| Autor | Honoré de Balzac |
| Název díla | Otec Goriot |
| Literární druh | Epika |
| Literární žánr | Román |
| Literární směr / doba | Realismus, první polovina 19. století |
| Místo a čas děje | Paříž kolem roku 1819 |
| Hlavní téma | Osobní oběť otcovské lásky, společenské rozdíly, touha po úspěchu a penězích |
O autorovi a kontextu
- Honoré de Balzac (1799–1850) byl významný francouzský spisovatel a představitel realismu.
- Studoval práva, pracoval jako novinář a neúspěšný podnikatel, později se plně věnoval literatuře.
- Je autorem rozsáhlého cyklu Lidská komedie, do kterého patří i román Otec Goriot. Cílem cyklu bylo realisticky zobrazit celou francouzskou společnost po napoleonských válkách.
- Jeho realistický styl se vyznačuje důrazem na detail, popisem společenského prostředí, psychologií postav a typizací.
- Další významná díla: Eugenie Grandetová, Lesk a bída kurtizán,
, .
Rozbor díla – forma a jazyk
- Vypravěč: Román je psán v er-formě, vypravěč je vševědoucí, proniká do myšlenek a pocitů postav, zároveň často vstupuje do děje a komentuje události morálně i společensky.
- Kompozice: Děj je vyprávěn převážně chronologicky, Balzac ale využívá retrospektivy k odhalení minulosti postav. Kompozice je pevná a realisticky vystavěná, s pozvolným stupňováním napětí.
- Jazyk: Autor používá spisovný jazyk s množstvím popisů prostředí, charakteristik a realistických detailů. Dialogy jsou psány přirozeně a věrně odrážejí sociální původ i vzdělání postav.
- Styl: Balzac mistrně kombinuje popisné pasáže s dramatickým dějem. Často hodnotí společenské jevy a osudy postav, čímž překračuje rámec pouhého vyprávění a vytváří hlubší společenský obraz.
Postavy a charakteristika
- Otec Goriot (Jean-Joachim Goriot): Starý výrobce nudlí, který zbohatl a obětoval celý svůj majetek svým dcerám. Miluje je bezmezně, což se mu stane osudným. Jeho láska je symbolická pro otcovskou oběť až k sebezničení.
- Rastignac (Eugène de Rastignac): Mladý student práv z chudé šlechtické rodiny, který se chce prosadit ve společnosti. Postupně ztrácí iluze a proniká do světa pařížské aristokracie, jeho příběh symbolizuje vzestup i morální úpadek.
- Vautrin: Tajemný nájemník v penzionu, ve skutečnosti zločinec hledaný policií. Má cynický pohled na svět a odhaluje Rastignacovi pravdu o fungování společnosti.
- Delphine de Nucingen a Anastasie de Restaud: Dcery otce Goriota, které se dopustily nevděku. Obě se snaží udržet si společenské postavení, využívají otce jen jako zdroj peněz, jeho smrt je nijak nezasáhne.
- Paní Vauquerová: Majitelka penzionu, která ztělesňuje maloměšťáckou sobeckost a předsudky.
Děj a obsah
Děj se odehrává převážně v pařížském penzionu paní Vauquerové, kde žijí lidé z různých společenských vrstev. Mezi nimi i stárnoucí otec Goriot, který kdysi zbohatl, ale nyní žije v chudobě, protože celý svůj majetek postupně rozdal dcerám.
Do penzionu přichází mladý Rastignac, student práv, který se chce prosadit v pařížské společnosti. Zpočátku je naivní, ale postupně poznává svět intrik a přetvářky. Skrze své dcery se seznamuje s vyšší společností a prochází morální proměnou.
Vautrin, zločinec s pseudonymem Trompe-la-Mort, nabízí Rastignacovi zkratku k úspěchu – plán, jak přijít k bohatství prostřednictvím sňatku s dědičkou. Rastignac však odmítne a vydává se vlastní cestou.
Otec Goriot mezitím umírá v chudobě a zapomenutí. Dcery za ním nepřijdou ani na smrtelnou postel, což je vrchol tragédie. Rastignac stojí na konci příběhu nad jeho hrobem a symbolicky vyhlašuje výzvu pařížské společnosti, že s ní svede boj a uspěje.
Hlavní myšlenka a přijetí díla
- Hlavní myšlenka: Balzac ukazuje rozpad rodinných hodnot, sílu moci peněz a pokrytectví společnosti. Otec Goriot představuje oběť sobecké společnosti, která staví majetek nad morálku a lásku.
- Společenská kritika: Autor kritizuje pokrytectví aristokracie i vypočítavost měšťanstva. Rastignacův vývoj symbolizuje přizpůsobení mladého člověka amorálním pravidlům společnosti.
- Přijetí díla: Román byl po vydání považován za odvážný a realistický obraz Paříže, kritici oceňovali hloubku charakteristik i sociální rozměr. Dnes je považován za vrcholné dílo evropského realismu.
- Adaptace: Román byl mnohokrát zfilmován i zdramatizován, mezi známé adaptace patří francouzské i mezinárodní verze z 20. století.