Autor a kontext vzniku
Lewis Carroll (Charles Lutwidge Dodgson) – život a dílo
Lewis Carroll je literární pseudonym Charlese Lutwidge Dodgsona (1832–1898), anglického matematika, logika, fotografa a spisovatele. Vystudoval matematiku na Oxfordské univerzitě, kde později i vyučoval. Byl známý svým zájmem o logiku, jazyk a hru se slovy, což se výrazně promítlo do jeho literární tvorby.
Carroll měl blízký vztah k dětem, zejména k dcerám Henryho Liddella, děkana Christ Church College. Právě jedné z nich, Alici Liddellové, vyprávěl příběh, který se později stal základem knihy „Alenka v říši divů“. Kniha byla poprvé vydána v roce 1865 a okamžitě si získala oblibu.
Dobový kontext a inspirace
Dílo vzniklo v období viktoriánské Anglie, která byla charakteristická přísnými společenskými normami, důrazem na vzdělání, morálku a logiku. Carrollova kniha tyto hodnoty často paroduje a zpochybňuje. Inspirací mu byla nejen jeho vlastní fascinace logikou a jazykem, ale také touha vytvořit svět, kde neplatí běžná pravidla a kde se vše může stát.
Literární druh a žánr
Druh: Epika
„Alenka v říši divů“ je epické dílo, protože vypráví příběh s dějem, postavami a prostředím. Děj je vyprávěn v er-formě a sleduje hlavní postavu – Alenku – na její cestě fantastickým světem.
Žánr: Pohádka, nonsensová literatura, fantasy
Dílo lze zařadit do několika žánrů:
- Pohádka – obsahuje fantastické prvky, kouzelné bytosti a dobrodružství hlavní hrdinky.
- Nonsensová literatura – typická je hra se slovy, absurdita, nelogičnost a parodie běžných situací.
- Fantasy – děj se odehrává v imaginárním světě s vlastními pravidly.
Charakteristika nonsensové literatury
Nonsensová literatura je literární směr, který se vyznačuje záměrnou nelogičností, absurditou a jazykovými hříčkami. Cílem není realistické vyprávění, ale spíše zpochybnění běžného vnímání světa. V „Alence“ se nonsens projevuje například v paradoxních dialozích, nelogických situacích a postavách, které se chovají podle vlastních pravidel.
Téma a motivy
Téma
Hlavním tématem je cesta za poznáním a hledání vlastní identity. Alenka se ocitá v neznámém světě, kde musí čelit neobvyklým situacím a postavám, což ji nutí přemýšlet o sobě, o světě a o pravidlech, která ho řídí. Důležitým tématem je také střet logiky a absurdity, kdy se běžné zákonitosti neustále zpochybňují.
Motivy
- Dětství vs. dospělost – Alenka se nachází na pomezí mezi dětstvím a dospíváním, což se odráží v jejím chování a otázkách, které si klade.
- Sny – celý příběh je rámován jako sen, což umožňuje autorovi volně pracovat s realitou.
- Čas – v říši divů neplyne čas lineárně, což symbolizuje relativitu a subjektivitu vnímání.
- Pravidla a jejich porušování – postavy často porušují logiku a běžná pravidla, čímž autor kritizuje strnulost viktoriánské společnosti.
Postavy
Alenka
Hlavní hrdinka, zvídavá a inteligentní dívka, která se nebojí klást otázky a přemýšlet o světě kolem sebe. V říši divů se snaží pochopit její pravidla, ale zároveň si zachovává vlastní rozum. Její postava symbolizuje dětskou zvídavost a touhu po poznání.
Bílý králík
Postava, která Alenku zavede do říše divů. Je neustále ve spěchu a představuje symbol času a povinností. Jeho přítomnost vyvolává v Alence zvědavost a touhu po dobrodružství.
Kloboučník a Zajíc Březňák
Postavy z „bláznivého čajového dýchánku“. Oba jsou ztělesněním nonsensu a absurdity. Jejich dialogy jsou plné paradoxů a jazykových hříček. Kloboučník je často interpretován jako symbol šílenství a chaosu.
