Daenerys Targaryen Rod Targaryenů, draci, moc a cesta za Železným trůnem

Kdo je Daenerys Targaryen?

Daenerys Targaryen je jedna z hlavních postav fantasy ságy Píseň ledu a ohně spisovatele George R. R. Martina a televizního seriálu Hra o trůny. Pochází z rodu Targaryenů, někdejší vládnoucí dynastie Westerosu, jejímž symbolem je tříhlavý drak. Je nejmladším dítětem krále Aeryse II. Targaryena a královny Rhaelly Targaryen. Daenerys patří k posledním známým členům rodu Targaryenů a její původ zásadně určuje její ambice i postavení.

Narodila se na Dračím kameni krátce po pádu vlády svého otce. Její matka zemřela při porodu a Daenerys vyrůstala v exilu se starším bratrem Viserysem. Ten se považoval za právoplatného dědice Železného trůnu a od dětství jí připomínal, že jejich rod přišel o vládu nad Sedmi královstvími. Velkou část dětství strávila mimo Westeros, což ovlivnilo její představu o domově i o povinnosti vůči rodinnému dědictví.

Na začátku příběhu je Daenerys provdána za dothrackého vůdce Khala Droga. Sňatek má Viserysovi přinést vojenskou podporu pro návrat do Westerosu, ale Daenerys se postupně přestává podřizovat bratrově vůli. Učí se dothrackému způsobu života, získává respekt a postupně rozvíjí vlastní sebevědomí. Sňatek s Khalem Drogem představuje zásadní začátek její proměny z nejisté dívky v samostatnou vůdkyni.

Jedním z nejvýznamnějších okamžiků jejího příběhu je zrození tří draků, kteří dostanou jména Drogon, Rhaegal a Viserion. Draci byli po dlouhou dobu považováni za vyhynulé, takže jejich návrat výrazně posílí Daenerysino politické i symbolické postavení. Její draci se jmenují Drogon, Rhaegal a Viserion a jejich existence z ní činí mimořádně významnou postavu v celém světě příběhu.

Daenerys si během svého putování vytváří vlastní okruh spojenců a armádu. V Astaporu získá Neposkvrněné, elitní vojáky vycvičené k naprosté disciplíně. Postupně se staví proti otrokářskému systému v několika městech Zálivu otrokářů a osvobozuje velké množství lidí. Boj proti otroctví se stává jedním z hlavních témat její vlády a přináší jí titul Rozbíječka okovů.

Významnou etapou jejího života je vláda v Meereenu. Místo okamžitého odjezdu do Westerosu se rozhodne město spravovat a čelit důsledkům svých předchozích rozhodnutí. Setkává se zde s odporem bývalých otrokářských elit, politickými konflikty i otázkou, jak spojit ideály s praktickým výkonem moci. Meereen je místem, kde se Daenerys učí skutečně vládnout a kde její rozhodnutí získávají stále složitější důsledky.

S postavou jsou spojeny četné tituly a označení. Patří mezi ně například Daenerys Zrozená z bouře, Nespálená, Matka draků, Khaleesi Velkého travnatého moře a Rozbíječka okovů. Tyto tituly odrážejí jednotlivé etapy její životní cesty i způsob, jakým ji vnímají různé skupiny lidí. Nejznámějším titulem Daenerys je Matka draků, který bezprostředně souvisí se znovuzrozením draků.

Jejím dlouhodobým cílem je návrat do Westerosu a získání Železného trůnu. Daenerys svůj nárok odvozuje od příslušnosti k dynastii Targaryenů, která vládla Sedmi královstvím před povstáním Roberta Baratheona. Tento cíl se však postupně střetává s otázkami spravedlnosti, odpovědnosti a používání násilí. Nárok na Železný trůn je jedním z hlavních motorů jejího příběhu a ovlivňuje většinu jejích zásadních rozhodnutí.

