Lev Nikolajevič Tolstoj – Anna Karenina

1. Základní údaje

Název díla	Anna Karenina (rusky Анна Каренина)
Autor	Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910)
Doba vzniku	1873–1877
První publikace	1875–1877 na pokračování v časopise Russkij vestnik (Ruský věstník)
Knižní vydání	1878
Literární druh	epika
Literární žánr	realistický, společenský a psychologický román
Literární směr	realismus – ruský realismus 19. století
Prostředí	Rusko 70. let 19. století – především Petrohrad, Moskva a ruský venkov

2. Autor – Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910)

• Ruský spisovatel, filozof a myslitel, jeden z nejvýznamnějších představitelů světového realismu.
• Narodil se roku 1828 ve šlechtické rodině na statku Jasná Poljana.
• Studoval orientální jazyky a práva, studia však nedokončil.
• Sloužil v armádě a účastnil se také krymské války.
• Velkou část života strávil na rodinném sídle Jasná Poljana.
• Ve svých dílech se zabýval morálkou, rodinou, vírou, společenskými rozdíly, válkou a hledáním smyslu života.
• Postupně kritizoval majetkové rozdíly, násilí, státní instituce i formální náboženství.
• Jeho tvorba je známá hlubokým psychologickým vykreslením postav a realistickým obrazem ruské společnosti.
• Nejznámější díla: Vojna a mír, Anna Karenina, Vzkříšení, Smrt Ivana Iljiče, Kreutzerova sonáta.
• Zemřel roku 1910 na železniční stanici Astapovo.

3. Charakteristika díla

Anna Karenina je rozsáhlý realistický román zachycující život ruské vyšší společnosti v 70. letech 19. století. V centru příběhu stojí tragický vztah vdané Anny Kareninové a mladého důstojníka Alexeje Vronského.

Román však není pouze milostným příběhem. Tolstoj prostřednictvím několika rodin zkoumá manželství, nevěru, rodinné štěstí, společenskou morálku, pokrytectví, víru a smysl života.

Proti tragickému vztahu Anny a Vronského je postaven příběh Konstantina Levina a Kitty, kteří přes počáteční problémy vytvoří rodinu a hledají hlubší smysl života.

Dvě hlavní dějové linie tak vytvářejí kontrast mezi vášní vedoucí k sebezničení a láskou založenou na rodině, odpovědnosti a vzájemném přijetí.

4. Kompozice a děj (stručně)

Román je rozdělen do osmi částí. Základem kompozice jsou dvě paralelní dějové linie: příběh Anny a Vronského a příběh Levina a Kitty.

• Manželství Stěpana „Stivy“ Oblonského a Dolly prochází krizí kvůli Stivově nevěře.
• Stivova sestra Anna Kareninová přijíždí z Petrohradu do Moskvy, aby manžele usmířila.
• Na nádraží se Anna setkává s mladým důstojníkem Alexejem Vronským. Mezi oběma okamžitě vzniká silná přitažlivost.
• Vronskij se původně dvoří mladé Kitty Ščerbacké, která kvůli němu odmítá nabídku k sňatku od statkáře Konstantina Levina.
• Vronskij však ztrácí o Kitty zájem a začne usilovat o Annu.
• Anna je vdaná za významného úředníka Alexeje Alexandroviče Karenina a má syna Serjožu.
• Navzdory svému manželství se Anna do Vronského zamiluje a začne s ním milostný vztah.
• Anna otěhotní s Vronským a její nevěra se postupně stává veřejným tajemstvím.
• Karenin je více než samotnou nevěrou znepokojen společenským skandálem a svou pověstí.
• Po porodu Vronského dcery Anna vážně onemocní. Karenin jí v okamžiku krize odpustí.
• Anna se však nakonec rozhodne opustit manžela a odjíždí s Vronským do zahraničí.
• Po návratu do Ruska je Anna společensky ostrakizována, zatímco Vronskij může nadále do společnosti chodit.
• Anna stále více trpí odloučením od syna, společenskou izolací a nejistotou ve vztahu s Vronským.
• Postupně se u ní rozvíjí žárlivost, úzkost a přesvědčení, že ji Vronskij přestává milovat.
• Po prudké hádce s Vronským se v psychickém zoufalství rozhodne ukončit svůj život a vrhne se pod vlak.
• Vronskij po její smrti odjíždí jako dobrovolník do války na Balkán.

