| Jméno | Po Li (známý také jako Li Po nebo Li Bai) |
| Narození | 701, Suej-je (dnešní Kyrgyzstán nebo provincie S’-čchuan v Číně) |
| Úmrtí | 762, Tan-ťou (dnešní provincie An-chuej, Čína) |
| Národnost | Číňan |
| Literární směr/skupina | Tchangská poezie, romantická škola čínské poezie |
Životní příběh
Dětství a vzdělání v době rozkvětu dynastie Tchang
Po Li se narodil roku 701 v době, kdy v Číně vládl císařský rod Tchang a země prožívala svůj kulturní i politický vrchol. Jeho rodina pocházela z oblasti dnešního západního Čchung-čchingu. Už v raném věku projevoval mimořádný talent pro poezii a hluboké chápání klasické čínské literatury. Od dětství vyrůstal v prostředí, kde bylo vzdělání a poezie považováno za nejvyšší formu duchovního života. Ovlivnila ho konfuciánská i taoistická tradice, které formovaly jeho pozdější pohled na svět i jeho básnické vnímání přírody.
Putování říší a život básníka tuláka
V dospělosti se Po Li rozhodl vzdát kariéry úředníka a vydal se na cestu po čínském císařství. Jeho život lze označit za sérii putování, během nichž navštěvoval kláštery, horské krajiny a hostince, kde skládal básně inspirované vínem, přátelstvím a pomíjivostí. Stal se členem skupiny básníků známých jako „Šílení géniové říše Tchang“, kteří usilovali o svobodné vyjádření emocí mimo přísný rámec dvorských konvencí. Setkal se také s dalším velkým básníkem své doby, Tu Fu, s nímž ho spojovalo hluboké přátelství a vzájemná umělecká úcta.
Exil, stáří a legenda o smrti
Po Li se později zapletl do dvorských intrik během An Lu-šanova povstání (755 až 763) a byl krátce odsouzen k vyhnanství. Naštěstí mu byl trest prominut a mohl se vrátit k toulavému životu. Poslední léta strávil psaním poezie, která reflektovala jeho zkušenost s utrpením i krásou života. Zemřel roku 762. Legenda praví, že se utopil při pokusu obejmout odraz měsíce na vodní hladině, což dokonale vystihuje jeho romantickou duši i hluboké propojení s přírodou.
Literární dílo
Po Li byl jedním z největších básníků čínské historie. Jeho tvorba představuje vrchol lyriky období dynastie Tchang. Psal především krátké básně (tzv. š’) a písně (fu), v nichž spojoval filozofické myšlenky taoismu a buddhismu s obrazností přírody a spontánní emocionalitou. Na rozdíl od svých současníků, kteří často dbali přísné formy a tematické střídmosti, Po Li zdůrazňoval svobodu, fantazii a lidskou touhu po harmonii s přírodou.
Raná tvorba
- O pítí vína (kolem 720) – lyrická báseň oslavující radost i pomíjivost, obraz světa viděný skrze víno jako symbol osvobození od reality.
- Samota na hoře Ťing-tching (přibližně 725) – meditativní text vyjadřující soulad mezi člověkem a přírodou, výraz taoistického klidu.
Vrcholná tvorba
- Píseň o Čuang-čouovi snícím, že je motýl (kolem 740) – inspirováno taoistickou filozofií, meditace nad proměnlivostí lidské existence.
- Noční přístav u Niu-ču (asi 742) – melancholická báseň o samotě a odloučení, zároveň o kráse tichého měsíčního svitu na řece Jang-c’-ťiang.
- Předávání vína (742 až 744) – jedna z jeho nejslavnějších básní, oslava vína, přátelství a pomíjivého štěstí, poetický manifest individualismu.
Pozdní tvorba
- Píseň o návratu domů (kolem 760) – vyznání stárnoucího básníka, který hledá klid po turbulentním životě plném zvratů a cest.
- Vzpomínky na Putování k Západní řece (761) – reflexivní text, který spojuje vzpomínky na mládí s vědomím konečnosti a smířením s osudem.
Umělecký styl a přínos
Po Li byl mistrem obrazu a zvuku. Jeho jazyk byl čistý, plný metafor vycházejících z přírody: měsíc, voda, hory, víno a nebeské světlo. Tyto motivy se prolínají s filozofickou hloubkou taoismu, který považoval svět za proud energie, s nímž má být člověk v souladu. Básník usiloval o duchovní svobodu a autonomie tvůrce, čímž zásadně ovlivnil nejen čínskou, ale i světovou představu o roli básníka.
Jeho poezie bývá označována jako romantická ve smyslu emocionální otevřenosti a snové imaginace. Oproti realistickému pohledu svého přítele Tu Fu se Po Li obracel dovnitř, k osobnímu zážitku krásy a opojení z existence. Jeho tvorba inspirovala nespočet dalších čínských i japonských autorů a jeho vliv lze vystopovat i v evropské moderní poezii, například v dílech autorů, kteří obdivovali jeho spojení přírody a meditativního jazyka.
Zajímavosti a odkaz
- Po Li bývá označován za „nesmrtelného básníka“, protože jeho verše se staly součástí čínského kulturního dědictví a jsou dodnes citovány.
- Dochovalo se přes 1100 jeho básní; většina pochází ze sbírek vydaných po jeho smrti.
- Jeho přítel a současník Tu Fu mu věnoval několik elegií a básní, které zdůrazňují Po Liho výjimečný talent.
- V překladu do češtiny jeho verše převáděli např. Bohumil Mathesius a Jaroslav Průšek, čímž se dostaly do povědomí českých čtenářů.
- Po Li je jednou z ústředních postav tchangské poezie, kterou mnozí badatelé přirovnávají k vrcholu evropské renesanční literatury.