V knižní předloze patří Daenerys mezi výrazné vypravěčské postavy, jejichž kapitoly jsou psány z její perspektivy. Díky tomu čtenář sleduje její nejistoty, ambice i proměnu zevnitř. Televizní adaptace zachovává základní prvky jejího příběhu, ale některé události, vztahy a časová posloupnost se liší. Knižní a seriálová verze Daenerys nejsou ve všech detailech totožné, proto je užitečné rozlišovat mezi oběma podobami příběhu.

V televizním seriálu Hra o trůny ztvárnila Daenerys britská herečka Emilia Clarke. Postava se díky seriálu stala jednou z nejznámějších hrdinek moderní televizní fantasy a její vizuální podoba, draci i tituly pronikly do populární kultury. V seriálu Daenerys ztvárnila Emilia Clarke, jejíž výkon výrazně přispěl k celosvětové popularitě této postavy.

Kvíz o Daenerys Targaryen. Otestuje, jak moc jste dávali pozor!

Článek Daenerys Targaryen: Jak dobře znáte Matku draků? se nejdříve objevil na Bohemista.

Ota PavelRodina, sport, Berounka a interaktivní literární kvíz

Kdo byl Ota Pavel?

Ota Pavel (1930–1973), původním jménem Ota Popper, patří k nejosobitějším českým prozaikům a sportovním novinářům 20. století. Narodil se 2. července 1930 v Praze jako syn obchodního cestujícího Lea Poppera a Hermíny Popperové. Jeho původní příjmení bylo Popper, později rodina přijala příjmení Pavel.

Dětství a dospívání Oty Pavla výrazně poznamenala druhá světová válka. Jeho otec a starší bratři Hugo a Jiří byli kvůli židovskému původu deportováni do koncentračních táborů, zatímco Ota zůstal s matkou doma. Rodinné osudy za války patří k nejdůležitějším tématům jeho próz.

Velkou roli v Pavlově životě sehrál otec Leo, výřečný obchodní cestující a milovník přírody a ryb. Ota Pavel ho ve svých povídkách zachytil s humorem, něhou i obdivem. Otec Leo je jednou z ústředních postav Pavlových autobiografických próz.

Po válce se Ota Pavel věnoval sportu a následně sportovní žurnalistice. Pracoval mimo jiné jako sportovní redaktor Československého rozhlasu a později v časopisech zaměřených na sport a armádní prostředí. Sportovní novinařina byla jeho první významnou profesní dráhou.

K raným knihám patří sportovní reportážní a povídková próza. Výrazný úspěch zaznamenala kniha Dukla mezi mrakodrapy, inspirovaná cestou fotbalistů pražské Dukly do Spojených států. Následovaly knihy Plná bedna šampaňského, Pohár od Pánaboha a Syn celerového krále. Sport dokázal proměnit v literární příběh.

Vedle sportu byla pro Pavla zásadní příroda, zejména krajina kolem řeky Berounky. Vzpomínky na rybaření, rodinu a pobyt na Křivoklátsku se staly jedním z nejznámějších motivů jeho próz. Berounka a rybaření tvoří výrazný obrazový svět jeho povídek.

Nejslavnější Pavlovou knihou z rodinného prostředí je Smrt krásných srnců. Povídky se vracejí k dětství, otci Leovi, válce i rodinným vztahům a spojují tragické události s laskavým a civilním vyprávěním. Smrt krásných srnců patří k vrcholům jeho autobiografické prózy.

Další důležitou knihou je posmrtně vydaný soubor Jak jsem potkal ryby, v němž autor vzpomíná na rybářské zážitky, krajinu a lidi spojené s řekou. Ryby v jeho tvorbě fungují i jako symbol svobody a návratu k bezpečnému světu dětství. Jak jsem potkal ryby vyšlo až po autorově smrti.

V roce 1964 se u Oty Pavla během pobytu v Innsbrucku naplno projevilo závažné duševní onemocnění. V dalších letech se opakovaně léčil v psychiatrických zařízeních, přesto dál intenzivně psal. Právě v období těžké nemoci vznikala řada jeho nejvýznamnějších próz.

Ota Pavel zemřel 31. března 1973 v Praze. Jeho tvorba zůstává ceněna pro přirozený jazyk, humor, cit pro lidské charaktery a spojení osobní paměti s širšími dějinami. Zemřel ve věku 42 let, ale jeho relativně nevelké dílo si získalo pevné místo v české literatuře.