Vedle této tragické linie se odehrává příběh Levina a Kitty:

• Kitty nejprve Levina odmítá, protože očekává nabídku k sňatku od Vronského.
• Když Vronskij dá přednost Anně, Kitty prožívá hluboké zklamání.
• Levin se vrací na svůj venkovský statek a věnuje se hospodaření a práci s rolníky.
• Po čase se Levin a Kitty znovu setkají, usmíří se a vezmou se.
• Jejich manželství není bez problémů, postupně se však učí vzájemné toleranci a odpovědnosti.
• Narodí se jim syn.
• Levin dlouhodobě hledá odpověď na otázku, jaký má lidský život smysl.
• V závěru dospívá k přesvědčení, že smysl života spočívá v dobru, víře a životě pro druhé.

Osudy Anny a Levina fungují jako vzájemný kontrast. Anna hledá absolutní štěstí především v milostné vášni, zatímco Levin postupně nachází smysl v rodině, práci a duchovním životě.

5. Hlavní témata a motivy

Téma	Stručná charakteristika
Láska a vášeň	Vztah Anny a Vronského začíná jako silná romantická vášeň, postupně se však mění ve zdroj nejistoty, žárlivosti a utrpení.
Manželství a rodina	Román představuje několik různých podob manželství a ukazuje, že rodinné vztahy mohou být zdrojem štěstí i hlubokého neštěstí.
Nevěra	Nevěra se objevuje už na začátku knihy u Stivy a později v příběhu Anny. Společnost však mužskou a ženskou nevěru posuzuje velmi rozdílně.
Společenské pokrytectví	Vyšší společnost odsuzuje Annu, zatímco podobné chování mužů často toleruje. Tolstoj tím kritizuje dvojí morálku společnosti.
Žárlivost	Anna stále více pochybuje o Vronského lásce. Její žárlivost a strach z opuštění přispívají k jejímu psychickému rozkladu.
Hledání smyslu života	Levin přemýšlí o smrti, víře, práci a smyslu lidské existence. Nakonec nachází odpověď v životě založeném na dobru.
Město × venkov	Městský život je často spojen s přetvářkou a společenskými konvencemi, zatímco venkov představuje práci, přírodu a větší autenticitu.
Postavení ženy	Anna nemá stejnou společenskou svobodu jako Vronskij. Její příběh odhaluje nerovné postavení mužů a žen v tehdejší společnosti.
Víra	Především prostřednictvím Levina se román zabývá otázkou náboženství, morálky a duchovního smyslu lidského života.

6. Jazyk a styl

• Převážně vyprávění ve 3. osobě – er-forma.
• Vypravěč má rozsáhlý přehled o postavách a může sledovat jejich jednání i vnitřní prožívání.
• Typická je hluboká psychologická analýza postav.
• Tolstoj zachycuje myšlenky, pochybnosti, emoce a vnitřní konflikty jednotlivých hrdinů.
• Významnou roli mají vnitřní monology, zvláště v závěru Annina života.
• Styl je realistický a založený na podrobném pozorování lidí i prostředí.
• Časté jsou dialogy, společenské rozhovory a kontrasty mezi tím, co postavy říkají a co skutečně cítí.
• Autor podrobně popisuje prostředí šlechty, venkovský život, rodinné vztahy i práci rolníků.
• V románu se prolínají osobní příběhy s filozofickými, společenskými a náboženskými úvahami.

7. Hlavní postavy

Postava	Charakteristika
Anna Kareninová	Krásná, inteligentní a citlivá žena z vyšší společnosti. Je manželkou Karenina a matkou Serjoži. Zamiluje se do Vronského a kvůli vztahu s ním opustí dosavadní život. Postupně ji ničí společenská izolace, odloučení od syna, žárlivost a strach ze ztráty Vronského.
Alexej Kirillovič Vronskij	Mladý, bohatý a společensky úspěšný důstojník. Zpočátku se dvoří Kitty, poté se vášnivě zamiluje do Anny. Kvůli ní se vzdává části společenského života, jejich vztah se však postupně komplikuje.
Alexej Alexandrovič Karenin	Annin manžel, významný státní úředník. Je chladný, formální a orientovaný na společenské konvence a povinnost. Zároveň je schopný odpuštění, což se projeví při Annině těžkém porodu.
Konstantin Dmitrijevič Levin	Statkář žijící převážně na venkově. Přemýšlivý, upřímný a morálně založený člověk. Hledá smysl života prostřednictvím práce, rodiny a víry. V mnoha názorech má blízko k samotnému Tolstému.
Kitty Ščerbacká	Mladá žena, která se nejprve zamiluje do Vronského a odmítne Levina. Po zklamání postupně dospívá. Nakonec se provdá za Levina a vytváří s ním rodinu.
Stěpan „Stiva“ Oblonskij	Annin bratr. Společenský, veselý a lehkomyslný muž, který opakovaně podvádí svou manželku. Společnost jeho nevěru přijímá mnohem tolerantněji než Anninu.
Dolly Oblonská	Stivova manželka a sestra Kitty. Je oddaná rodině a dětem. Přes manželovy nevěry v manželství zůstává a představuje každodenní realitu rodinného života.

