitivně jak kritikou, tak především čtenáři. Kritici oceňovali autorův vypravěčský talent, autentický jazyk a schopnost s lehkostí a vtipem pojednat o složitém historickém období. Šabach se díky svým knihám stal jedním z komerčně nejúspěšnějších českých autorů své generace.
Místo v literatuře
Petr Šabach zaujímá pevné místo v české polistopadové literatuře. Spolu s autory jako Michal Viewegh nebo Halina Pawlowská představuje proud literatury, která je přístupná širokému publiku, ale zároveň si udržuje literární kvalitu. Jeho dílo je významné pro zpopularizování nostalgického pohledu na normalizaci, který silně ovlivnil i českou kinematografii (spolupráce s režiséry Janem Hřebejkem a Ondřejem Trojanem).
Závěr
Shrnutí klíčových bodů
A co? je povídkový soubor Petra Šabacha, který s humorem, nadsázkou a nostalgií zachycuje život v Československu během normalizace. Dílo je charakteristické ich-formou, hovorovým jazykem, anekdotickou strukturou a postavami obyčejných lidí, kteří čelí absurditě doby pomocí vtipu a zachování si vnitřní svobody.
Celkový význam díla
Význam knihy spočívá v jejím jedinečném pohledu na nedávnou minulost. Není to suchá historická sonda, ale živé, vtipné a lidsky hluboké vyprávění. Šabach dokázal, že o těžkých dobách se dá psát i s lehkostí a smíchem, aniž by se zlehčovala jejich podstata. A co? je tak nejen skvělou zábavou, ale i důležitou kulturní pamětí, která připomíná, že největší silou proti útlaku je často obyčejná lidskost a schopnost zasmát se sám sobě i celé situaci.