Kvíz o Otovi Pavlovi. Otestuje, jak moc jste dávali pozor!

Článek Ota Pavel: Myslíte, že tuto tvorbu znáte opravdu dobře? se nejdříve objevil na Bohemista.

Milan KunderaŽivot, dílo, exil a interaktivní literární kvíz

Kdo byl Milan Kundera?

Milan Kundera (1929–2023) byl česko-francouzský spisovatel, dramatik a esejista. Narodil se 1. dubna 1929 v Brně v rodině hudebníka a pedagoga Ludvíka Kundery. Hudební prostředí ovlivnilo jeho pozdější cit pro rytmus a kompozici literárního díla. Narodil se v Brně a rodné město zůstalo důležitou součástí jeho životního příběhu.

V mládí se věnoval hudbě, později studoval literární vědu a estetiku a následně přešel na pražskou FAMU, kde studoval scenáristiku a režii. Na FAMU poté také vyučoval světovou literaturu. FAMU byla významnou součástí jeho studia i pedagogické dráhy a spojovala ho s prostředím československé nové vlny.

Do literatury vstoupil poezií a dramatickou tvorbou, světovou proslulost mu ale přinesly především romány. Patří mezi ně Žert, Život je jinde, Valčík na rozloučenou, Kniha smíchu a zapomnění a Nesnesitelná lehkost bytí. Nesnesitelná lehkost bytí patří k jeho nejslavnějším dílům.

Po nástupu normalizace měl v Československu omezené možnosti publikovat. V roce 1975 odešel s manželkou Věrou do Francie, nejprve působil na univerzitě v Rennes a později žil v Paříži. Od roku 1975 žil ve Francii, která se stala jeho druhým kulturním a literárním domovem.

V roce 1979 byl zbaven československého občanství a v roce 1981 získal občanství francouzské. České občanství mu bylo navráceno až v roce 2019. Francouzské občanství získal v roce 1981, což symbolizovalo zásadní proměnu jeho osobního i autorského života.

Kunderovy romány často propojují příběh s filozofickou úvahou, ironií a komentářem vypravěče. Opakovaně se vrací k tématům paměti, zapomnění, identity, dějin, lásky a lidské svobody. Pro jeho prózu je typické spojení románu a eseje, díky němuž se děj střídá s úvahami o člověku a evropské kultuře.

V pozdější etapě začal Kundera psát literární díla francouzsky. Mezi francouzsky napsané romány patří například Pomalost, Totožnost, Nevědění a Slavnost bezvýznamnosti. Pozdní romány psal francouzsky a jeho tvorba tak překročila hranice české literatury i jazykem.

Kundera byl také významným esejistou. V knihách jako Umění románu a Zrazené testamenty rozvíjel vlastní představu románu jako prostoru poznání a svobody. Eseje o románu tvoří důležitou část jeho díla a pomáhají čtenářům porozumět jeho tvůrčím principům.

Jeho knihy byly přeloženy do desítek jazyků a Kundera se zařadil mezi nejpřekládanější autory českého původu. Získal řadu významných mezinárodních ocenění, mimo jiné Jeruzalémskou cenu a Řád čestné legie. Jeho dílo dosáhlo mimořádného světového ohlasu.

Milan Kundera zemřel 11. července 2023 v Paříži ve věku 94 let. V témže roce byla v Moravské zemské knihovně v Brně otevřena Knihovna Milana Kundery, založená na daru knih a archivu manželů Kunderových. Knihovna Milana Kundery byla v Brně otevřena v roce 2023.

Kvíz o Milanu Kunderovi. Otestuje, jak moc jste dávali pozor!

Článek Milan Kundera: Prověřte si znalosti v našem literárním kvízu se nejdříve objevil na Bohemista.

Bohumil Hrabal Život, slavné knihy, pábení a interaktivní literární kvíz

Kdo byl Bohumil Hrabal?

