Maekar I. Targaryen

Maekar I. Targaryen byl čtrnáctým králem na Železném trůnu z dynastie Targaryenů. Jako čtvrtý syn krále Daerona II. a královny Myriah Martell se neočekávalo, že by někdy vládl. Před svým nástupcem na trůn byl znám jako princ z Létohladu (Summerhall). Maekar byl schopný vojevůdce a bojovník, proslavil se především během Prvního Blackfyrova povstání.

Vzhled a povaha

Maekar byl mohutně stavěný, robustní muž, silný a statný. Jeho obličej byl zjizvený po prodělání jarních neštovic, což mu dodávalo drsný vzhled. Měl hranatou čelist, stříbrozlaté vlasy typické pro rod Targaryenů a fialové oči. Nosil bradku, která mu rostla po celých tvářích. Kladl velký důraz na bojovou připravenost, na rozdíl od některých svých bratrů, a jeho oblíbenou zbraní byl ohromný palcát pobitý ocelovými hroty.

Z povahového hlediska byl Maekar známý svou tvrdostí, pýchou a neschopností snadno odpouštět. Byl nedůtklivý a často měl pocit, že jeho úspěchy jsou přehlíženy ve stínu jeho staršího, okouzlujícího a milovaného bratra Baelora Kopílámy (Baelor Breakspear), nebo ve stínu zlověstné pověsti Bryndena Řeky (Krvavce). Maekar byl přesvědčen, že nikdy nedostal spravedlivé uznání za svou roli při potlačení Prvního Blackfyrova povstání. Tento komplex méněcennosti se projevil i v jeho dětech, na které měl velmi vysoké nároky.

Historie

Mládí a První Blackfyrovo povstání

Jako čtvrtý syn krále Daerona II. dostal do správy letní sídlo rodu Targaryenů, Létohlad (Summerhall), a titul prince z Létohladu. Brzy se oženil s lady Dyannou z rodu Dayneů, která mu porodila čtyři syny a dvě dcery.

Nejvíce se proslavil během Prvního Blackfyrova povstání (196 p. D.). V rozhodující bitvě na Krvavém poli (Battle of the Redgrass Field) velel části loajalistických vojsk. Maekarova linie štítů držela pozici proti drtivému náporu povstalců. V populární vojenské strategii oné bitvy byl Maekar „kovadlinou“, zatímco dorazivší síly Baelora Kopílámy byly „kladivem“, které povstaleckou armádu rozdrtilo. Přestože Maekarova vytrvalost byla pro vítězství klíčová, písně oslavovaly především Baelora a Krvavce, což Maekara hluboce uráželo a zahořklo.

Turnaj na Popelohradě a rodinná tragédie

V roce 209 p. D. se Maekar zúčastnil slavného turnaje na Popelohradě (Ashford Meadow), kde se udála jedna z největších tragédií jeho života (popsána v novele Potulný rytíř). Jeho synové Daeron a Aerion se zapletli do incidentu s potulným rytířem, ser Duncanem Vysokým. Aerionovo kruté chování vedlo k soudu Sedmi.

Maekar se kvůli obraně cti svých synů postavil na stranu žalobců, zatímco jeho bratr, korunní princ Baelor Kopíláma, se rozhodl bojovat za ser Duncana. Během chaotického souboje Maekar udeřil svého bratra Baelora do hlavy svým palcátem. Ačkoliv se nejednalo o úmyslnou vraždu, rána byla smrtelná. Baelor po souboji zemřel.

Ztráta milovaného bratra a vědomí, že to byl on, kdo zasadil smrtelnou ránu, Maekara navždy poznamenaly. Zbytek života trpěl výčitkami svědomí. Své chybující syny tvrdě potrestal – Aeriona Jasný plamen poslal do exilu do Svobodných měst (Lys) a nejmladšímu Aegonovi (budoucímu Aegonu V.) dovolil, aby sloužil jako panoš potulnému rytíři Duncanu Vysokému v naději, že se naučí pokoře a cti, která jeho starším bratrům chyběla.

Vláda Aeryse I.

Poté, co velká jarní epidemie zabila krále Daerona II. i dva Baelorovy syny, na trůn nastoupil Maekarův starší bratr Aerys I. Targaryen. Aerys byl slabý, sečtělý král, který se nezajímal o vládnutí. Maekar očekával, že jako nejschopnější zbývající člen rodiny bude jmenován Pobočníkem krále. Aerys však jmenoval lorda Bryndena Řeku (Krvavce). Toto rozhodnutí Maekara tak rozzuřilo, že se stáhl do ústraní v Létohladu a dlouhá léta s královským dvorem nekomunikoval.

Vláda Maekara I. (221 p. D. – 233 p. D.)

Král Aerys I. zemřel bezdětný, stejně jako třetí bratr Rhaegel. Roku 221 p. D. byl Maekar korunován králem. Jako vládce byl spíše výkonný a tvrdý než oblíbený. Během své vlády dal vykovat novou korunu z černého železa a červeného zlata ostrých hran, protože předchozí koruna Aeryse I. a Aegona IV. mu připadala příliš okázalá a nevhodná pro válečníka.

Jeho vláda trvala 12 let a byla obdobím relativního klidu. Bryndena Řeku si na postu Pobočníka neponechal a raději ho uvrhl do žalářů Rudé bašty (Krvavec byl později poslán na Zeď).

Smrt a Peakeovo povstání

Maekarova vláda skončila náhle na bitevním poli. V roce 233 p. D. se rod Peakeů vzbouřil proti Železnému trůnu (částečně jako dozvuk podpory Blackfyrů). Maekar, věrný své povaze, se rozhodl povstání rozdrtit osobně a vytáhl s vojskem k jejich sídlu, Hvězdnému vrchu (Starpike). Během obléhání hradu prorazil královský beran bránu. Když král Maekar postupoval sutinami do hradu, jeden z obránců shodil z cimbuří obrovský kámen, který krále zasáhl přímo do hlavy. Maekar na místě zemřel.

Jeho nečekaná smrt vedla k nástupnické krizi, neboť jeho nejstarší syn Daeron zemřel na syfilis, druhý syn Aerion se zabil vypitím divokého ohně a třetí syn Aemon odmítl korunu, neboť již složil přísahu jako mistr Citadely. Velká rada roku 233 p. D. nakonec vybrala Maekarova nejmladšího syna, Aegona V. „Nevhodného“.

Zajímavosti

• Maekarův znak (pokud měl osobní erb jako princ) a jeho koruna reflektovaly jeho tvrdou, nezlomnou povahu – preferoval železo před zlatem.
• Měl komplikovaný vztah ke svým dětem. Jeho syn Aemon, mistr na Zdi, na něj ve stáří vzpomínal s respektem, ačkoliv přiznal, že jeho otec byl přísný a neoblomný.
• Byl jediným králem z dynastie Targaryenů, který prokazatelně padl v boji rozdrcením kamenem vrženým z hradeb.