Dlouhý, Široký a Krátkozraký – rozbor díla k maturitě

Autor Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak
Název díla Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Literární druh drama
Literární žánr divadelní hra, pohádka, parodie
Forma próza v dramatické podobě, psaná formou dialogů a scénických poznámek
Téma putování prince za vysvobozením princezny, přátelství, odvaha, spolupráce a parodické převrácení pohádkových motivů
Motivy kouzelný meč, drak, zakletá princezna, království, neobyčejní pomocníci, hrdinská výprava, humor, ironie
Časoprostor neurčitý pohádkový čas a prostor typický pro klasické pohádky, stylizovaný divadelní svět
Kompozice lineární, děj postupuje chronologicky jako cesta hrdiny za splněním úkolu
Jazyk spisovný i hovorový, bohatý na slovní humor, ironii, nadsázku, situační komiku a parodii pohádkového stylu
Vypravěč není přítomen klasický vypravěč, děj je zprostředkován prostřednictvím dialogů postav
Hlavní myšlenka tradiční pohádkové schéma lze využít k humoru i kritickému pohledu na lidské vlastnosti, přičemž úspěch hrdiny závisí i na pomoci druhých
Literárněhistorický kontext 20. století, české divadlo, tvorba autorské dvojice Svěrák–Smoljak, blízkost poetice Divadla Járy Cimrmana
  • Zařazení díla do tvorby autorů
    • Hra patří k tvorbě autorské dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, která je spojena především s inteligentním humorem, parodií a stylizací.
    • Text navazuje na jejich oblibu v práci s českou divadelní tradicí, mystifikací a záměrným převracením známých žánrových postupů.
    • Na rozdíl od her přímo spojených s postavou Járy Cimrmana jde o samostatně fungující pohádkovou komedii, přesto se zde uplatňuje podobný typ humoru.
    • Dílo využívá známé pohádkové motivy, ale nahlíží na ně s odstupem, ironií a komickou nadsázkou.
  • Děj díla
    • V centru příběhu stojí princ, který se vydává na cestu za vysvobozením princezny ze zajetí draka.
    • Nejde však o zcela tradičního pohádkového hrdinu – jeho vystupování i okolnosti cesty jsou pojaty komicky a s vědomým narušováním pohádkových očekávání.
    • Na své pouti princ potkává trojici neobyčejných pomocníků: Dlouhého, Širokého a Krátkozrakého.
    • Každý z nich má zvláštní schopnost, která se během výpravy ukáže jako důležitá.
    • Dlouhý se umí natáhnout do velké délky, Široký dokáže měnit objem svého těla a Krátkozraký má mimořádně ostrý zrak, přestože jeho jméno působí opačně.
    • Společně překonávají překážky, které by princ sám nezvládl.
    • Děj směřuje k pohádkovému cíli, tedy k záchraně princezny a porážce nebezpečí, ale jednotlivé situace jsou zpracovány s humorem a záměrným zlehčením hrdinského patosu.
    • Napětí je průběžně oslabováno komickými dialogy, slovními hříčkami a absurdními situacemi.
    • Hra tak spojuje tradiční pohádkovou osnovu s moderním, ironickým pohledem na žánr.
  • Kompozice a výstavba
    • Kompozice je chronologická a přehledná, odpovídá modelu pohádkové cesty za splněním úkolu.
    • Děj je vystavěn dramaticky, tedy pomocí scén, dialogů a střídání situací na jevišti.
    • Jednotlivé epizody na sebe navazují jako zastavení na cestě hrdiny.
    • Významnou roli má kontrast mezi očekávanou vážností pohádkového příběhu a jeho komickým podáním.
    • Pointy často nevycházejí z velkých činů, ale z drobných lidských slabostí, nedorozumění nebo jazykového humoru.
  • Postavy
    • Princ
      • Hlavní hrdina výpravy za princeznou.
      • Není vykreslen jako bezchybný a jednoznačně vznešený pohádkový rek, ale spíše jako postava, na níž se dá ukázat komické oslabení tradičního hrdinství.
      • Bez pomoci druhých by svého cíle nedosáhl.
    • Dlouhý
      • Jeden z princových pomocníků.
      • Jeho typickou vlastností je schopnost natáhnout své tělo do mimořádné délky.
      • Představuje užitečnou sílu při překonávání vzdáleností a překážek.
    • Široký
      • Další člen trojice pomocníků.