Bohumil Hrabal (1914–1997) patří k nejvýraznějším českým prozaikům 20. století. Narodil se 28. března 1914 v Brně-Židenicích, velkou část dětství a mládí však prožil v Nymburce. Právě prostředí nymburského pivovaru, kde působil jeho nevlastní otec, se později stalo jedním z důležitých zdrojů jeho literární inspirace. Rodinné vzpomínky, příběhy známých lidí i zvláštní atmosféru maloměsta dokázal Hrabal proměnit v prózy, které jsou zároveň humorné, nostalgické i tragické.

Hrabal vystudoval práva na Univerzitě Karlově, jeho profesní život ale zdaleka nepřipomínal běžnou kariéru právníka. Během života vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval například na železnici, jako pojišťovací agent, obchodní cestující, dělník v kladenských hutích i jako balič starého papíru. Právě zkušenosti z různých pracovních prostředí mu poskytly množství námětů a postav. Ve svých knihách často zachycoval lidi stojící mimo hlavní proud společnosti, podivíny, samotáře, dělníky, štamgasty a vypravěče, kteří dokážou obyčejnou událost proměnit v neobyčejný příběh.

S Hrabalovou tvorbou je úzce spojen pojem pábení. Jeho „pábitelé“ bývají lidé s bujnou fantazií a potřebou vyprávět, zveličovat a spojovat skutečnost s představivostí. Hrabalův styl je známý dlouhými proudy řeči, překvapivými asociacemi, groteskními situacemi a prolínáním humoru se smutkem. I zdánlivě komická scéna se u něj může náhle změnit v tragickou a naopak. Díky tomu vytvořil velmi osobitý způsob vyprávění, který je snadno rozpoznatelný.

Mezi jeho nejslavnější díla patří Ostře sledované vlaky, odehrávající se za druhé světové války v prostředí železniční stanice, dále Postřižiny, inspirované rodinnými vzpomínkami a prostředím pivovaru, nebo román Obsluhoval jsem anglického krále. Velmi známá je také Příliš hlučná samota, jejímž hlavním hrdinou je Haňťa, muž pracující ve sběrně starého papíru a obklopený knihami, které má ničit. K oblíbeným titulům patří rovněž Slavnosti sněženek, spojené s prostředím chatové oblasti Kersko.

Významnou roli v Hrabalově popularitě sehrály filmové adaptace jeho knih. S režisérem Jiřím Menzelem vzniklo několik známých filmů. Adaptace Ostře sledovaných vlaků získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film a Hrabalovy příběhy se díky filmu dostaly k širokému publiku doma i v zahraničí. Bohumil Hrabal se postupně stal jedním z nejpřekládanějších českých autorů. Poslední období života trávil často v Praze a v Kersku. Zemřel 3. února 1997 v Praze po pádu z okna nemocnice Na Bulovce. Jeho dílo zůstává výraznou součástí české literatury a dodnes oslovuje čtenáře neobvyklým jazykem, humorem i schopností nacházet poezii v každodennosti.

Hrabalova tvorba byla úzce spojena také s pražskou čtvrtí Libeň, kde dlouhá léta žil a odkud čerpal další postavy, historky a pozorování. Často zapisoval vyprávění lidí ze svého okolí a následně je literárně přetvářel. Jeho prózy proto někdy působí, jako by čtenář seděl přímo u stolu s člověkem, který bez přestání vypráví. Tato živost, rytmus řeči a cit pro zvláštní detail patří k hlavním znakům jeho osobité poetiky.

Kvíz: Bohumil Hrabal

Článek Bohumil Hrabal: Dokážete správně odpovědět na všech 10 otázek? se nejdříve objevil na Bohemista.

Alois Jirásek Knihy, české dějiny, život a interaktivní literární kvíz

Kdo byl Alois Jirásek?

Alois Jirásek (1851–1930) patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům historické prózy. Narodil se 23. srpna 1851 v Hronově v rodině pekaře. Prostředí severovýchodních Čech, kde vyrůstal, později ovlivnilo část jeho literární tvorby. Po studiích na gymnáziu se rozhodl věnovat historii. Studoval na pražské univerzitě a po ukončení studia nastoupil jako středoškolský profesor. Nejprve působil v Litomyšli a později v Praze. Učitelské povolání vykonával mnoho let a jeho důkladná znalost dějin se výrazně promítla do knih, které psal.

