Barbie: růžový sen plný ironie a feminismu

Když byl oznámen celovečerní hraný film o Barbie, mnozí z nás pravděpodobně protočili panenky. Očekávání se pohybovala na škále od přeslazené reklamy na hračky až po povrchní romantickou komedii zalitou v kýčovité růžové. Jenže pak se na režisérskou stoličku posadila Greta Gerwig, autorka oceňovaných snímků jako Lady Bird a Malé ženy, a svět zpozorněl. Výsledkem je film, který je vším, co jsme čekali, a zároveň ničím z toho. Je to oslnivý, inteligentní a nečekaně hluboký filmový zážitek, který si bere na paškál nejen odkaz slavné panenky, ale i celou naši společnost.

Vítejte v dokonalém Barbielandu

Film nás nejprve zavede do Barbielandu, zářivé utopie, kde je každý den ten nejlepší. Vše je z plastu, slunce nikdy nezapadá a problémy neexistují. V tomto světě vládnou ženy. Barbies jsou prezidentky, nositelky Nobelových cen, lékařky i stavební dělnice. Jsou vším. A Kenové? Ti jsou prostě Kenové. Jejich jediným smyslem existence je získat pozornost své Barbie. Jejich práce je „pláž“.

Hlavní hrdinkou je Stereotypní Barbie (dokonale obsazená Margot Robbie), která žije ten nejperfektnější život ze všech. Každé ráno se probouzí s úsměvem, zdraví své sousedky a její den je plný tanečních večírků a bezstarostné zábavy. Idyla se však začne hroutit, když se jí do hlavy vkrade naprosto nemyslitelná myšlenka: myšlenka na smrt. Následují další katastrofy, jako jsou studená sprcha, spálený toust a (ó, hrůzo!) ploché nohy.

Aby zachránila svůj dokonalý svět, musí se Barbie vydat do světa skutečného a najít dívku, která si s ní hraje a promítá do ní své chmury. Společně s ní se na cestu vetře i Ken (fenomenální Ryan Gosling), který si nedokáže představit existenci bez ní.

Střet s realitou a patriarchát pro začátečníky

Právě ve skutečném světě, v našem Los Angeles, začíná ta pravá satirická jízda. Barbie, zvyklá na obdiv a respekt, je poprvé v životě konfrontována s objektivizací, sexismem a pocitem, že nezapadá. Její dokonalost zde není výhodou, ale terčem.

Naopak Ken zažívá zjevení. Objevuje svět, kde vládnou muži. Svět koní, velkých aut a respektu, který muži automaticky dostávají jen proto, že jsou muži. Objevuje patriarchát. A okamžitě se mu to zalíbí. Zatímco Barbie hledá pomoc u své lidské majitelky Glorie (America Ferrera) a její skeptické dcery Sashy, Ken se vrací do Barbielandu, aby se podělil o svůj úžasný objev.

Barbieland se pod jeho vlivem bleskově mění v „Kendom“. Snové domy se stávají mužskými doupaty plnými mini ledniček a kožených pohovek. Barbies, dříve soběstačné a úspěšné, jsou najednou v rolích poslušných přítelkyň, které nosí pivo a nechávají si vysvětlovat filmy jako Kmotr. Tato proměna je nejen nesmírně vtipná, ale i mrazivě přesná v tom, jak snadno a rychle se může zavedený řád zhroutit pod náporem jednoduché, ale lákavé ideologie.

Více než jen růžová fasáda

Síla filmu Grety Gerwig spočívá v tom, jak chytře balancuje na hraně komedie a hluboké společenské kritiky. Film si je plně vědom sám sebe. Otevřeně vtipkuje na účet společnosti Mattel (výrobce Barbie), jejíž vedení je ve filmu zobrazeno jako parta nešikovných mužů v oblecích v čele s Willem Ferrellem.

Jádrem filmu je však jeho feministické poselství. Není to ale poselství agresivní nebo nenávistné vůči mužům. Naopak, film ukazuje, jak toxický je patriarchát pro obě pohlaví. Zatímco ženy jsou svazovány nesplnitelnými očekáváními (což brilantně shrnuje silný monolog Americy Ferrery, který se stal okamžitým hitem), muži jsou tlačeni do rolí siláků, kteří nesmí projevit emoce. Kenova cesta není cestou zloducha, ale cestou ztraceného jedince, který hledá svou vlastní identitu mimo stín Barbie. Jeho píseň „I’m Just Ken“ je nejen komediálním vrcholem filmu, ale i překvapivě dojemnou baladou o mužské křehkosti.

Film se nevyhýbá ani existenciálním otázkám. Cesta Barbie je cestou od pouhé „ideje“ k plnohodnotné lidské bytosti se všemi jejími nedokonalostmi, radostmi i bolestmi. Je to příběh o dospívání, sebepřijetí a hledání smyslu života.

Vizuální a herecký koncert

Nelze opomenout ani dechberoucí vizuální stránku. Výprava a kostýmy jsou naprosto famózní. Každý záběr z Barbielandu je pastvou pro oči, plnou detailů a odkazů na skutečné hračky od Mattela. Růžová barva zde není jen estetickou volbou, je to symbol, který film neustále zkoumá a převrací.

Herecké výkony jsou kapitolou samou pro sebe. Margot Robbie je jako Barbie dokonalá. Dokáže ztvárnit jak naivní plastovou dokonalost, tak probouzející se lidskost s obrovskou grácií. Skutečnou hvězdou je ale Ryan Gosling. Jeho Ken je tragikomická postava, která krade každou scénu, ve které se objeví. Gosling se do role položil s neuvěřitelnou energií a komediálním načasováním, a přesto dokáže v divákovi vzbudit i soucit.

Barbie je film, který dokázal téměř nemožné. Je to komerční blockbuster založený na hračce, který je zároveň chytrý, vtipný, vizuálně ohromující a plný myšlenek, které ve vás zůstanou ještě dlouho po odchodu z kina. Je to film pro všechny, kteří si kdy s Barbie hráli, i pro ty, kteří ji nenáviděli. Je to růžový sen, který se nebojí ukázat své ostré hrany.

Závěrečné zhodnocení

95 %

Proč: Film Barbie je mistrovským dílem moderní popkultury. Dokonale kloubí masovou zábavu s inteligentní a vrstevnatou sociální satirou. Je neuvěřitelně vtipný, vizuálně opulentní a herecky naprosto bezchybný (Ryan Gosling si zaslouží všechny ceny). Greta Gerwig a Noah Baumbach napsali scénář, který je chytrý, sebeironický a zároveň upřímně dojemný. Film úspěšně kritizuje patriarchát, zkoumá podstatu lidství a oslavuje feminismus způsobem, který je přístupný a srozumitelný, aniž by byl laciný. Je to vzácný příklad blockbusteru, který má nejen styl, ale i duši a jasný názor.