      • Vyniká tím, že dokáže své tělo rozšířit a zvětšit, čímž zasahuje do dění silou i objemem.
      • Patří k výrazně komickým postavám díky samotnému principu své schopnosti i způsobu jejího využití.
    • Krátkozraký
      • Třetí z neobyčejných pomocníků.
      • Navzdory jménu vidí na obrovské vzdálenosti a jeho schopnost je založena na paradoxu.
      • Právě rozpor mezi jménem a skutečnými schopnostmi je zdrojem humoru.
    • Princezna
      • Cíl princovy cesty a tradiční pohádkový motiv zachraňované postavy.
      • Je součástí klasické pohádkové situace, kterou hra zároveň trochu zlehčuje a paroduje.
    • Drak
      • Typický pohádkový protivník.
      • V rámci hry je tento motiv zpracován tak, aby vedle napětí vyvolával také komický účinek.
    • Vedlejší postavy
      • Objevují se i další pohádkově stylizované postavy spojené s prostředím království a s princovou výpravou.
      • Jejich úloha spočívá především v dotváření pohádkového rámce a v podpoře humorného vyznění hry.
  • Témata a motivy
    • Hlavním tématem je cesta za splněním úkolu a vysvobozením princezny.
    • Důležitým tématem je spolupráce – hrdina neuspěje sám, ale díky schopnostem svých společníků.
    • Hra tematizuje i rozdíl mezi zdáním a skutečností, například v případě jmen a vlastností postav.
    • Významným motivem je parodie tradiční pohádky.
    • Objevují se motivy neobyčejných darů, zkoušek, nebezpečí, odvahy a odměny.
    • Vedle toho je silně přítomen motiv humoru, který rozbíjí klasickou pohádkovou vznešenost.
  • Jazyk a stylistické prostředky
    • Jazyk hry je živý, svižný a založený především na dialozích.
    • Autoři pracují s kontrastem mezi spisovným pohádkovým vyjadřováním a civilní, místy hovorovou mluvou.
    • Časté jsou slovní hříčky, ironie, nadsázka a situační humor.
    • Komický efekt vzniká i z doslovného chápání některých situací a z paradoxů.
    • Postavy často mluví způsobem, který záměrně narušuje očekávanou pohádkovou stylizaci.
    • Důležitá je i divadelnost textu – smysl nevzniká jen ze slov, ale i z herecké akce, gest a načasování replik.
  • Znaky pohádky a parodie
    • V díle najdeme typické pohádkové prvky: prince, princeznu, draka, výpravu, nadpřirozené schopnosti i šťastné směřování děje.
    • Současně jsou tyto prvky využity parodicky.
    • Autoři si pohrávají s tím, co čtenář nebo divák od pohádky očekává, a tato očekávání narušují.
    • Hrdinské situace bývají odlehčeny humorem a vážné motivy bývají podány s nadsázkou.
    • Parodie však neznamená popření pohádky, ale spíše hravé a inteligentní přepracování tradiční látky.
  • Interpretace díla
    • Hru lze číst jako zábavnou pohádku pro děti i dospělé, ale také jako text, který si uvědomuje vlastní žánrovost.
    • Nejde jen o příběh záchrany princezny, ale i o komentář ke klasickým pohádkovým schématům.
    • Autoři ukazují, že hrdinství nemusí být vznešené a nedotknutelné, ale může být lidské, nedokonalé a směšné.
    • Význam díla spočívá i v tom, že humor nesnižuje hodnotu pohádkového světa, ale naopak jej oživuje a zpřístupňuje modernímu publiku.
    • Pod komickou vrstvou zůstává zachováno poselství o důležitosti pomoci, přátelství a využití různých schopností pro společný cíl.
  • Možné využití u maturity
    • Jde o vhodné dílo pro rozbor dramatu, protože je dobře přehledné a jazykově výrazné.
    • Snadno se na něm ukazuje rozdíl mezi epikou a dramatem – chybí vypravěč, příběh se odvíjí v přímé řeči postav.
    • Lze na něm vysvětlit pojmy parodie, pohádkové motivy, dramatický dialog a charakterizace postav prostřednictvím řeči a jednání.
    • Výhodou je i možnost porovnání s klasickými lidovými či autorskými pohádkami.
    • Dílo zároveň reprezentuje specifickou podobu českého humoru druhé poloviny 20. století.