V kariéře každého herce se občas objeví film, na který by nejraději zapomněl. Pro Adama Sandlera, kdysi krále nenáročných komedií 90. let, je takovým filmem bezpochyby Jack and Jill. Snímek z roku 2011 se stal nejen kritickým a komerčním neúspěchem, ale také symbolem tvůrčího vyhoření a lenosti, která v té době sužovala Sandlerovu produkční společnost Happy Madison. Jack and Jill není jen špatný film. Je to film historicky špatný, který drží nechvalně proslulý rekord v počtu Zlatých malin a dodnes slouží jako odstrašující příklad toho, jak se komedie dělat nemá.
Příběh, který nikoho nezajímal
Základní premisa filmu je jednoduchá a zároveň děsivá. Adam Sandler hraje dvojroli sourozenců. Jack Sadelstein je úspěšný reklamní manažer v Los Angeles, který má krásnou ženu (Katie Holmes), dvě děti a zdánlivě dokonalý život. Jeho jediným problémem je jeho dvojče, sestra Jill (rovněž Adam Sandler), která žije v Bronxu a každý rok ho přijíždí navštívit na Den díkůvzdání.
Jill je ztělesněním všeho, co Jack nesnáší. Je hlučná, neomalená, pasivně agresivní a sociálně neohrabaná. Její návštěva, původně plánovaná na pár dní, se protáhne a Jackův život se začne hroutit pod náporem její otravné přítomnosti. A to je v podstatě celý děj. Film se zoufale snaží vytvořit komické situace z jejich vzájemné averze, ale výsledkem je jen série trapných a nevtipných scének.
Aby toho nebylo málo, scénář přidává bizarní vedlejší linku. Jack potřebuje pro svou novou reklamní kampaň na kávu Dunkin‘ Donuts získat legendárního herce Al Pacina. Pacino, hrající přehnanou verzi sebe sama, se shodou neuvěřitelných náhod zamiluje do Jill. Jack je tak nucen svou sestru přemlouvat, aby s Pacinem trávila čas, což vede k ještě bizarnějším a méně vtipným situacím.
Humor, který nefunguje
Komedie stojí a padá na humoru. V případě Jack and Jill padá do bezedné propasti. Film se spoléhá na nejnižší formu humoru, jakou si lze představit.
- Sandler jako Jill: Hlavní problém je samotné ztvárnění Jill. Sandler si nasadil paruku, šaty a mluví pisklavým, otravným hlasem. Nejde o promyšlenou komediální postavu, ale o karikaturu bez špetky lidskosti nebo vtipu. Každá scéna s Jill je testem divákovy trpělivosti. Její chování není roztomile nešikovné, je prostě nesnesitelné.
- Fekální a tělesný humor: Film je plný vtipů o pocení, plynatosti a dalších tělesných funkcích. Scéna, kde Jill zanechá v koupelně obrovskou stopu po svém zpoceném těle, nebo moment, kdy papoušek opakovaně trousí na lidi, jsou vrcholem tvůrčí bezradnosti.
- Nekonečné opakování: Vtipy, které nebyly vtipné napoprvé, se opakují stále dokola. Ať už jde o Jillinu závislost na sladkostech, jejího mluvícího papouška, nebo její neustálé stěžování si.
- Agresivní product placement: Jack and Jill je v podstatě jedna velká reklama. Značky jako Dunkin‘ Donuts, Coca-Cola, Pepto-Bismol nebo plavby Royal Caribbean nejsou jen součástí scény, jsou přímo vetkány do děje. Vrcholem je scéna, kde Al Pacino natáčí reklamu na „Dunkaccino“ a v rapovém kostýmu křičí své jméno. Je to moment tak surreální a trapný, že se stal legendárním symbolem celého filmu.
Herecké obsazení v pasti
Je záhadou, proč se tolik známých tváří upsalo projektu s tak slabým scénářem.
Adam Sandler ve své dvojroli selhává na plné čáře. Jako Jack je jen další variací na svou typickou postavu mírně naštvaného, ale v jádru dobrého chlapa. Jako Jill je však naprosto nesnesitelný. Chybí mu jakýkoli cit pro komediální načasování a jeho výkon je spíše otravný než zábavný.
Al Pacino je největší tragédií filmu. Sledovat jednoho z nejlepších herců historie, jak se ponižuje v roli karikatury sebe sama, je bolestivé. Jeho posedlost Jill nedává smysl a jeho scény působí jako výkřik o pomoc. Scéna s reklamou na Dunkaccino je momentem, který navždy pošpinil jeho jinak hvězdnou filmografii.
Katie Holmes jako Jackova manželka nemá prakticky žádnou roli. Její postava slouží jen k tomu, aby stála po boku svého manžela, občas pronesla nějakou nezajímavou repliku a tvářila se chápavě. Je to naprosto promarněný talent.
Film je také plný cameí od Sandlerových přátel a známých osobností, jako jsou Johnny Depp, Shaquille O’Neal nebo David Spade. Jejich přítomnost však působí spíše jako povinná laskavost než jako smysluplné obohacení děje.
Odkaz filmové katastrofy
Kritici film doslova roztrhali. Na serveru Rotten Tomatoes si drží pouhá 3 % pozitivních recenzí, což ho řadí mezi nejhůře hodnocené filmy všech dob. Diváci nebyli o nic milosrdnější.
Největší „úspěch“ si film připsal na udílení Zlatých malin, anticen pro nejhorší filmy roku. Jack and Jill vytvořil historický rekord, když zvítězil v každé z deseti kategorií, ve kterých byl nominován. Získal malinu za nejhorší film, nejhoršího herce (Sandler za Jacka), nejhorší herečku (Sandler za Jill), nejhoršího herce ve vedlejší roli (Al Pacino), nejhorší scénář i nejhorší režii. Tento „čistý zisk“ se od té doby žádnému jinému filmu nepodařil.
Jack and Jill je dokonalou ukázkou toho, co se stane, když se talentovaní lidé přestanou snažit a spolehnou se jen na své jméno. Je to líný, nevtipný a cynický produkt, který uráží inteligenci diváka.
Závěr
Jack and Jill není komedie, kterou byste si pustili pro zasmání, ani film, který by byl „tak špatný, až je dobrý“. Je to prostě jen špatný film. Je to bolestivá podívaná plná trapných vtipů, otravných postav a nepochopitelného hereckého obsazení. Pokud jste ho neviděli, ušetřete si čas. A pokud ano, pravděpodobně se snažíte, stejně jako Adam Sandler, na tento filmový omyl co nejrychleji zapomenout. Je to film, kterému je nejlepší se vyhnout. Ztráta času a ukázka toho, jak hluboko může komerční komedie klesnout.