Jirásek se proslavil především jako autor historických románů, povídek a románových cyklů. Nešlo mu pouze o popis významných bitev, panovníků nebo politických událostí. Ve svých dílech se často soustředil také na život obyčejných lidí, jejich každodenní starosti, vztahy, víru a postoje k událostem, které měnily českou společnost. Čtenářům tak přibližoval minulost prostřednictvím konkrétních lidských osudů. Významnou část jeho tvorby tvoří knihy věnované husitství, době pobělohorské a českému národnímu obrození.

K nejznámějším Jiráskovým knihám patří Staré pověsti české. V nich literárně zpracoval tradiční příběhy o nejstarších českých dějinách a legendárních postavách. Velkou pozornost věnoval husitské době. S ní souvisejí například rozsáhlé prózy Mezi proudy, Proti všem a Bratrstvo. Román Psohlavci se vrací k odporu Chodů proti vrchnosti a k postavě Jana Sladkého Koziny. V románu Temno zachytil české země v období po bitvě na Bílé hoře a v době protireformace.

Důležitým dílem je také románový cyklus F. L. Věk, který čtenáře přivádí do období českého národního obrození. Na osudech hlavního hrdiny ukazuje kulturní a společenské proměny tehdejší doby, rozvoj českého jazyka, divadla a národního života. Jirásek se věnoval rovněž dramatu. Jeho známá hra Lucerna spojuje pohádkové a lidové motivy s příběhem o svobodě, důstojnosti a odporu vůči vrchnostenské zvůli a dodnes se objevuje na českých divadelních scénách.

Alois Jirásek nebyl jen spisovatelem a učitelem, ale také výraznou osobností českého veřejného života. Na konci první světové války se připojil k osobnostem podporujícím vznik samostatného československého státu. Jeho dílo bylo velmi populární už za jeho života a výrazně ovlivnilo představy několika generací čtenářů o českých dějinách. Přestože dnešní historická věda některé události hodnotí jinak nebo podrobněji, Jiráskovy knihy zůstávají významnou součástí české literatury. Zemřel 12. března 1930 v Praze a pohřben byl v rodném Hronově.

Jeho způsob psaní se vyznačuje snahou spojit historické události s napínavým příběhem a výraznými postavami. Jirásek čerpal z dobových pramenů, kronik i odborné historické literatury, zároveň však vytvářel beletristické příběhy určené širokému publiku. Díky tomu se jeho knihy staly důležitou součástí školní četby a výrazně přispěly k popularizaci českých dějin. Mnohá jeho díla byla později zfilmována nebo převedena do televizní podoby.

Kvíz: Alois Jirásek

Článek Alois Jirásek: Co všechno si pamatujete z knih a života? se nejdříve objevil na Bohemista.

Jan Neruda Slavná díla, životní momenty a interaktivní kvíz

Kdo byl Jan Neruda?

Jan Neruda (1834–1891) byl český básník, prozaik, novinář, dramatik a literární i divadelní kritik. Narodil se 9. července 1834 v Praze a s jeho životem i tvorbou je výrazně spojena pražská Malá Strana.

Studoval práva a později filozofii, studia však nedokončil. V roce 1858 se podílel na vydání almanachu Máj, s nímž na veřejnost vystoupila generace májovců. Neruda patřil k jejím nejvýraznějším osobnostem.

Významnou část jeho života tvořila novinářská práce. Od roku 1865 působil v Národních listech jako fejetonista, literární a divadelní kritik a zůstal s nimi spojen až do své smrti. Za život napsal více než dva tisíce fejetonů.

K jeho nejslavnějším prozaickým dílům patří Povídky malostranské, v nichž zachytil postavy a prostředí pražské Malé Strany. V poezii jsou známé například sbírky Hřbitovní kvítí, Písně kosmické, Balady a romance a Prosté motivy.

