Číslovky jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje počet, pořadí, násobek nebo díl celku. Patří mezi takzvaná zájmenná a přídavná jména, protože se podle nich často skloňují a ve větě plní podobnou funkci. Ptáme se na ně otázkami Kolik?, Kolikátý?, Kolikrát?, Kolikerý? a dalšími.
Dělení číslovek
Číslovky můžeme dělit podle dvou hlavních kritérií: podle jejich druhu a podle určitosti.
1. Dělení podle druhu
Podle toho, co přesně vyjadřují, rozlišujeme několik základních druhů číslovek.
Číslovky základní (kardinální)
Vyjadřují počet a odpovídají na otázku Kolik?. Jsou to nejběžnější číslovky, se kterými se setkáváme každý den.
- Příklady: jeden, dva, tři, deset, sto, tisíc, milion
- Ve větě: Koupil jsem tři rohlíky. V sále sedělo sto padesát diváků.
Číslovky řadové (ordinální)
Vyjadřují pořadí a odpovídají na otázku Kolikátý?. Tvoří se obvykle od číslovek základních pomocí přípon.
- Příklady: první, druhý, třetí, desátý, stý, tisící
- Ve větě: Bydlíme ve třetím patře. Dnes slaví své dvacáté narozeniny.
Číslovky druhové (generické)
Vyjadřují počet druhů a odpovídají na otázku Kolikerý?. Používají se méně často, typicky u pomnožných podstatných jmen nebo pro zdůraznění rozmanitosti.
- Příklady: dvojí, trojí, patery, desatery
- Ve větě: Mám dvoje klíče. Na stole leželo patery nůžky.
Číslovky násobné (multiplikativní)
Vyjadřují, kolikrát se něco opakuje nebo o jak velký násobek se jedná. Odpovídají na otázky Kolikrát? a Kolikanásobný?.
- Příklady: dvakrát, třikrát, stokrát; dvojnásobný, trojnásobný, stonásobný
- Ve větě: Říkal jsem ti to už třikrát. Získal dvojnásobnou odměnu.
Číslovky podílné (distributivní)
Vyjadřují rozdělení na díly. Nejde o samostatná slova, ale o spojení předložky po se základní číslovkou. Odpovídají na otázku Po kolika?.
- Příklady: po jednom, po dvou, po pěti
- Ve větě: Každý dostal po dvou kusech ovoce.
2. Dělení podle určitosti
Toto dělení rozlišuje, zda číslovka vyjadřuje přesný, nebo jen přibližný počet.
Číslovky určité
Vyjadřují přesný, matematicky daný počet. Patří sem většina výše uvedených příkladů.
- Příklady: pět, osmý, desetkrát, trojí
Číslovky neurčité
Vyjadřují počet, který není přesně určen.
- Příklady: několik, mnoho, málo, několikátý, několikrát, pár
- Ve větě: Čekal jsem několik minut. Bylo tam mnoho lidí.
Pravopis číslovek
Psaní číslovek má svá specifická pravidla, na která je dobré pamatovat.
Psaní číslicí vs. slovem
- Slovem se obvykle píší nižší čísla (zhruba do deseti nebo dvaceti) v běžném textu pro lepší čitelnost. Příklad: Mám dva bratry.
- Číslicí se píší vyšší čísla, data, přesné údaje, telefonní čísla nebo čísla v odborných a administrativních textech. Příklad: Vlak odjíždí v 15:32. Město má 125 670 obyvatel.
Psaní složených číslovek
Základní číslovky od 21 do 99 můžeme psát dvěma způsoby:
- Dohromady: pětadvacet, třicetšest, devadesátdevět
- Zvlášť (s obráceným pořadím jednotek a desítek): dvacet pět, třicet šest, devadesát devět
U vyšších čísel se jednotlivé části (tisíce, sta, desítky, jednotky) oddělují mezerami.
- sto dvacet tři (123)
- dva tisíce pět set šedesát osm (2568)
Tečka za řadovými číslovkami
Velmi důležité pravidlo: za řadovou číslovkou psanou číslicí vždy píšeme tečku. Tečka nahrazuje koncovku a signalizuje, že nejde o počet, ale o pořadí.
- Správně: 21. století, narodil se 5. května
- Chybně: 21 století, narodil se 5 května
Za základní číslovkou se tečka nikdy nepíše (pokud nestojí na konci věty).
- Přečti si stranu 5. (Nikoliv 5.)
- Stalo se to roku 2023. (Nikoliv 2023.)
Skloňování číslovek
Skloňování číslovek patří k složitějším jevům české gramatiky. Zde je zjednodušený přehled:
- Jeden, jedna, jedno: Skloňuje se jako zájmeno ten, ta, to.
- Dva, oba: Mají specifické skloňování (dvou, dvěma, o dvou).
- Tři, čtyři: Mají vlastní skloňování (tří, třem, třemi).
- Pět až devadesát devět: Skloňují se podle vzoru kost (např. bez pěti, k pěti), ale v některých pádech mají tvary podle vzoru město (např. s pěti i s pěti sty).
- Sto, tisíc, milion: Skloňují se jako podstatná jména podle vzorů město, stroj, hrad.
Důležitá je také shoda s podstatným jménem:
- 1: jeden muž (shoda jako u přídavného jména)
- 2-4: dva muži, tři ženy, čtyři města (podstatné jméno je v nominativu množného čísla)
- 5 a více: pět mužů, deset žen, sto měst (podstatné jméno je v genitivu množného čísla)