| Položka | Informace |
|---|---|
| Název díla | Bylo nás pět |
| Autor | Karel Poláček |
| Literární druh | epika |
| Literární žánr | humoristický román, próza pro mládež |
| Literární forma | próza |
| Téma | Dětství, kamarádství, klukovská dobrodružství, rodinný a maloměstský život očima dítěte. |
| Motivy | škola, rodina, uličnické nápady, dětská fantazie, autority dospělých, nemoc, sny a představy. |
| Časoprostor | Malé české město před první světovou válkou, především ulice, škola, domácnosti a okolní příroda. |
| Kompoziční výstavba | Chronologické vyprávění členěné do kapitol, doplněné epizodickými příhodami a závěrečnou fantazijní rovinou. |
| Vypravěč | Ich-forma, děj vypráví dětský hrdina Petr Bajza svým osobitým jazykem. |
| Jazykové prostředky | hovorová čeština, dětská stylizace, humor, ironie, nadsázka, komolení slov, dobové výrazy, živé dialogy. |
| Hlavní myšlenka | Zachycení světa dětství s humorem i nostalgií a ukázka toho, jak děti vnímají svět dospělých po svém. |
| Rok vydání | 1946 |
-
Autor a zařazení díla
- Karel Poláček patří mezi významné české prozaiky 20. století.
- Jeho tvorba je spojena především s humoristickou prózou, satirou a realistickým zachycením maloměstského prostředí.
- V díle Bylo nás pět využívá autor dětský pohled na svět, díky němuž vzniká jemný a přirozený humor.
- Román vznikal v době druhé světové války a byl vydán posmrtně.
- Dílo bývá řazeno k próze s autobiografickými prvky, protože čerpá z autorových vzpomínek na dětství.
-
Děj díla
- Hlavním vypravěčem je Petr Bajza, který čtenáři představuje sebe, svou rodinu, spolužáky, učitele i obyvatele malého města.
- Petr tráví většinu času se čtyřmi kamarády, a právě jejich společné zážitky tvoří jádro románu.
- Parta prožívá různé klukovské příhody, drobné průšvihy, nedorozumění i konflikty s dospělými.
- Velkou roli hraje škola, kde se chlapci setkávají s přísnou kázní, tresty i vlastními pokusy přelstít autority.
- Děj nevrcholí jednou dramatickou událostí, ale skládá se z řady epizod, které dohromady vytvářejí obraz dětství.
- V závěru se Petr po nemoci dostává do světa fantazie a snů, kde se reálné zážitky proměňují v pohádkově dobrodružný obraz.
-
Kompozice
- Dílo má chronologickou kompozici, jednotlivé události na sebe volně navazují.
- Významná je epizodičnost, protože každá kapitola přináší samostatnou příhodu nebo zážitek.
- Román je vystavěn jako sled vzpomínek na dětství, přesto působí uceleně díky stálým postavám a prostředí.
- Závěrečná část se od realistického rámce částečně odklání a přechází do snové a fantazijní roviny.
-
Vypravěč a vypravěčská perspektiva
- Vypravěčem je Petr Bajza v ich-formě.
- Celý svět je ukázán očima dítěte, které ne vždy správně chápe jednání dospělých.
- Právě rozdíl mezi dětským chápáním a skutečností vytváří velkou část humoru.
- Petrův pohled je subjektivní, bezprostřední a často naivní, ale zároveň velmi živý a upřímný.
-
Jazyk a styl
- Jazyk díla je stylizován do podoby dětského vyjadřování.
- Objevují se hovorové výrazy, komické obraty, nepřesná pojmenování a specifická dětská logika.
- Autor využívá humor, ironii i jemnou nadsázku, ale nikdy nepůsobí krutě.
- Velmi důležité jsou dialogy, které přispívají k dynamičnosti textu a charakterizují postavy.
- Jazyk zároveň věrně zachycuje atmosféru maloměsta a dobu, v níž se příběh odehrává.
-
Hlavní postavy
- Petr Bajza – hlavní hrdina a vypravěč, inteligentní, zvídavý, vnímavý a živý chlapec. Má bohatou fantazii, rád pozoruje lidi kolem sebe a své zážitky interpretuje po dětsku.
- Antonín Bejval – jeden z Petrých nejbližších kamarádů, rozumnější a klidnější člen party, věrný společník při klukovských výpravách.
- Čeněk Jirsák – kamarád z party, energický a někdy vychloubačný chlapec, který se rád zapojuje do různých nápadů a dobrodružství.
- Eda Kemlink – potrhlý, zábavný a osobitý kamarád, výrazná postava chlapecké skupiny, která přispívá k humorným situacím.
- Zilvar z chudobince – chudý chlapec z okraje společnosti, citlivý, oddaný a dobrosrdečný. Přestože pochází z velmi skromných poměrů, je plnohodnotným členem party.
- Petrův otec – obchodník, představitel autority v rodině, přísný, ale ne bezcitný. Snaží se syna vychovávat a usměrňovat.
- Petrův dědeček – laskavější a shovívavější postava než otec, představuje pro Petra blízkost, pochopení a klidnější pohled na svět.
- Maminka – pečující a starostlivá, vytváří Petrův domácí pocit jistoty a zázemí.
-
Vedlejší postavy a prostředí
- V díle vystupuje řada obyvatel maloměsta, kteří dotvářejí kolorit celé knihy.
- Dospělí jsou často zobrazováni z dětského pohledu jako podivní, přísní nebo směšní, ale většinou nejsou líčeni zcela negativně.
- Maloměsto působí jako živý organismus, kde se všichni navzájem znají a kde každá událost rychle vzbudí pozornost.
- Prostředí školy, ulic, obchodů i domácností podporuje realistické vyznění příběhu.
-
Témata a motivy
- Jedním z hlavních témat je dětství jako období svobody, her, přátelství a fantazie.
- Důležité je také téma střetu dětského a dospělého světa.
- Autor zachycuje rodinné vztahy, školní prostředí i sociální rozdíly mezi lidmi.
- Silně se uplatňuje motiv kamarádství a soudržnosti chlapecké party.
- V závěru se objevuje motiv nemoci a úniku do snového světa.
-
Znaky díla
- Humor vzniká zejména z dětského vidění světa a z nepochopení složitějších situací.
- Román spojuje komičnost s nostalgií a jemným dojetím.
- Nejde o čistě dobrodružný příběh, ale o obraz každodenního života v malém městě.
- Dílo je cenné i jako výpověď o době, mezilidských vztazích a atmosféře předválečného českého maloměsta.
-
Inspirace k maturitnímu rozboru
- Při rozboru je vhodné zdůraznit kontrast mezi jazykem dítěte a skutečným významem situací.
- Důležité je zmínit epizodickou kompozici a ich-formu.
- Za podstatný znak lze považovat propojení humoru, realismu a vzpomínkové stylizace.
- Román je možné interpretovat také jako poctu světu dětství a zanikajícímu maloměstskému prostředí.