V kinematografii existují filmy dobré, filmy špatné a pak je tu Bojiště Země (v originále Battlefield Earth). Snímek z roku 2000, který měl být velkolepou sci-fi ságou a startem nové filmové série, se místo toho stal synonymem pro filmový neúspěch. Získal si pověst jednoho z nejhorších filmů všech dob, posbíral rekordní počet Zlatých malin a dodnes slouží jako odstrašující příklad toho, jak se to dělat nemá. Jak se ale mohlo tolik věcí pokazit? Odpověď je komplexní a zahrnuje kombinaci problematické předlohy, slepé vášně hlavní hvězdy, katastrofálních tvůrčích rozhodnutí a stínu kontroverzní organizace.
Kniha, která rozdělila svět
Všechno začalo u knihy. Bojiště Země: Sága z roku 3000 je masivní, více než tisícistránkový román, který v roce 1982 napsal L. Ron Hubbard, zakladatel Scientologické církve. Kniha je rozmáchlá space opera, plná akce, mimozemských ras a hrdinských činů. Vypráví příběh o lidstvu, které bylo tisíc let zotročeno brutální rasou Psychlonů, a o mladém hrdinovi Jonniem Goodboy Tylerovi, který zažehne plamen revoluce.
Pro fanoušky pulpové sci-fi šlo o zábavné, i když poněkud natahované čtení. Pro kritiky to byl grafomanský a stylisticky chudý text. Největší problém však spočíval v osobě autora. Pro mnohé byla kniha neoddělitelně spjata se Scientologií, což odrazovalo jak čtenáře, tak potenciální filmové producenty. Přesto se našel jeden muž, jehož víra v tento příběh byla neotřesitelná.
Projekt vášně Johna Travolty
Tím mužem byl John Travolta. Jako oddaný scientolog považoval Bojiště Země za jedno z nejlepších literárních děl a snil o jeho zfilmování už od 80. let. Desítky let se snažil projekt protlačit hollywoodskými studii, ale narážel na nepochopení a odmítání. Nikdo nechtěl investovat obrovské peníze do adaptace kontroverzní knihy od zakladatele Scientologie.
Travoltova vytrvalost se nakonec vyplatila na konci 90. let, kdy se mu podařilo zajistit financování od nezávislé produkční společnosti Franchise Pictures. Sám se obsadil do role hlavního padoucha, slizkého a arogantního šéfa bezpečnosti Terla, a produkce se mohla rozjet. Jeho vášeň se však ukázala být spíše zaslepeností, která ignorovala všechny varovné signály.
Režisérská noční můra: Šikmé úhly a modré filtry
Na režisérskou stoličku usedl Roger Christian, který měl za sebou práci na vizuální stránce Hvězdných válek a Vetřelce, ale jako režisér neměl příliš zkušeností. Jeho vize pro Bojiště Země se stala jedním z nejvýraznějších a nejkritizovanějších aspektů filmu.
Christian se rozhodl, že téměř každý záběr filmu bude natočen v takzvaném „holandském úhlu“ (dutch angle), tedy s kamerou nakloněnou do strany. Chtěl tím prý docílit pocitu, že divák sleduje oživlý komiks. Výsledek byl ale katastrofální. Neustálé šikmé záběry působí amatérsky, dezorientují diváka a po chvíli sledování mohou vyvolat i nevolnost.
K tomu se přidal podivný vizuální styl. Celý film je ponořen do tmavých, monochromatických barevných filtrů, převážně modrých, zelených a sépiových. Scény jsou tmavé a nepřehledné. Speciální efekty, které měly být chloubou filmu, vypadaly už v době svého vzniku zastarale a lacině. Místo epické podívané tak diváci dostali vizuálně odpudivý a zmatený zážitek.
Scénář, který nedává smysl
Adaptovat tisícistránkovou knihu do jednoho filmu je vždy výzva. Scenáristé Corey Mandell a J. D. Shapiro se s tímto úkolem vypořádali žalostně. Děj je chaotický, plný logických děr a nevysvětlených zvratů.
