| Autor | Jan Drda |
|---|---|
| Název díla | Hrátky s čertem |
| Literární druh | drama |
| Literární žánr | pohádková veselohra, divadelní hra |
| Rok vydání | 1945 |
| Téma | souboj dobra a zla, lidská chamtivost, pokušení, odvaha, důvtip a vítězství obyčejného člověka nad pekelnými silami |
| Motivy | čerti, peklo, princezna, poustevna, kouzla, zakletí, vojenská odvaha, zkoušky, pyšné a rozmarné chování, spravedlnost |
| Prostředí | pohádkové království, les, poustevna, královský zámek, peklo |
| Čas | neurčitý pohádkový čas |
| Kompozice | chronologická, děj je vystavěn jako sled na sebe navazujících dramatických situací |
| Vypravěč / forma | dramatická forma, děj je zprostředkován především dialogy a scénickými poznámkami |
| Jazyk | spisovný i hovorový, živý, výrazně stylizovaný, místy lidový, s humorem, slovními hříčkami a nadsázkou |
| Hlavní myšlenka | poctivost, statečnost a zdravý rozum mají větší sílu než pýcha, zlo a nadpřirozené nástrahy |
- Kontext díla
- Hrátky s čertem patří k nejznámějším českým pohádkovým hrám 20. století.
- Jan Drda v díle navazuje na lidovou pohádkovou tradici, ale spojuje ji s moderním divadelním humorem a svižnými dialogy.
- Hra vznikla krátce po druhé světové válce a odráží důvěru v obyčejného člověka, který dokáže přemoci zlo.
- Dílo se trvale uplatňuje na divadelních scénách a stalo se součástí českého kulturního povědomí i díky filmovému zpracování.
- Literárněhistorický kontext
- Jan Drda byl český prozaik, dramatik a publicista 20. století.
- Ve své tvorbě často pracoval s lidovými motivy, humorem, satirou i důrazem na morální hodnoty.
- Po druhé světové válce byla v české literatuře silná potřeba obnovit jistotu, řád a víru ve spravedlnost, což se v pohádkově laděných hrách výrazně projevovalo.
- Mezi další známá Drdova díla patří například Němá barikáda nebo pohádka Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert.
- Děj díla
- Do děje vstupuje vysloužilý voják Martin Kabát, který se nebojí světa ani pekla a vydává se hledat nocleh a nové štěstí.
- Dostává se k poustevně, kolem níž se šíří pověsti o čertech a zlých silách.
- Ukáže se, že do lidského světa zasahují pekelné mocnosti a že jejich cílem jsou mimo jiné pyšné a hříšné ženy z královského prostředí.
- V centru příběhu stojí také princezna Dišperanda a Káča, které se kvůli svým vlastnostem dostávají do nebezpečí.
- Martin Kabát se postupně střetává s čerty, přelstí je a zasahuje i do událostí na královském zámku.
- Pomocí odvahy, důvtipu a vojenské přímočarosti narušuje pekelné plány.
- V závěru jsou pekelné síly poraženy, narušený řád je obnoven a lidské postavy jsou vysvobozeny z moci zla.
- Kompozice a výstavba děje
- Drama je vystavěno přehledně a srozumitelně, aby bylo snadno inscenovatelné i divácky přitažlivé.
- Děj postupuje přímočaře bez složitých časových posunů.
- Jednotlivé situace jsou založeny na kontrastu lidského světa a pekla.
- Napětí vzniká ze střetu chytrého a nebojácného člověka s nadpřirozenými silami.
- Vedle hlavní dějové linie se uplatňuje i komická rovina, založená na záměnách, slovních soubojích a zesměšnění čertů.
