„Fakt“ nebo „fact“? Když anglicismy převálcují pravidla

V dnešní propojené době se setkáváme s angličtinou na každém kroku. Ať už sledujeme seriály v originálním znění, brouzdáme po sociálních sítích, nebo pracujeme v mezinárodní firmě, její vliv je nepopiratelný. Angličtina se tak stává nejen nástrojem komunikace, ale i zdrojem slov, která stále častěji pronikají do naší mateřštiny. Je to přirozený vývoj, nebo hrozba pro čistotu a srozumitelnost češtiny?

Úvod: Vliv angličtiny na současnou češtinu

„Máme call, pak musíme checknout feedback na ten nový feature a dát dohromady report, deadline je fakt šibeniční.“ Věta, která by ještě před dvaceti lety zněla jako zmatený blábol, je dnes v mnoha kancelářích běžnou realitou. Anglicismy se staly součástí našeho každodenního slovníku, a to nejen v pracovním prostředí. Používají je teenageři, marketéři i politici.

Jazyk je živý organismus, který se neustále vyvíjí a reaguje na okolní svět. Přijímání slov z cizích jazyků není nic nového – čeština je plná slov německého, francouzského či latinského původu. Současná vlna anglicismů je však specifická svou intenzitou a rychlostí, s jakou se šíří. Otázkou zůstává, kde leží hranice mezi obohacením jazyka a jeho zbytečným rozmělňováním.

Proč anglicismy pronikají do češtiny?

Důvodů, proč dáváme přednost anglickým výrazům před českými, je hned několik.

  • Globalizace a technologie: Internet, software, věda a byznys jsou obory, kde dominuje angličtina. Nové pojmy a technologie často přicházejí rovnou se svým anglickým názvem a český ekvivalent buď neexistuje, nebo se nestihne včas ujmout. Slova jako startup, software nebo podcast jsou toho jasným příkladem.
  • Pocit prestiže a modernosti: Používání anglických slov může působit „cool“ a světácky. Zejména v korporátní sféře a marketingu se anglicismy staly symbolem profesionality a moderního přístupu. Říct, že máte meeting, zní pro někoho zkrátka lépe než obyčejná schůzka.
  • Stručnost a úspornost: Některé anglické výrazy jsou kratší a údernější než jejich české protějšky. Například deadline je rychlejší než termín odevzdání a feedback je úspornější než zpětná vazba.
  • Vliv médií a popkultury: Filmy, seriály, hudba a videohry k nám proudí převážně v angličtině. S nimi přebíráme i specifickou terminologii, slang a fráze, které se postupně stávají součástí běžné mluvy.

Nejčastější příklady a jejich správné české ekvivalenty

Někdy je použití anglicismu opodstatněné, jindy však existuje plnohodnotná a často i přesnější česká alternativa. Podívejme se na několik častých příkladů:

  • Meeting -> schůzka, jednání, porada
    • Česká slova dokážou lépe rozlišit, zda jde o formální jednání, nebo neformální setkání.
  • Deadline -> termín, lhůta
    • Slovo termín je naprosto srozumitelné, přesné a v češtině pevně zakořeněné.
  • Challenge -> výzva
    • Proč přijímat challenge, když můžeme čelit výzvě? Český výraz je stejně dynamický.
  • Event -> událost, akce
    • Plánujete firemní akci, nebo společenskou událost? Čeština nabízí jasné možnosti.
  • Issue -> problém, záležitost, téma, otázka
    • Anglické issue je velmi obecné. Čeština nám umožňuje být mnohem konkrétnější – je to skutečně problém, nebo jen téma k diskusi?
  • Basically / Literally -> v podstatě / doslova
    • Tato slovíčka se často používají jako výplňková, aniž by nesla svůj původní význam. Jejich nadužívání ochuzuje projev.
  • Feedback -> zpětná vazba
    • Ačkoliv je delší, český termín je zcela přesný a v mnoha oborech již standardizovaný.
  • Sorry -> promiň(te), omlouvám se
    • Použití anglického „sorry“ v běžné české konverzaci působí často nepatřičně, zvláště když máme k dispozici dokonalé české ekvivalenty.

Dopady na srozumitelnost a čistotu jazyka

Nekritické přejímání anglicismů s sebou nese několik rizik. Tím nejzjevnějším je bariéra v komunikaci. Zatímco pro mladou generaci nebo zaměstnance v IT firmě je „call s updatem na nový release“ běžná věc, pro jejich rodiče či prarodiče to může být naprosto nesrozumitelný jazyk. Vzniká tak generační a sociální propast.

Dalším problémem je ztráta jazykové nuance. Jak ukázal příklad se slovem issue, čeština je často schopna jemněji a přesněji rozlišovat významy, které angličtina shrne pod jeden obecný termín. Používáním anglicismů se o tuto bohatost a přesnost dobrovolně ochuzujeme.

V neposlední řadě vede mísení jazyků ke vzniku takzvaného „czenglish“ – hybridního jazyka plného krkolomných vazeb a nesprávně skloňovaných slov (challengí, eventu, lajkovat). I když se jazyk přirozeně ohýbá, některé novotvary působí spíše komicky a svědčí o neznalosti pravidel obou jazyků.