- Proč Psychloné, kteří dobyli galaxii, neumí těžit zlato efektivněji než pomocí zotročených lidí?
- Jak se mohli lidé, žijící na úrovni doby kamenné, za týden naučit létat s tisíc let starými stíhačkami?
- Proč má hlavní padouch Terl plán, který je tak očividně hloupý a sebedestruktivní?
Na tyto otázky film nedává odpověď. Dialogy jsou navíc prkenné a často nechtěně směšné. Věty jako „Doufám, že jste si užil svůj oběd, protože teď budete jíst jen krysy!“ se zapsaly do historie filmového braku. Vrcholem je pak neustálé opakování slova „leverage“ (páka, vliv), které Psychloné používají v každé druhé větě, aniž by to dávalo smysl.
Herectví na hranici parodie
John Travolta si roli Terla očividně užíval, ale jeho výkon je definicí přehrávání. S obřími platformami, dredy a dýchacím přístrojem připomínajícím chobot se po plátně pohybuje jako karikatura vesmírného padoucha. Jeho smích, gesta a způsob mluvy jsou tak přehnané, že působí spíše komicky než hrozivě.
Ostatní herci na tom nejsou o moc lépe. Barry Pepper v roli hrdiny Jonnieho Tylera je nevýrazný a zapomenutelný. Chybí mu charisma, které by diváky přimělo mu fandit. Forest Whitaker, jinak skvělý herec, v roli Terlova pobočníka Kera působí, jako by vůbec nevěděl, v jakém filmu hraje. Jeho výkon je zmatený a postrádá jakoukoli motivaci.
Stín Scientologie
Ačkoli tvůrci jakékoli spojení se Scientologií vehementně popírali a tvrdili, že jde o čistou sci-fi, veřejnost a kritici byli skeptičtí. Samotná existence filmu byla vnímána jako obrovská reklama na L. Rona Hubbarda a jeho církev. Mnozí v příběhu viděli alegorii na scientologické učení, což filmu na popularitě nepřidalo.
Tato kontroverze vytvořila kolem filmu toxickou auru ještě před jeho premiérou. Mnoho potenciálních diváků se rozhodlo film bojkotovat čistě z principu. Marketingová kampaň se snažila spojení s Hubbardem a Scientologií minimalizovat, ale bylo to marné.
Důsledky a odkaz
Bojiště Země bylo komerční i kritickou katastrofou. S rozpočtem přes 70 milionů dolarů vydělal celosvětově necelých 30 milionů. Kritici film rozcupovali a označili ho za jeden z nejhorších v historii.
Film následně dominoval na udílení Zlatých malin, kde získal sedm cen, včetně nejhoršího filmu, režiséra, scénáře a herce (Travolta). Později byl dokonce vyhlášen „Nejhorším filmem dekády“.
Produkční společnost Franchise Pictures krátce po uvedení filmu zkrachovala, když se ukázalo, že uměle navyšovala rozpočty svých filmů, aby podvedla investory. Pro Johna Travoltu to byla velká rána pro jeho kariéru, ze které se vzpamatovával několik let.
Dokonalá bouře selhání
Proč se tedy zrodil největší sci-fi propadák? Nebyla to jen jedna věc. Byla to dokonalá bouře, ve které se sešlo hned několik fatálních faktorů:
- Slabá a kontroverzní předloha.
- Zaslepená vášeň hlavní hvězdy, která odmítala vidět problémy.
- Katastrofální režijní a vizuální pojetí.
- Děravý a nelogický scénář s otřesnými dialogy.
- Přehnané a nevýrazné herecké výkony.
- Negativní publicita spojená se Scientologií.
Bojiště Země tak zůstává fascinující studií filmového selhání, varováním pro budoucí generace a nezpochybnitelným králem na trůnu nejhorších sci-fi filmů všech dob. Je to film tak špatný, až je svým způsobem legendární.