Třináct let. Tak dlouho nechal James Cameron fanoušky po celém světě čekat na pokračování svého revolučního hitu, který v roce 2009 změnil pravidla filmové technologie. Očekávání byla astronomická, tlak obrovský a otázka visela ve vzduchu: Dokáže režisérský vizionář znovu ohromit svět a překonat sám sebe? Odpověď je jednoznačná. Ano, dokázal to. Avatar: The Way of Water není jen film, je to pohlcující zážitek, který vás unese do světa tak živého a krásného, že na něj po odchodu z kina budete ještě dlouho myslet.
Rodina na prvním místě
Příběh se odehrává více než dekádu po událostech prvního dílu. Jake Sully (Sam Worthington), bývalý mariňák, je nyní plnohodnotným členem kmene Omaticaya a jeho náčelníkem. Společně s Neytiri (Zoe Saldaña) založili rodinu a vychovávají své děti: nejstaršího a zodpovědného Neteyama, rebelského Lo’aka, adoptovanou a tajemnou Kiri a nejmladší Tuk. Jejich idylický život v lesích Pandory však naruší brutální návrat „Lidí z nebe“. RDA se vrací s ještě větší silou, odhodlaná planetu kolonizovat.
V jejich čele navíc stojí starý nepřítel v nové, děsivější podobě. Plukovník Miles Quaritch (Stephen Lang) je zpět, jeho vzpomínky a osobnost byly nahrány do těla Avatara. Jeho cíl je osobní: pomsta Jakeu Sullymu. Aby ochránil svou rodinu a svůj lid, musí Jake učinit nejtěžší rozhodnutí svého života. Opouští svůj domov a hledá útočiště u vodního klanu Metkayina, který žije v harmonii s oceány Pandory.
Vizuální symfonie, která bere dech
Pokud byl první Avatar technologickou revolucí, The Way of Water je její dokonalou evolucí. James Cameron opět posunul hranice toho, co je na filmovém plátně možné. Jakmile se děj přesune k útesům a do vodního světa, film se promění v naprosto dechberoucí podívanou. Podmořský ekosystém je ztvárněn s neuvěřitelnou mírou detailu a fantazie. Každá rostlina, každé stvoření, každý odlesk světla na vodní hladině působí naprosto reálně.
Cameron a jeho tým vyvinuli zcela novou technologii pro natáčení pod vodou, a výsledek je ohromující. Pohyby Na’vi ve vodě jsou plynulé a přirozené, interakce s mořskými tvory je uvěřitelná a samotný oceán je živoucí postavou. Sledovat hrdiny, jak plavou na hřbetech svých vodních „ilu“ nebo se potápějí do hlubin po boku obřích, inteligentních tvorů zvaných Tulkuni, je čirá filmová magie. Toto je film, pro který bylo stvořeno 3D. Nejde o laciný trik, ale o nástroj, který vás vtáhne hlouběji do světa a dodá mu nevídanou plasticitu.
Silné emoce a jednoduchý příběh
Zatímco vizuální stránka je komplexní a ohromující, příběh samotný zůstává poměrně přímočarý. Jádrem všeho je rodina. Téma ochrany svých blízkých, generačních sporů mezi otcem a syny a síly rodinných pout rezonuje celým filmem. Cameron mistrně pracuje s emocemi a dokáže i modrým, třímetrovým mimozemšťanům vdechnout hlubokou lidskost. Zejména linka dospívajících dětí, které se snaží najít své místo ve světě a získat si respekt rodičů, je srdcem vyprávění.
Ekologické poselství, tak silné v prvním díle, je zde ještě naléhavější. Scény lovu Tulkunů, pandorské obdoby velryb, jsou brutální, syrové a fungují jako silná a nepříjemná paralela k našemu vlastnímu světu.
Slabinou filmu může pro někoho být právě jeho jednoduchost a předvídatelnost. Základní kostra konfliktu „přírodní lid vs. chamtiví kolonizátoři“ je velmi podobná prvnímu dílu. Některé dialogy občas sklouznou ke klišé a vedlejší postavy, jako vůdci klanu Metkayina Tonowari (Cliff Curtis) a Ronal (Kate Winslet), by si zasloužily více prostoru. Cameron se však nesnaží o spletitý politický thriller, jeho cílem je vyprávět univerzální příběh srozumitelný pro všechny, zabalený do nejlepšího audiovizuálního kabátu, jaký si lze představit.
Je délka problém?
S délkou přesahující tři hodiny je The Way of Water skutečně epickým dílem. Tempo je v první polovině záměrně pomalejší. Režisér si dává čas, aby nás seznámil s novou kulturou, novými pravidly a novým prostředím. Pro někoho může být tato část zdlouhavá, ale pokud se necháte světem pohltit, odmění vás hlubokým ponorem do fascinujícího světa. Jakmile se však rozjede akce, film nezastaví až do velkolepého finále. Závěrečná hodinová bitva je mistrovskou ukázkou akční režie, která je přehledná, napínavá a plná strhujících momentů.
Verdikt
Avatar: The Way of Water je triumfálním návratem. James Cameron znovu dokázal, že je králem velkolepé filmové podívané. Je to film, který je třeba zažít na co největším plátně a v co nejlepší kvalitě. I přes jednodušší příběh vás pohltí svou vizuální dokonalostí, silnými emocemi a láskou, s jakou byl svět Pandory stvořen. Je to odvážný, krásný a strhující blockbuster staré školy, který vám připomene, proč milujeme chození do kina.
Závěrečné zhodnocení: 90 %