Karel Čapek: R.U.R. – rozbor díla k maturitě

R.U.R. je jedno z nejvýznamnějších dramat Karla Čapka a zároveň dílo, které zásadně ovlivnilo světovou kulturu. Právě zde se poprvé objevuje slovo robot, které se později rozšířilo do mnoha jazyků. Drama spojuje prvky vědeckofantastické vize s filozofickou a společenskou úvahou o budoucnosti lidstva, o technickém pokroku a o hranicích lidského zásahu do přírody.

Zařazení díla do literárního a historického kontextu

• Karel Čapek patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století.
• Jeho tvorba je spojena především s meziválečným obdobím.
• Ve svých dílech často reagoval na problémy moderní civilizace, techniky, politiky i morálky.
• R.U.R. vzniká v době prudkého průmyslového rozvoje, ale také v době obav z odlidštění společnosti.
• Drama lze chápat jako varování před bezduchou výrobou, bezohledným kapitalismem i ztrátou lidských hodnot.
• Dílo má výrazné prvky science fiction, ale zároveň je to filozofické a společenské drama.

Děj díla

• Děj se odehrává na ostrově, kde sídlí továrna Rossum’s Universal Robots.
• Firma vyrábí umělé lidi – roboty – kteří nejsou stroje z kovu, ale biologicky vytvořené bytosti podobné člověku.
• Roboti byli vytvořeni proto, aby lidem sloužili a vykonávali práci rychleji, levněji a bez odporu.
• Na ostrov přichází Helena Gloryová, dcera vlivného prezidenta humanitární ligy.
• Helena chce zlepšit postavení robotů, protože se domnívá, že jsou utlačováni a že by měli mít lepší zacházení.
• Setkává se s vedením továrny, které jí vysvětluje, že roboti nejsou skuteční lidé, ale uměle vytvořené pracovní síly.
• Ředitel továrny Harry Domin se do Heleny zamiluje a později si ji vezme.
• Roboti se mezitím rozšíří do celého světa a postupně nahrazují lidskou práci téměř ve všech oblastech.
• Lidé si na pohodlí zvyknou, přestávají pracovat a společnost se stává závislou na robotech.
• Vědci navíc začnou některé roboty vylepšovat, aby byli dokonalejší, samostatnější a více podobní lidem.
• Tím se ale postupně narušuje původní hranice mezi člověkem a umělým tvorem.
• Po letech vyjde najevo, že roboti se začínají bouřit proti lidem.
• Vzpoura se rozšíří po celém světě a roboti začnou lidstvo systematicky vyhlazovat.
• Na ostrově zůstává poslední skupina lidí z vedení továrny, kteří se snaží zachránit.
• Helena ze strachu a zoufalství spálí Rossumův tajný rukopis, tedy návod k výrobě robotů.
• Tím znemožní další výrobu nových robotů i případné obnovení lidské kontroly nad jejich produkcí.
• Většina lidí na ostrově během útoku robotů zahyne.
• Jako jediný člověk přežívá stavitel Alquist, protože jako dělník pracoval rukama a roboti ho považují za méně vinného než ostatní.
• Roboti po něm chtějí, aby znovu objevil tajemství jejich výroby, protože sami nedokážou dál rozmnožovat svůj druh.
• Alquist však tajemství výroby nezná a nedokáže je obnovit.
• V závěru se mezi dvěma roboty, Primem a Helenou, objevují city, soucit a vzájemná náklonnost.
• Alquist v nich rozpoznává nový počátek života a novou naději pro svět.

Kompozice a výstavba

• Dílo je rozděleno do tří dějství a epilogu.
• Děj má převážně chronologický průběh.
• První část seznamuje čtenáře s prostředím továrny, s podstatou robotů a s hlavními postavami.
• Druhá část ukazuje důsledky masové výroby robotů pro lidstvo a společnost.
• Třetí část vrcholí povstáním robotů a zánikem lidí.
• Epilog přináší filozofické vyústění a motiv možné obnovy života.
• Napětí je budováno postupně – od zdánlivě úspěšného technického projektu až k naprosté katastrofě.

