Jméno Masaryk v českém kontextu evokuje sílu, státnictví a samotné základy naší republiky. Většina si okamžitě vybaví „tatíčka“ Tomáše Garrigua Masaryka. Film Julia Ševčíka z roku 2016 se však zaměřuje na jeho syna, Jana Masaryka, a nabízí nekompromisní, syrový a hluboce lidský portrét muže, který se ocitl v epicentru jedné z nejtemnějších kapitol evropských dějin. Snímek, ověnčený rekordními dvanácti Českými lvy, není klasickým životopisem. Je to intenzivní psychologické drama o selhání, odpovědnosti a drtivé tíze osudu.
Děj v kostce
Film se neobtěžuje s lineárním vyprávěním od narození po smrt. Místo toho se soustředí na klíčové období před druhou světovou válkou, konkrétně na měsíce kolem Mnichovské dohody. Příběh je rámován pobytem Jana Masaryka (vynikající Karel Roden) v psychiatrickém sanatoriu v New Jersey, kde se ze svých traumat zpovídá německému psychiatrovi, doktoru Steinovi (Hanns Zischler).
Skrze retrospektivy se vracíme do Londýna, kde Masaryk působí jako československý velvyslanec. Sledujeme jeho zoufalou snahu přesvědčit britské a francouzské politiky, aby neobětovali jeho zemi Hitlerovi. Vidíme ho jako šarmantního a vtipného diplomata, který se pohybuje ve vysokých kruzích, ale zároveň jako muže, který své vnitřní démony utápí v alkoholu, drogách a společnosti žen. Mnichovská zrada se pro něj stává nejen politickou, ale především osobní prohrou, která ho dožene na pokraj zhroucení.
Portrét zlomeného muže
Tím nejcennějším, co film nabízí, je dekonstrukce mýtu. Jan Masaryk zde není jen historickou figurou z učebnic, ale komplexní, rozervanou a tragickou postavou z masa a kostí. Karel Roden předvádí herecký koncert, který je bezpochyby jedním z vrcholů jeho kariéry. Jeho Masaryk je charismatický bonviván s jiskrou v oku, ale pod touto slupkou se skrývá nejistota, strach a pocit zděděné odpovědnosti, kterému nedokáže dostát.
Roden mistrně balancuje mezi arogancí a zranitelností. V jedné chvíli srší vtipem na diplomatickém večírku, v další se hroutí v osamění svého bytu. Právě tato nejednoznačnost činí postavu tak fascinující a uvěřitelnou. Film se nebojí ukázat Masarykovy slabosti: jeho závislosti, jeho bouřlivý vztah se spisovatelkou Marcií Davenportovou (Arly Jover) i jeho neschopnost uniknout stínu svého velkého otce.
Mistrovské řemeslo
Režisér Julius Ševčík pojal film s velkou vizuální ambicí. Společně s kameramanem Martinem Štrbou vytvořili svět plný stínů, kouře a tísnivé atmosféry. Barevná paleta je často potlačená, sychravá, téměř monochromatická, což dokonale odráží nejen blížící se válečnou katastrofu, ale i Masarykovu depresivní mysl. Každý záběr je pečlivě komponovaný a esteticky působivý.
Zvuková stránka filmu je stejně důležitá jako ta vizuální. Hudba Antonína Dvořáka a dobové jazzové melodie se prolínají s minimalistickým, znepokojivým hudebním doprovodem, který podtrhuje napětí a vnitřní chaos hlavního hrdiny. Precizní střih, který plynule přechází mezi různými časovými rovinami, udržuje diváka neustále vtaženého do děje, i když vyprávění není chronologické.
Mezi fakty a fikcí
Je důležité si uvědomit, že Masaryk není dokument. Tvůrci si berou uměleckou licenci, aby vytvořili silný dramatický příběh. Postava doktora Steina je například fiktivní, slouží jako katalyzátor Masarykových vzpomínek a jako zpovědník, kterému může odhalit své nejniternější pocity. Film se nesnaží o pedantskou rekonstrukci událostí, ale o zachycení emocionální pravdy daného okamžiku. Jde mu o to, jak se člověk cítí, když na jeho bedrech leží osud národa a on selhává. A v tomto ohledu je film naprosto přesvědčivý
Masaryk je odvážný, vizuálně strhující a myšlenkově hluboký film. Není to snadná podívaná, ale o to silnější zážitek zanechává. Je to portrét muže, který miloval život, ale byl rozdrcen dějinami. Julius Ševčík a Karel Roden dokázali, že česká kinematografie umí vyprávět velké příběhy s mezinárodním přesahem, aniž by ztratila svou duši. Je to film, který bolí, ale který je zároveň nesmírně důležitý, protože nám připomíná, že i ty největší postavy historie byly především lidmi se svými strachy a selháními.
Celkové hodnocení
90 %
Strhující a vizuálně podmanivý portrét muže, na jehož bedrech ležela tíha celého národa. Povinnost pro každého, koho zajímá nejen historie, ale i silné lidské příběhy.