8. Symbolika a důležité motivy

Symbol / motiv	Význam
Vlak a železnice	Jeden z nejdůležitějších motivů románu. Je spojen s prvním setkáním Anny a Vronského i s Anninou smrtí. Symbolizuje osud, moderní svět, nebezpečí a smrt.
Nádraží	Významné životní přechody a rozhodující okamžiky Annina života se opakovaně odehrávají právě na železnici nebo v její blízkosti.
Venkov	V Levinově příběhu symbolizuje přirozenost, práci, klid a hledání skutečných životních hodnot.
Město	Petrohrad a Moskva jsou často spojeny se společenskými pravidly, přetvářkou, večírky a vysokou společností.
Rodina	Základní motiv celého díla. Tolstoj prostřednictvím několika rodin ukazuje různé podoby lásky, manželství, nevěry a odpovědnosti.
Práce	Pro Levina je fyzická práce na venkově cestou k jednoduchosti, opravdovosti a hlubšímu porozumění životu.

9. Kontrast Anna × Levin

Anna	Levin
Žije převážně ve světě vyšší společnosti.	Upřednostňuje venkov a práci na statku.
Hledá štěstí především v milostné vášni.	Hledá štěstí v rodině, práci a víře.
Postupně ztrácí společenské vazby.	Postupně vytváří pevnější rodinné vztahy.
Propadá žárlivosti, strachu a zoufalství.	Prochází pochybnostmi, ale nachází určitý vnitřní klid.
Její příběh končí sebevraždou.	Jeho příběh končí nalezením duchovního smyslu života.

10. Význam díla

• Anna Karenina patří k nejvýznamnějším realistickým románům světové literatury.
• Tolstoj vytvořil mimořádně propracovaný psychologický obraz hlavních postav.
• Román není pouze tragickým milostným příběhem, ale také širokým obrazem ruské společnosti 19. století.
• Kritizuje společenské pokrytectví a dvojí morálku, zejména rozdílný přístup k mužské a ženské nevěře.
• Významné je propojení osobních problémů postav s otázkami víry, práce, společnosti a smyslu života.
• Protiklad příběhů Anny a Levina umožňuje zobrazit různé možnosti hledání lidského štěstí.
• Román měl zásadní vliv na vývoj psychologického a realistického románu.

11. Co si zapamatovat k maturitě

• Autor: Lev Nikolajevič Tolstoj.
• Knižní vydání: 1878.
• Směr: ruský realismus.
• Žánr: realistický, společenský a psychologický román.
• Kompozice: osm částí a dvě hlavní paralelní dějové linie.
• 1. dějová linie: Anna – Vronskij – Karenin; tragický příběh nevěry a společenského vyloučení.
• 2. dějová linie: Levin – Kitty; rodina, práce, víra a hledání smyslu života.
• Hlavní témata: láska, rodina, nevěra, žárlivost, společenské pokrytectví, víra a smysl života.
• Důležitý motiv: vlak – objevuje se při prvním setkání Anny a Vronského a souvisí také s Anninou smrtí.
• Prostředí: Petrohrad, Moskva a ruský venkov v 70. letech 19. století.
• Vypravěč: převážně er-forma s hlubokým pohledem do psychiky postav.
• Konec: Anna spáchá sebevraždu skokem pod vlak; Levin nachází smysl života v dobru, rodině a víře.
• Hlavní myšlenka: osobní touha po štěstí se střetává s odpovědností, společenskými pravidly a potřebou nalézt hlubší smysl života.