- Postavy
- Martin Kabát
- vysloužilý voják a hlavní hrdina
- statečný, přímočarý, chytrý, praktický a nebojácný
- jedná rázně, nenechá se zastrašit peklem ani autoritami
- představuje obyčejného člověka, který vítězí rozumem a odvahou
- Princezna Dišperanda
- královská dcera
- pyšná, rozmarná, umíněná a panovačná
- její chování ji činí zranitelnou vůči pekelným silám
- patří k postavám, na nichž se ukazuje kritika pýchy a rozmazlenosti
- Káča
- vesnická dívka
- hlučná, upovídaná, prostá, temperamentní a svérázná
- má komickou funkci a výrazně oživuje děj
- navazuje na tradiční pohádkový typ prosté, ale živé lidové postavy
- Lucius
- čert z pekla
- vystupuje sebejistě, ale není neporazitelný
- reprezentuje pekelnou moc zasahující do lidského světa
- v konfrontaci s Martinem Kabátem se ukazuje, že zlo lze přelstít
- Omnimor
- vyšší pekelný představitel
- důstojný, hrozivý, ale zároveň v rámci pohádkové stylizace i komicky odlehčený
- představuje organizovanou moc pekla a jeho řád
- Scholastika
- poustevnice
- přísná, ctnostná a nábožensky založená
- žije stranou světa a staví se proti ďábelským silám
- do děje vnáší motiv askeze a mravního řádu
- Solfernus
- čert
- spojený s pekelnými machinacemi a službou vyšším ďábelským silám
- doplňuje galerii démonických postav, které jsou v dramatu zároveň hrozivé i směšné
- Král
- vládce království a otec princezny
- spíše bezradný, slabší a méně rozhodný
- nedokáže účinně čelit problémům, které působí jeho dcera i pekelné síly
- Martin Kabát
- Témata a motivy
- Souboj dobra a zla
- základní pohádkový motiv celého dramatu
- dobro není reprezentováno jen nadpřirozenou mocí, ale hlavně obyčejným poctivým člověkem
- Pokušení a trest
- postavy jsou zkoušeny svými slabostmi, zejména pýchou, marnivostí a nerozumností
- zlo usiluje o ty, kdo mu svým jednáním otevírají cestu
- Síla lidového hrdiny
- Martin Kabát není urozený ani kouzelný hrdina
- uspívá díky zkušenosti, odvaze a zdravému rozumu
- Zesměšnění pekla
- čerti nejsou jen děsiví, ale často i směšní
- humor oslabuje jejich moc a činí je porazitelnými
- Souboj dobra a zla
- Jazyk a styl
- Jazyk je velmi živý, dramatický a snadno zapamatovatelný.
- Drda využívá svižné dialogy, které podporují jevištní spád.
- Časté jsou lidové obraty, rčení, expresivní výrazy a humorná nadsázka.
- Postavy se vyjadřují odlišně podle svého postavení a povahy:
- Martin Kabát mluví jednoduše, rázně a věcně, často s vojenskou přímostí,
- čerti používají vznešenější i stylizovaný jazyk, který může působit pateticky i komicky,
- Káča se vyjadřuje bezprostředně, hlučně a lidově,
- královské postavy mají kultivovanější, ale místy afektovaný projev.
- Výrazná je teatralita textu, která se opírá o slovní humor i situační komiku.
- Znaky dramatu v díle
- Text je určen k divadelnímu provedení.
- Děj se rozvíjí pomocí dialogů a monologů.
- Autor používá scénické poznámky, které pomáhají s inscenací.
- Neobjevuje se klasický vypravěč jako v próze.
- Důležitá je akčnost, střet postav a postupné dramatické vyhrocování situací.
- Typické rysy díla
- spojení pohádky, humoru a divadelní hravosti
- výrazný kontrast mezi lidovým hrdinou a nadpřirozeným světem
- moralita skrytá pod zábavným dějem
- dobře zapamatovatelné a jasně charakterizované postavy
- vhodnost pro jevištní i filmové zpracování
- Možná interpretace
- Dílo lze chápat jako oslavu prostého člověka, který si poradí i tam, kde selhávají autority.
- Peklo zde nepředstavuje jen nadpřirozené zlo, ale i pýchu, domýšlivost a lidskou slabost.
- Hra ukazuje, že zlo bývá nebezpečné, ale zároveň může být odhaleno, zesměšněno a přemoženo.
- Důležitou roli hraje i lidová spravedlnost – každý nakonec naráží na důsledky svého jednání.
- Využití u maturity
- Dílo je vhodné pro rozbor dramatu, pohádkových motivů i charakteristiky postav.
- Při ústní zkoušce je dobré zdůraznit:
- že jde o pohádkovou veselohru,
- že hlavním hrdinou je vysloužilý voják Martin Kabát,
- že zásadními motivy jsou čerti, pokušení, pýcha a vítězství rozumu,
- že jazyk je založen na živých dialozích a lidovém humoru,
- že hra spojuje zábavnost s mravním poselstvím.