Trpný rod neboli pasivum je gramatický nástroj, který má v češtině své pevné místo. Mnoho textů se bez něj neobejde, zejména v odborném nebo úředním stylu. Často se ale setkáváme s jeho nadužíváním, které vede ke kostrbatým, neosobním a špatně srozumitelným větám. Jak tedy poznat, kdy je trpný rod na místě a kdy je lepší se mu vyhnout?
Co je to trpný rod a jak se tvoří
Zatímco v činném (aktivním) rodě podmět věty něco aktivně vykonává („Petr staví dům.“), v trpném (pasivním) rodě je podmět dějem naopak zasahován („Dům je stavěn Petrem.“). Původce děje se buď neuvádí vůbec, nebo je odsunut na vedlejší kolej.
V češtině máme dva hlavní způsoby, jak trpný rod vytvořit:
- Opisné pasivum: Tvoří se spojením slovesa být a příčestí trpného od významového slovesa. Například: Dům byl postaven. Zpráva bude odeslána. Zákon je schvalován.
- Zvratné pasivum: Tvoří se spojením významového slovesa ve 3. osobě a zvratného zájmena se. Například: Dům se staví. Vstupenky se prodávají zde. Jak se to řekne správně?
Kdy je trpný rod vhodný a proč
Trpný rod není chyba. V některých situacích je dokonce tou nejlepší volbou. Hodí se především tehdy, když:
- Původce děje je neznámý nebo nedůležitý.
- „Moje kolo bylo ukradeno.“ (Nevíme, kdo ho ukradl.)
- „Hrad byl založen ve 13. století.“ (Konkrétní zakladatel není pro sdělení podstatný.)
- Chceme zdůraznit samotný děj nebo jeho výsledek, nikoli toho, kdo ho vykonal.
- „Všechny pokoje byly uklizeny.“ (Důležité je, že je uklizeno, ne kdo uklízel.)
- „Tato kniha se dobře prodává.“ (Zaměřujeme se na úspěch knihy, ne na lidi, kteří ji kupují.)
- Píšeme v odborném, vědeckém nebo administrativním stylu. Pasivum pomáhá vytvořit objektivní a neosobní tón.
- „Vzorky byly odebrány a následně analyzovány.“
- „Žádosti musí být podány do konce měsíce.“
Kdy se trpný rod stává kostrbatým a nejasným
Problém nastává, když se trpný rod používá bezdůvodně tam, kde by přirozeněji zněl rod činný. Text pak působí těžkopádně, byrokraticky a někdy i alibisticky.
Dejte si pozor na tyto případy:
- Zastírá odpovědnost: Věta „Byla udělána chyba.“ zní, jako by se chyba stala sama od sebe. Přímější a upřímnější je říct: „Udělali jsme chybu.“
- Zbytečně větu komplikuje: Proč psát „Oběd byl uvařen maminkou,“ když můžeme jednoduše a přirozeněji napsat „Maminka uvařila oběd“?
- Působí neosobně a odtažitě: Nadměrné užívání pasiva vytváří mezi autorem a čtenářem zbytečnou bariéru. Text ztrácí dynamiku a energii.
Příklady správného a nevhodného použití
Pojďme se podívat na několik konkrétních srovnání.
Vhodné použití:
- „Silnice se v zimě udržuje solením.“ (Obecné konstatování, původce není důležitý.)
- „V roce 1989 byla svržena komunistická vláda.“ (Důraz je kladen na historickou událost.)
- „Předpokládá se, že ceny porostou.“ (Neosobní vyjádření očekávání.)
Nevhodné použití a jeho lepší alternativa:
- Kostrbaté: „Dopis byl napsán mnou.“
- Lepší: „Napsal jsem dopis.“
- Kostrbaté: „Bylo rozhodnuto naším týmem, že se projekt zruší.“
- Lepší: „Náš tým rozhodl, že projekt zruší.“
- Kostrbaté: „Ze strany vedení byla vyjádřena nespokojenost.“
- Lepší: „Vedení vyjádřilo nespokojenost.“
Jak se vyhnout kostrbatému trpnému rodu
Pokud si nejste jistí, zda je pasivum ve vaší větě na místě, zkuste si položit několik otázek:
- Vím, kdo děj vykonává? Pokud ano, je důležité to zmínit? Jestliže ano, použijte činný rod.
- Nezní věta zbytečně složitě? Zkuste ji přeformulovat do činného rodu. Pokud je kratší a jasnější, je to správná cesta.
- Nesnažím se jen vyhnout odpovědnosti? Buďte přímí. Místo „úkol nebyl splněn“ napište raději „nesplnil jsem úkol“.
V běžné češtině často dáváme přednost zvratnému pasivu („to se nedělá“) před opisným („to není děláno“), protože zní přirozeněji a méně knižně.