Písně kosmické vyšly v roce 1878, zatímco Balady a romance a Prosté motivy v roce 1883. Jan Neruda zemřel 22. srpna 1891 v Praze ve věku 57 let.

Interaktivní kvíz o Janu Nerudovi

Článek Jan Neruda: Poznáte slavná díla a důležité životní momenty? se nejdříve objevil na Bohemista.

Franz Kafka Krátké představení a interaktivní literární kvíz

Kdo byl Franz Kafka?

Franz Kafka (1883–1924) patří k nejvýznamnějším autorům světové literatury 20. století. Narodil se 3. července 1883 v Praze do německy mluvící židovské rodiny. Studoval práva na německé části pražské univerzity a po studiích pracoval v pojišťovnictví.

Kafka psal především německy. Vedle zaměstnání považoval literární tvorbu za své hlavní životní poslání. Za života vyšla jen část jeho textů a řada rukopisů zůstala nedokončená.

K jeho nejznámějším prózám patří Proměna, jejímž hlavním hrdinou je Řehoř Samsa (Gregor Samsa). Mezi tři Kafkovy nedokončené romány se řadí Proces, Zámek a Nezvěstný, který bývá vydáván také pod názvem Amerika.

Pro Kafkův posmrtný věhlas byl zásadní jeho přítel Max Brod. Kafka si přál, aby jeho nevydané rukopisy byly zničeny, Brod však tento požadavek nesplnil a podílel se na jejich posmrtném vydávání.

V roce 1917 Kafka onemocněl tuberkulózou. Zemřel 3. června 1924 v sanatoriu v Kierlingu v Rakousku, nedaleko Vídně. Bylo mu 40 let.

Interaktivní kvíz o Franzi Kafkovi

Článek Franz Kafka: Literární kvíz, který prověří vaše znalosti se nejdříve objevil na Bohemista.

Karel Čapek Krátké představení a interaktivní kvíz

Kdo byl Karel Čapek?

Karel Čapek (1890–1938) patří mezi nejvýznamnější české spisovatele 20. století. Byl prozaikem, dramatikem, novinářem, esejistou i překladatelem a výrazně se zapojoval do kulturního a veřejného života první Československé republiky. Narodil se 9. ledna 1890 v Malých Svatoňovicích. Studoval filozofii v Praze a část studií absolvoval také v Berlíně a Paříži.

Ve své tvorbě se často zabýval vztahem člověka, techniky, moci a odpovědnosti. Zajímal se o to, co se může stát, když lidé získají nové možnosti, ale nedokážou domyslet jejich následky. Proto mají jeho knihy význam i dnes, kdy se společnost zabývá například robotikou, umělou inteligencí, válkami nebo hranicemi vědeckého pokroku.

Jedním z jeho nejslavnějších děl je drama R.U.R., ve kterém se objevují uměle vytvoření dělníci nazývaní roboti. Slovo robot se díky této hře rozšířilo do světových jazyků. Samotný výraz podle Čapkova svědectví navrhl jeho bratr Josef Čapek. Mezi další známá díla patří Krakatit, Válka s Mloky, Bílá nemoc, Matka, Povídky z jedné kapsy nebo Dášeňka čili život štěněte.

Čapek dlouhodobě působil v Lidových novinách. Dokázal psát o vážných politických a filozofických otázkách stejně jako o obyčejném každodenním životě. Jeho styl je čtivý, srozumitelný a často využívá humor nebo ironii. Měl blízký vztah k prezidentu Tomáši Garriguovi Masarykovi a podporoval demokratické hodnoty první republiky.

Ve 30. letech stále výrazněji varoval před fašismem, diktaturou a válkou. Tato témata se objevují například v Bílé nemoci nebo Válce s Mloky. Jeho manželkou byla herečka a spisovatelka Olga Scheinpflugová. Čapek zemřel 25. prosince 1938 v Praze ve věku 48 let. Nacistické okupace Československa se již nedožil.

Interaktivní kvíz o Karlu Čapkovi

Článek Kvíz: Jak moc dobře znáte Karla Čapka? se nejdříve objevil na Bohemista.