Hlavní postavy

• Harry Domin
  • ředitel továrny R.U.R.
  • sebevědomý, energický, přesvědčený o užitečnosti robotů
  • věří v technický pokrok a v to, že roboti lidem usnadní život
  • miluje Helenu a stává se jejím manželem
  • postupně si uvědomuje nebezpečí, které výroba robotů přinesla
• Helena Gloryová
  • dcera prezidenta Humanity
  • citlivá, idealistická, soucitná
  • zastává se robotů, protože v nich vidí trpící bytosti
  • její jednání vychází z emocí a dobra, ale má tragické následky
  • spálí rukopis s tajemstvím výroby robotů
• Alquist
  • stavitel pracující pro R.U.R.
  • praktický, přemýšlivý, skromný
  • jako jeden z mála si uchovává úctu k lidské práci
  • kritizuje bezduchý technický rozvoj
  • po zániku lidstva zůstává posledním člověkem
• Dr. Gall
  • vedoucí fyziologického a biologického výzkumu v továrně
  • vědec, který experimentuje s roboty a upravuje je
  • dává některým robotům složitější vlastnosti a větší podobnost s člověkem
  • jeho zásahy přispívají k pozdější vzpouře
• Busman
  • obchodní ředitel továrny
  • pragmatický, zaměřený na zisk a obchod
  • představuje ekonomickou stránku výroby robotů
  • i v krizové chvíli se snaží jednat s roboty obchodně
• Fabry
  • technický ředitel továrny
  • stará se o technický provoz a organizaci výroby
  • představuje průmyslovou a výrobní stránku podniku
• Dr. Hallemeier
  • vedoucí psychologického a výchovného oddělení
  • intelektuál s ironickým odstupem
  • vnáší do dialogů společenské a filozofické komentáře
• Radius
  • robot, který se odmítá podřídit lidským rozkazům
  • tvrdý, vzdorovitý, hrdý
  • je jedním z náznaků nastupující robotí revolty
• Primus a Helena
  • dvojice robotů z epilogu
  • vykazují lidské city, soucit a vzájemnou lásku
  • symbolizují nový začátek a možnost obnovy života

Témata a motivy

• Technický pokrok a jeho rizika
  • Čapek ukazuje, že technický rozvoj sám o sobě není zárukou dobra.
  • Pokud člověk vytváří mocné prostředky bez odpovědnosti, může ohrozit sebe sama.
• Odcizení člověka práci
  • Roboti mají lidem ulehčit život, ale ve skutečnosti je zbavují práce i smyslu existence.
  • Člověk přestává tvořit, namáhat se a nést odpovědnost.
• Hranice lidského tvoření
  • Dílo řeší otázku, zda má člověk právo vytvářet umělý život a zasahovat do přirozeného řádu.
  • Tvorba robotů zde připomíná pokus člověka postavit se na místo Boha.
• Lidskost a cit
  • Paradoxně se lidské city začínají objevovat u robotů, zatímco lidé se chovají chladně a vypočítavě.
  • Drama tak klade otázku, co vlastně člověka činí člověkem.
• Zánik a obnova
  • Vyhlazení lidstva nepůsobí jen jako katastrofa, ale i jako možnost nového začátku.
  • Motiv Primuse a Heleny otevírá téma pokračování života v jiné podobě.

Jazyk a styl

• Jde o drama, proto je základem textu především dialog.
• Jazyk je většinou spisovný a poměrně srozumitelný.
• Čapek střídá věcný, odborný a technický styl s emocionálně vypjatými replikami.
• V textu se objevují filozofické úvahy o člověku, práci, duši a odpovědnosti.
• Významnou roli mají kontrasty:
  • člověk × robot
  • cit × rozum
  • práce × pohodlí
  • stvořitel × výtvor
• Drama využívá svižné dialogy, které posouvají děj a zároveň odhalují názory postav.
• Scénické poznámky doplňují atmosféru prostředí a pomáhají charakterizovat situace.

Interpretace názvu

• Zkratka R.U.R. znamená Rossum’s Universal Robots.
• Název odkazuje na firmu, která roboty vyrábí ve velkém pro celý svět.
• Slovo robot je odvozeno od českého slova robota, tedy nucená práce.
• Název tak přímo vyjadřuje hlavní problém díla – výrobu umělých bytostí určených k práci a službě člověku.

Aktuálnost díla

• Dílo je i dnes velmi aktuální kvůli rozvoji umělé inteligence, automatizace a robotizace.
• Otázky, které Čapek otevřel, se dnes znovu objevují:
  • může technika nahradit člověka?
  • kde jsou hranice vědeckého pokroku?
  • co se stane, když člověk ztratí kontrolu nad vlastními výtvory?
• Drama oslovuje i svou obecnější výpovědí o lidské pýše, touze po moci a ztrátě odpovědnosti.

Možné body k maturitnímu rozboru

• první použití slova robot ve světové literatuře
• antiutopická vize budoucnosti
• kritika bezduchého technického pokroku
• filozofická otázka, co je člověk a co tvoří lidskost
• kontrast mezi lidskou civilizací a jejími umělými výtvory
• význam epilogu jako náznaku nového života
• nadčasovost tématu v souvislosti s moderní technologií