Srdcová královna
Despotická a výbušná vládkyně říše divů. Neustále vykřikuje „Setnout hlavu!“. Je karikaturou autoritativní moci a kritizuje bezohledné uplatňování pravidel bez rozumu.
Kočka Šklíba
Záhadná postava, která se objevuje a mizí podle libosti. Její úsměv je ikonický. Kočka často mluví v hádankách a představuje filozofický rozměr příběhu – relativitu pravdy a identity.
Další významné postavy
- Houseňák – filozofická postava, která klade Alence otázky o její identitě. Symbolizuje introspekci a změnu.
- Falešná želva – melancholická postava, která vypráví o svém životě. Její příběh je plný nonsensu a parodie.
Prostředí a čas
Říše divů – charakteristika a symbolika
Říše divů je fantastický svět, kde neplatí běžná pravidla logiky a reality. Je plná podivných bytostí, proměnlivých prostředí a nečekaných situací. Symbolizuje podvědomí, sny a vnitřní svět Alenky. Každé prostředí, které Alenka navštíví, má svou vlastní logiku a pravidla.
Nelineární plynutí času a jeho vliv
V říši divů čas neplyne lineárně. Postavy ho vnímají různě, někdy se zastaví, jindy se zrychlí. Tento motiv podtrhuje relativitu času a zpochybňuje jeho absolutní platnost. Zároveň odráží dětské vnímání času, které je odlišné od dospělého.
Jazyk a styl
Hra se slovy, slovní hříčky a nonsens
Carroll mistrně pracuje s jazykem. Využívá slovní hříčky, dvojsmysly, neologismy a jazykové paradoxy. Například básně jako „Jabberwocky“ nebo „Jak se vaří želva“ jsou ukázkami nonsensové poezie.
Absurdita a paradox
Dílo je plné absurdních situací a paradoxů, které zpochybňují běžné vnímání světa. Například otázka „Proč je havran jako psací stůl?“ nemá odpověď, ale nutí čtenáře přemýšlet o smyslu otázek a odpovědí.
Dialogy a popisy
Dialogy jsou často nelogické, ale zároveň hluboce filozofické. Popisy prostředí jsou barvité a imaginativní, čímž vytvářejí silnou atmosféru a podporují fantazii čtenáře.
Kompozice a struktura
Epizodická stavba díla
Dílo je složeno z jednotlivých epizod, které na sebe volně navazují. Každá kapitola představuje nové prostředí a nové postavy. Tato struktura připomíná sen nebo putování.
Chronologie a logika vyprávění
Děj není vystavěn podle klasické logiky. Události se řídí vlastními pravidly a často postrádají příčinnou souvislost. To odpovídá snovému charakteru příběhu.
Hlavní myšlenky a interpretace
Kritika viktoriánské společnosti a jejích pravidel
Carroll prostřednictvím absurdních situací a postav kritizuje přísná pravidla viktoriánské společnosti, její důraz na autoritu, vzdělání a konformitu. Alenka se v říši divů učí, že slepé dodržování pravidel nevede k poznání.
Filozofické a psychologické aspekty díla
Dílo se dotýká otázek identity, vnímání reality, smyslu jazyka a poznání. Alenka se neustále ptá „Kdo jsem?“ a její proměny velikosti symbolizují nejistotu a hledání sebe sama.
Alegorické čtení
Knihu lze číst jako alegorii dospívání, přechodu z dětství do dospělosti, nebo jako kritiku školského systému a společenských norem. Každá postava a situace může mít více významových rovin.
Adaptace (film, divadlo, hudba)
„Alenka v říši divů“ byla mnohokrát adaptována – od animovaných filmů (např. Disney 1951), přes hrané verze (např. Tim Burton 2010), až po divadelní inscenace, opery a hudební skladby. Dílo inspirovalo i výtvarné umění a módu.